Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 275/2021

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 31 168 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 148 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 918,65 Kč a nadále běžícím ve výši 10 % ročně z částky 14 148 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 17 020 Kč spolu s

kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 2 510,88 Kč a nadále běžícím ve výši 19,07 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a

s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 398,02 Kč a nadále běžícím ve výši 10 % ročně z částky 5 852 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení,

se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 148 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 918,65 Kč a nadále běžícím ve výši 10 % ročně z částky 14 148 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 17 020 Kč spolu s kapitalizovaným obchodním úrokem ve výši 2 510,88 Kč a nadále běžícím ve výši 19,07 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 398,02 Kč a nadále běžícím ve výši 10 % ročně z částky 5 852 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, <b>se zamítá.</b> III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky ve výši 31 168 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dne 30. 3. 2019. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 16 000 Kč a dále doplňkové služby, tj. poplatek ve výši 480 Kč za životní pojištění a poplatek ve výši 540 Kč za asistenční služby. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru a poplatků se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 617 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 5. 2020. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze částku 5 852 Kč, které byla započtena na sjednaný úrok poplatky a pojištění v rozsahu uvedeném v žalobě. Žalobkyně se domáhala po žalovaném z titulu nesplaceného úvěru úhrady částky 20 000 Kč na jistině, na dlužném poplatku 11 168 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ve výši 2 510,88 Kč a nadále běžícího ve výši 19,07 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 1 316,67 Kč a nadále běžícího ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem.

Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „ “) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl za souhlasu žalobkyně, aniž by nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci.

5. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dne 30. 3. 2019, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s poskytnutím úvěru ve výši 16 000 Kč. Žalovaný si rovněž zvolil doplňkové služby, a to životní pojištění CreditLife s poplatkem ve výši 480 Kč a asistenční služby UA s poplatkem ve výši 540 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 37 020 Kč v 60 týdenních splátkách po 617 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře (Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 3. 2019, včetně smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, Zařazení zákazníka do programu poskytování asistenčních služeb United Assistance ze dne 30. 3. 2019, Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 30. 3. 2019).

6. Z karty zákazníka zpracované pro žalovaného a žalovaným podepsanou dne 30. 3. 2019 má soud za prokázané, že žalobkyně vyžádala od žalovaného základní údaje o jeho osobě, bydlišti, zaměstnání, příjmech a výdajích. Jeho čistý měsíční příjem měl činit 14 165 Kč a jeho další příjem měl činit 11 900 Kč a 8 000 Kč, přičemž zdroj těchto příjmů není uveden. Uvedl, že je ženatý, že má dvě nezaopatřené děti a že žije u rodičů v nájmu. Náklady na bydlení včetně inkasa měly činit 3 978 Kč a jeho osobní výdaje 12 000 Kč. K prokázání uvedených údajů měl předložit pracovní smlouvu, výplatní pásky, faktury za elektřinu, vodu, plyn apod., nájemní smlouvu a složenky - příjmy. Tvrzené doklady osudu předloženy nebyly.

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky za žalovaným, a to s účinností ke dni 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 19. 2. 2021, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 22. 2. 2021.

8. Z výzvy k plnění ze dne 28. 6. 2021 a podacího lístku ze dne 28. 6. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podání žaloby vyzván ke splněné své povinnosti.

9. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

12. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

15. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

17. Soud ve smyslu ustanovení , občanského zákona (dále jen „ “) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Z ustanovení platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Podle věta prvá , podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení , podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

20. Podle ustanovení a může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

21. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku rozhodnutí, neboť žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku, která by měla svůj právní základ v platné smlouvě o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným.

22. Provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji zákonnou předsmluvní povinnost řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost spotřebitele. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného, a to před poskytnutím každého jednotlivého úvěru. K tomu žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumala její právní předchůdkyně na základě údajů a podkladů, které obdržela od žalovaného. Uvedla, že s ohledem na prohlášení žalovaného obsažené ve smlouvě, tj. že jím uvedené údaje jsou pravdivé a úplné, neměla důvod blíže jím uvedené údaje ověřovat. Poukazovala na zákonnou povinnost žalovaného ve smyslu ustanovení a 7 jednat v právním styku poctivě, a že se má za to, že kdo jednal v právním styku, jednal poctivě. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně navrhla k důkazu výlučně kartu zákazníka podepsanou žalovaným. Z této karty zákazníka má soud za prokázané, že žalovaný sdělil nějaké údaje, na základě nichž mohla být prověřena úvěruschopnost žalovaného, avšak z žádného ze soudu doložených důkazů nevyplynulo, jak s uvedenými údaji bylo konkrétně pracováno, ani v jakém rozsahu tyto údaje byly ověřeny, a to ať již jde o příjmy či o výdaje žalovaného nebo jeho jiné závazky, či zda bylo provedeno šetření v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, popřípadě dalších rejstřících klientských informací. K ověření údajů poskytnutých žalovaným byla právní předchůdkyně žalobkyně povinna nejen na základě shora citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ale i jako řádný správce svého majetku za situace, kdy některé údaje poskytnuté žalovaným budí oprávněnou pochybnost o své správnosti.

