Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 1063/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze k odvolání žalobkyně v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 4. října 2005, č. j. -65, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl „žalobu“, kterou se žalobkyně (jako zástupce věřitelů ve smyslu , o konkursu a vyrovnání - dále též jen „ZKV“)  domáhala toho, aby soud žalované (jako správkyni konkursní podstaty úpadkyně K. I. C. s. r. o.) uložil zapsat do konkursní podstaty úpadkyně označenou nemovitost. Odvolací soud přitakal soudu prvního stupně v závěru, že takovou povinnost může uložit správkyni konkursní podstaty pouze konkursní soud při výkonu dohlédací činnosti podle ZKV, nikoli soud v jiném (samostatném) řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení (dále též jen „ “), namítajíc, že jsou dány dovolací důvody dle , tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek  nesprávné  rozhodnutí ve věci (odstavec 2 písm. a/) a  že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/). Konkrétně dovolatelka soudům nižších stupňů vytýká, že s jejím podáním z 5. března 2004 nesprávně nakládaly jako se žalobou, ačkoliv ve smyslu ustanovení ZKV šlo o podání adresované zástupcem věřitelů konkursnímu soudu k rozhodnutí v rámci dohlédací činnosti. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí ve věci  samé pak spatřuje v řešení následujících otázek:

1) Je správný postup soudu, který podání posoudí ve shodě s jeho označením jako žalobu, přesto, že podle obsahu šlo o návrh zástupce věřitelů ve smyslu ustanovení § 11 odst. 5 ZKV?

2) Může se zástupce věřitelů návrhem ve smyslu ustanovení § 11 odst. 5 ZKV  domáhat toho, aby soud uložil správci konkursní podstaty zapsat  do konkursní podstaty pozemek vyňatý ze soupisu v rozporu s ustanovením  § 27 odst. 5 ZKV?

3) Umožňuje ustanovení § 29 ZKV konkursním věřitelům účinné zjednání nápravy za situace, kdy správce konkursní podstaty vyňal ze soupisu v rozporu s ustanovením  § 27 odst. 5 ZKV pozemek zajišťující pohledávky konkursních věřitelů?

4) Umožňuje zákon o konkursu a vyrovnání správci konkursní podstaty aby - poté, co pozemek zajišťující pohledávky konkursních věřitelů zapsal do konkursní podstaty proto, že zástavce nesložil do konkursní podstaty obvyklou cenu pozemku - přes odpor zástupce věřitelů zástavce znovu vyzval ke složení ceny zástavy?

Dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a postoupil věc k vyřízení konkursnímu soudu vykonávajícímu dohled nad konkursem úpadkyně.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné jen podle ustanovení   a c/  O případ uvedený pod písmenem b/ nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c/ Nejvyšší soud nemá.

Ustanovení určuje, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Jak Nejvyšší soud uvedl již v usnesení  ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2004, pod číslem 132 (od jehož závěrů nemá důvodu odchýlit se ani v této věci a na něž v podrobnostech odkazuje), na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní význam po právní stránce, lze usuzovat jen z okolností, uplatněných dovolacím důvodem podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení nebo ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto (srov. k tomu shodně i usnesení Ústavního soudu ze dne  7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130). Přitom při  zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Výše uvedené omezení je ve vztahu k dovolacímu důvodu obsaženému v dáno tím, že zákon jeho užití výslovně spojuje toliko s dovoláním přípustným podle a b/ , popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a ). Vyloučení úvahy o přípustnosti dovolání podle za použití argumentů spojených s vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je dáno povahou tohoto dovolacího důvodu. Konkrétní vada řízení (v níž nejde o spor o právo) totiž nemá judikatorní přesah, přičemž z povahy věci nemůže zakládat ani rozpor s hmotným právem.

Na tomto základě Nejvyšší soud uvádí,  že prostřednictvím argumentů spojovaných dovolatelkou s existencí dovolacího důvodu dle přípustnost dovolání podle založit nelze.

Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí ve věci samé neshledává dovolací soud ani v rovině dovolacího důvodu dle

V řešení otázky číslo 1), tj otázky, zda soud v konkrétní věci nesprávně vyhodnotil obsah konkrétního dovolatelčina podání a zaměnil návrh adresovaný konkursnímu soudu k rozhodnutí v rámci dohlédací činnosti se žalobou, postrádá napadené rozhodnutí příslušný judikatorní přesah (řešení této otázky je významné jen pro věc samu). Napadené rozhodnutí též potud neřeší právní otázku v rozporu s hmotným právem (v daném ohledu jde o výklad práva procesního).

Důvod připustit dovolání nemá Nejvyšší soud ani ve vztahu k otázce číslo 2), když to, že postup správce  konkursní podstaty při soupisu konkursní podstaty může konkursní soud přezkoumat při výkonu dohlédací činnosti, připouští oba soudy nižších stupňů a na popření této teze napadené rozhodnutí nespočívá.

Řešení otázky číslo  3) pak nemá pro věc význam, není-li dovolání připuštěno k prověření závěru, že podání dovolatelky z 5. března 2004 není žalobou a nezpochybňuje-li dovolatelka správnost závěru, že samostatnou žalobou se nahrazení projevu vůle správce konkursní podstaty v dotčeném směru domáhat nelze.

Na řešení otázek číslo 2) a 4) napadené rozhodnutí rovněž nespočívá.

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného.  Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle ustanovení a odmítl.

Toliko na okraj se poznamenává, že dovolatelce i nadále nic nebrání v tom, aby v případě, že jejím cílem bylo (je) prověřit postup žalované formou dohlédací činnosti konkursního soudu, příslušné podání s návrhem na rozhodnutí podle § 12 ZKV adresovala konkursnímu soudu.

Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení , a odůvodněn tím, že dovolání bylo odmítnuto, přičemž u žalované žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. ledna 2007

JUDr. Zdeněk   Krčmář, v.r.

předseda senátu