Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 979/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v P. rozsudkem ze dne 16. února 2005, č.j. -269, potvrdil ve věci samé rozsudek Obvodního soudu pro P. ze dne 7. června 2004, č.j. -256, kterým byla zamítnuta žaloba s návrhem, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku 554 400 Kč s 0,05 % úrokem z prodlení denně od 30. 4. 1994 do zaplacení; zároveň odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé je věcně správné, avšak učinil shodný závěr na základě poněkud jiného právního hodnocení. Vyšel ze závěru soudu prvního stupně o platnosti dohody (následnými dodatky) uzavřené dne 17. 11. 1988 mezi účastníky o realizaci autorského dozoru na konkrétně specifikované stavbě, z jejíhož obsahu a následných dodatků dovodil, že za provedené dílo byla sjednána pevná cena 6 759 000 Kč a autorský dozor měl být prováděn do 31. 3. 1994. Pokud žalobce v období prvního čtvrtletí roku 1994 prováděl autorský dozor, odvolací soud z této skutečnosti vyvodil, že se v daném případě jednalo o smluvní plnění a nikoliv o bezesmluvní plnění podle § 123 hospodářského zákoníku, platném v rozhodné době (dále jen HZ), jak nesprávně věc posoudil soud prvního stupně. Vyplynulo-li ze skutkových zjištění, že pevně sjednaná cena byla žalovanou zaplacena, odvolací soud učinil závěr, že nebylo třeba se zabývat otázkou, zda činnost žalobce byla provedena řádně a bez závad, neboť ani případné vady v plnění by neměly žádný vliv na konečné rozhodnutí ve věci samé. Za dané situace považoval odvolací soud rovněž za bezpředmětné přezkoumání otázky promlčení, resp. prekluze nároku, když žalovaná již žalobci za provedené dílo sjednanou cenu zaplatila.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, neboť má za to, že rozhodnutí odvolacího soudu je podle přípustné, jestliže nesprávné právní posouzení odvolacím soudem bylo důsledkem vady, kterým je řízení postiženo, porušil-li odvolací soud zákonný procesní postup, když potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, ale z jiných důvodů, než nalézací soud, čímž žalobci odňal vyrovnat se s věcnými a právními argumenty uplatněného nároku. Odvolacímu soudu rovněž vytýká, že se vůbec nezabýval způsobem jednání stran po uzavření smlouvy. Zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu spatřuje v tom, že chování stran smlouvy nelze vykládat pouze podle obsahu smlouvy, ale také s přihlédnutím k chování stran závazkového vztahu. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání navrhuje odmítnutí dovolání, neboť má za to, že dovolání není přípustné. Neztotožňuje s tvrzením dovolatele o zásadním právním významu rozhodnutí odvolacího soudu. Domnívá se, že odvolací soud posoudil věc správně a není důvod pro zrušení rozhodnutí, pokud odvolací soud dospěl k závěru, že není nárok na zaplacení sporné faktury, když žalobci byla celková cena autorského dozoru již zaplacena.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací ( , , ve znění pozdějších předpisů - dále jen opět „“) po zjištění, že dovolání žalobce bylo podáno včas ( ) a byl řádně zastoupen ( ), nejprve zkoumal, zda je dovolání přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek uvedených v a písm. c)

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O takový případ se v dané věci nejedná, neboť v dřívějším rozsudku soud prvního stupně nerozhodl ve věci samé jinak, a nebyl ani vázán právním názorem odvolacího soudu, jež jeho předešlá rozhodnutí zrušil. Přichází proto v úvahu pouze přípustnost dovolání, jejíž podmínky stanoví Ta je dána tehdy, pokud dovolání není přípustné podle písmena b) tohoto ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (srov. ). O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam, se jedná, je-li v něm řešena právní otázka významná nejen pro rozhodnutí v dané konkrétní věci. Nejde o otázku zásadního právního významu, jestliže zákonná úprava je naprosto jednoznačná a nečiní v soudní praxi žádné výkladové těžkosti.

Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit při dovolávání se přípustnosti podle , je zásadně důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Není jím naopak důvod, kterým by bylo možné vytýkat nesprávnost skutkových zjištění ( ) a vady řízení ve smyslu

Otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, řeší dovolací soud jako otázku předběžnou. Přípustnost dovolání pak není založena pouhým tvrzením dovolatele, že rozhodnutí odvolacího soudu zásadní význam po právní stránce má, nýbrž až kladným závěrem dovolacího soudu, že tomu tak vskutku je.

Pokud dovolatel nastolil v dovolání za otázku zásadního významu o správnosti či nesprávnosti procesního postupu odvolacího soudu s ohledem na odlišný právní závěr odvolacího soudu oproti soudu prvního stupně, je třeba učinit závěr, že tím jsou namítány pouze případné vady řízení ve smyslu , jež by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tímto dovolacím důvodem, jak výše uvedeno, však nelze odůvodnit přípustnost dovolání podle

Vytýká-li dále dovolatel odvolacímu soudu, že učinil právní závěr na základě neúplného dokazování, když se nezabýval chováním stran po uzavření smlouvy, je třeba konstatovat, že neprovedení určitých důkazů, tedy případná neúplnost skutkových zjištění, nemůže být předmětem dovolacího přezkumu ve smyslu , neboť i v tomto případě platí, že dovolací přezkum se otevírá zásadně jen posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu, ale jiné otázky, zejména posouzení správnosti či úplnosti skutkových zjištění, či vad řízení (srov. ), přípustnost dovolání neumožňují. Zároveň je nutno připomenout, že při dovolacím přezkumu je možné vyjít pouze ze skutkových zjištění, z nichž vyšel soud prvního stupně i odvolací soud.

Nebyla-li tedy v dané věci nastolena právní otázka zásadního významu, která by byla řešena v rozporu s hmotným právem, a Nejvyšší soud neshledal ani jiné okolnosti, které by činily z pohledu dovolacích námitek rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným, dovolání v dané věci není podle přípustné.

Za této situace nebyl dovolací soud oprávněn zabývat se ve smyslu dovolatelem namítanou vadou řízení, když vady řízení je dovolací soud oprávněn zkoumat pouze tehdy, je-li dovolání přípustné.

Nejvyšší soud proto podle a dovolání odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a , když dovolání žalobce bylo odmítnuto a náklady žalované sestávají z odměny advokáta za zastupování účastníka v dovolacím řízení (sepis vyjádření k dovolání) ve výši 7 500 Kč [, , , , 16 a , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif)] a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75 Kč ( ), celkem tedy ve výši 7 575 Kč.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobce dobrovolně povinnost, kterou mu ukládá toto rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně 17. ledna 2007

JUDr. Kateřina Hornochová, v. r.

předsedkyně senátu