23. Je pravdou, že právní předchůdkyně žalobkyně si vyžádala od žalovaného údaje o příjmech a výdajích, avšak jakými konkrétními úvahami při hodnocení úvěruschopnosti z důkazů a žalobních tvrzení nevyplývá. Žalovaný měl uvést, že má příjem ve výši 14 165 Kč ze zaměstnání u zaměstnavatele v mladé Boleslavi. Dále měl mít další příjem ve výši 11 900 Kč, jehož původ uveden není, obdobně jako u další částky 8 000 Kč měsíčně, jakým způsobem byly tyto další tvrzené příjmy doloženy, zda jde o příjmy pravidelné či náhodné z karty klienta nevyplývá. Žalovaný uvedl, že je ženatý a vyživuje dvě nezaopatřené děti, má žít s rodinou u rodičů a výdaje na bydlení včetně inkasa mají činit 3 978 Kč. Zda žalovaný bydlí u rodičů, pokud předložil nájemní smlouvu, vzbuzuje pochybnost. I pokud by tomu tak bylo, zda na úhradu topení, vody, spotřeby energií postačuje částka 3 978 Kč měsíčně, resp., proč je tato částka krácena o 50% z karty klienta nevyplývá. Náklady na živobytí mají činit 12 000 Kč měsíčně. Z uvedeného je zjevné, že pokud by neměl žalovaný další tvrzené příjmy, nebyl by schopen ze svého příjmu uhradit ani jím tvrzené základní životní náklady a náklady na bydlení. Ve světle této skutečnosti, pak bylo na právní předchůdkyni žalobkyně, aby ověřila faktickou existenci tvrzených dalších příjmů žalovaného.

24. Zda a v jakém rozsahu zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně platební historii a úvěrovou angažovanost žalovaného před poskytnutím úvěru, z žádného z předložených důkazů nevyplynulo. Soud má za to, že při běžné opatrnosti měla být taková rešerše provedena, a to ve veřejných i neveřejných databázích jako je insolvenční či exekuční rejstřík, SOLUS či NRKI. Žalobkyně pak nedoložila, že by k prověřování v takových databázích došlo. Pokud by byl jen učiněn dotaz na exekuční rejstřík, zjistila by právní předchůdkyně žalobkyně, zjistila by, že na majetek žalovaného je vedena celá řada exekučních řízení.

25. Lze tak uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to i proto, že nepředložila žádný z dokladů osvědčujících tvrzení uvedená v kartě klienta, přesto, že ve smyslu ustanovení § 78 o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

26. Za této situace dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru ze dne 30. 3. 2019 číslo je ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení neplatná.

27. Za situace, kdy je smlouva neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 30. 3. 2019 v hotovosti částku 20 000 Kč. Žalovaný na tento úvěr před podáním žaloby uhradil celkem částku ve výši 5 852 Kč, tedy na žalobkyni mohlo přejít pouze právo na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši 14 148 Kč včetně nároku na úhradu zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 918,65 Kč (za dobu ode dne splatnosti úvěru, neboť si žalovaný musel být vědom toho, že nejpozději k tomuto dni je povinen vrátit poskytnuté prostředky právní předchůdkyni žalobkyně do dne postoupení pohledávky) a nadále běžícího ve výši 10 % ročně z částky 14 148 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení (výrok I.).

28. Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, soud ve zbývajícím rozsahu (tj. v rozsahu souhrnných poplatků a obchodního úroku a k nim požadovaného úroku z prodlení) žalobu zamítl (výrok II.).

29. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle , , tj. podle úspěchu ve věci. Žalovanému, který byl ve sporu úspěšný, však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).