Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 1291/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v P. rozsudkem ze dne 22.10.2004, č.j. – 115 zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po původně žalovaném F. n. m. ČR zaplacení částky 648.194,- Kč se 17% úrokem a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení. Soud dospěl k závěru, že nedošlo k postoupení pohledávky společnosti O., a. s., specifikované platebním rozkazem Městského soudu v P. ze dne 15.6.1995, sp. zn. ve výši 623.262,- Kč vůči společnosti J. R. V. s. r. o. na společnost M. W. T. s. r. o. smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12.12.1997. Jestliže o této pohledávce je tvrzeno, že vznikla z běžného obchodního styku, nejedná se o určitou pohledávku, která by byla specifikována konkrétním obchodním případem. Z tohoto důvodu nemohlo platně dojít k postoupení pohledávky, která je předmětem, na základě smlouvy o postoupení pohledávky a vzájemném započtení ke dni 26.1.1999 uzavřené mezi společností M. W. T.  s. r. o. a žalobcem.

Vrchní soud v O. rozsudkem označeným v záhlaví rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve věci samé, změnil jen ve výroku o náhradě nákladů řízení a stanovil žalobci povinnost nahradit žalované náklady odvolacího řízení. Odvolací soud nejprve konstatoval, že v průběhu odvolacího řízení zanikl F. národního majetku ČR podle dnem 1.1.2006 a tímto dnem přešel jeho veškerý majetek na stát. Odkázal na ustanovení obč. zák. s tím, že předmětem postoupení může být jen dostatečně určitá existující pohledávka. Tato podmínka nebyla však v daném případě splněna, a to již při individualizaci pohledávek ve smlouvě uzavřené mezi O., a. s. a M. W. T., s. r. o. Uvedl, že nedostatek označení postoupené pohledávky nelze zhojit následným prokazováním, že postupovaná pohledávka v době postoupení skutečně existovala. Smlouva o postoupení pohledávky, ve které není postupovaná pohledávka dostatečně individualizovaná, je podle ustanovení obč. zák., neplatná.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání s odkazem na ustanovení s tím, že pohledávka byla označena dostatečně určitě a že žádná jiná pohledávka v této výši za společnost J. R. V. neexistovala. Pro určitost pohledávky svědčí to, že pohledávky, které byly ke dni jejich postoupení přihlášeny do konkursního řízení a výše předmětné postoupené pohledávky jsou shodné. Odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu zn. , a Nejvyššího soudu sp. zn. a a vyslovil názor, že pohledávka uvedená v postupních smlouvách byla konkretizována dostatečně určitě tak, aby nebyla zaměnitelná s jinou pohledávkou postupitele za stejným dlužníkem a aby mezi smluvními stranami nevznikly pochybnosti o tom, jaká pohledávka, jak a kdy byla postoupena. Vyslovil názor, že jak aktivní legitimace žalobce, tak i oprávněnost jeho nároku byly dostatečně prokázány. Závěrem navrhl, aby dovolací soud zrušil jak rozsudek odvolacího soudu, tak i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání má podané dovolání za nepřípustné s tím, že soudy obou stupňů věc správně právně posoudily. Snáší argumenty na podporu závěru, že nedošlo k platnému postoupení pohledávek, když smlouvy o postoupení nebyly určité. Navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, resp. zamítl a přiznal žalované náklady dovolacího řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněným účastníkem (žalobcem), zastoupeným advokátem podle ustanovení , ve lhůtě zakotvené v ustanovení , zabýval se především otázkou přípustnosti dovolání.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu pokud to zákon připouští. V posuzovaném případě je dovoláním napaden rozsudek odvolacího soudu, který potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, takže dovolání je přípustné ve smyslu ustanovení , dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má zásadní právní význam podle ustanovení zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena, nebo, která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Musí se jednat o takovou otázku, na které je založen závěr odvolacího soudu a která má judikatorní přesah, a proto má zásadní právní význam z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec. V posuzovaném případě založil odvolací soud svůj závěr na stanovisku, že postupní smlouva uzavřená již mezi O. a. s. a M. W. T. s. r. o. je neplatná, neboť uvedené označení postupované pohledávky, že jde o pohledávku vzniklou z běžného obchodního styku, je neurčité a nelze je zhojit následným prokazováním, že postupovaná pohledávka v bodě postoupení skutečně existovala. Přípustnost dovolání nastává tehdy, dospěje-li dovolací soud k závěru, aniž o tom vydal samostatné rozhodnutí, že řešená právní otázka má zásadní právní význam.

Dovolatel žádnou právní otázku, která by měla být řešena jako otázka zásadního právního významu neoznačil, pouze nesouhlasil s výše uvedeným závěrem rozsudku odvolacího soudu a vyslovil přesvědčení, že odvolací soud nejen věc nesprávně právně posoudil, ale rozhodl v rozporu s jím citovanými nálezy Ústavního soudu a rozhodnutími Nejvyššího soudu ČR, jimiž se snažil dovodit, proč závěr odvolacího soudu o neplatnosti smlouvy o postoupení  pohledávky je z hlediska právního posouzení nesprávný. Identifikací pohledávky jako předmětu smlouvy o postoupení pohledávky se Nejvyšší soud již několikráte zabýval, např. v rozhodnutí sp. zn. , , , , , , a dalších. Ze všech těchto rozhodnutí vyplývá, že otázka vymezení postupované pohledávky bylo již judikaturou Nejvyššího soudu vyřešena. Odvolací soud rozhodl v souladu s touto judikaturou Nejvyššího soudu a nelze proto ani dovodit, že napadené rozhodnutí řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem. V posuzovaném případě se proto nejedná o otázku zásadního právního významu ve smyslu ustanovení , a proto dovolání není přípustné.

Vzhledem k závěru o nepřípustnosti žalobcova dovolání Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání ve věci samé ( věta první )  podle ustanovení , , dovolání žalobce odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a Žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, je povinen nahradit žalované náklady řízení o dovolání, spočívající v jednom úkonu právního zastoupení – vyjádření k dovolání – podle , , a vyhl. č. (advokátní tarif) v částce 10.307,- Kč a náhradu paušálních výdajů Kč 75,- podle vyhl. č. , zvýšené o 19% daň z přidané hodnoty podle ve znění čl. I. vyhl. č. , celkem tedy 12.279,- Kč.

V  Brně  23. ledna   2007

JUDr.  František    Faldyna, CSc. ,  v. r.

předseda senátu