Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 368/2020-59

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem titul jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

naposledy v ČR bytem adresa žalovaného

zastoupená opatrovníkem příjmení jméno jméno

sídlem adresa

o zaplacení 13 555,83 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13 582,18 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 555,83 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů do právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 823,60 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Náhrada nákladů řízení státu se nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13 582,18 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 555,83 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů do právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4 823,60 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Náhrada nákladů řízení státu se nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne 11. 8. 2020 domáhá po žalované zaplacení částky 13 555,83 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou dne 18. 5. 2012 uzavřel smlouvu o účtu číslo jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ Smlouva o účtu“), na základě které byl žalované zřízen osobní účet č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala uhradit veškeré náklady a výdaje, které jí v souvislosti se Smlouvou o účtu vzniknou. Dne 24. 7. 2019 došlo ke zrušení účtu žalované a žalobce provedl konečné vyúčtování. Po vyúčtování zůstal na účtu žalované ke dni 31. 7. 2019 záporný zůstatek ve výši 13 555,83 Kč, který žalovaná neuhradila ani přes předžalobní upomínku žalobce. Žalobce převedl pohledávku z běžného účtu na evidenční účet č. bankovní účet, o čemž byla žalovaná informována. Žalobce tak požaduje zaplacení celé dlužné částky spolu s příslušenstvím spočívajícím v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 26,35 Kč a dále zákonném úroku z prodlení z částky 13 555,83 Kč ve výši 10% ročně od 1. 11. 2019 do zaplacení.

2. Opatrovník žalované se vyjádřil tak, že žalovaná je nekontaktní, nemá od ní žádný pokyn, že by cokoliv sporovala. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Zdejší soud předně dovodil svou mezinárodní pravomoc (příslušnost) v této věci v souladu s článkem 7 bod 1 písm. a) Nařízení evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis) použitelné na řízení zahájená po 10. 1. 2015, podle kterého může osoba, která má bydliště v některém členském státě, být v jiném členském státě žalována pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Žalovaná má na území ČR povolen přechodný pobyt do 7. 5. 2022, poslední adresu platného pobytu v ČR na adrese uvedené v záhlaví měla platnou do 31. 7. 2019. Soud proto dále vyšel z v tomto směru ustálené judikatury SDEU, jakož i na tuto problematiku stále aplikovatelné judikatury NS ČR (např. usnesení z 25. 6. 2014 sp. zn. ) stanovící, že pravomoc a příslušnost rozhodnout o žalobě směřující proti žalovanému, má členský stát, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště žalovaného, a to za situace, kdy soud provedl veškerá dostupná pátrání po faktickém pobytu žalovaného, ten se mu však nepodařilo zjistit, zároveň však nedisponoval žádnými průkaznými indiciemi, které by umožňovaly dojít k závěru, že žalovaný má současné bydliště mimo EU. Cílem citovaného nařízení EU je přitom mimo jiné umožnit žalobci snadno určit soud, u něhož může podat žalobu, jakož i umožnit žalovanému přiměřeně předvídat, u kterého soudu může být žalován. Smyslu nařízení se tedy nepříčí, pokud dle něj bude určena příslušnost i za situace, kdy žalovaná prokazatelně měla poslední známé bydliště na území státu EU (zde konkrétně na adrese uvedené v záhlaví v obvodu zdejšího soudu), svému smluvnímu partnerovi před skončením smluvního vztahu změnu svého bydliště neoznámila, aktuálně je přes všechna pátrání neznámého pobytu, ale současně nebyly zjištěny žádné indicie osvědčující, že by měla bydlet mimo území EU. Zdejší soud proto uzavřel, že je ve věci mezinárodně příslušný dle posledního známého bydliště žalované ve smyslu bod 1, resp. nařízení Brusel I bis. Místní příslušnost zdejšího soudu je dána dle a

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Žalovaná je státní příslušnicí Jihoafrické republiky, na území ČR má povolen přechodný pobyt za rodinným účelem od 7. 5. 2012 do 7. 5. 2022, přičemž do 31. 7. 2019 byla hlášena na poslední platné adrese adresa žalovaného (zjištěno ze sdělení Ministerstva vnitra ČR ze dne 14. 12. 2020).

6. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 18. 5. 2012 Smlouvu o účtu, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobce, na základě které se žalobce zavázal zřídit od dne 18. 5. 2012 žalované osobní účet č. bankovní účet vedený v českých korunách. Strany ujednaly, že žalované bude doručováno na adresu adresa žalovaného (zjištěno ze smlouvy o osobním účtu anonymizována dvě slova ze dne 18. 5. 2012).

7. Žalovaná se zavázala hradit za služby poskytované žalobcem a dále uhradit veškeré další výdaje a náklady (zjištěno z čl. 7 všeobecných obchodník podmínek, sazebníku).

8. Osobní účet žalované č. bankovní účet byl ke dni 24. 7. 2019 zrušen (zjištěno z výzvy k vyrovnání dlužné částky ze dne 7. 8. 2019). Zůstatek na osobním účtu ke dni 24. 7. 2019 činil 0 Kč (zjištěno z výpisu účtu žalované).

9. Žalobce zjistil po zrušení osobního účtu žalované na tomto účtu záporný konečný zůstatek ve výši 13 555,83 Kč sestávající z plateb, které nebyly kvůli časovému souběhu zahrnuty do konečného zůstatku účtu a žalovanou vyzval k jeho úhradě (zjištěno z výzvy k vyrovnání dlužné částky ze dne 7. 8. 2019).

10. Žalobce dne 31. 10. 2019 pohledávku z účtu žalované převedl na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, částka činila 13 582,18 Kč a sestávala z doúčtovaných kartových operací ve výši 13 555,83 Kč a řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 26,35 Kč (zjištěno z výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne 31. 10. 2019).

11. Žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky vyzval, výzva byla zaslána na adresu adresa žalovaného (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 22. 4. 2020 včetně podacího archu).

12. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní informace pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když další důkazy ani nebyly navrhovány. Provedené důkazy považoval soud za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

13. Podle , (dále jen „“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

14. S ohledem na to, že Smlouva o účtu byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dne 18. 5. 2012 (tedy před nabytím účinnosti ) posoudil soud věc podle , ve znění účinném do 31. 12. 2013, obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“).

15. Podle § 708 obch. zák. se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce (odst. 1). Smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu (odst. 2).

16. Podle § 713 obch. zák. je banka povinna odepsat peněžní prostředky z účtu v den určený osobou oprávněnou nakládat s peněžními prostředky na účtu, předá-li tato osoba proveditelný příkaz v době dohodnuté s bankou; není-li tento den určen, ve lhůtě stanovené smlouvou o běžném účtu, a není-li lhůta stanovena, pak nejpozději následující pracovní den po předání příkazu.

17. Podle § 715 odst. 4 obch. zák. zanikne-li smlouva o běžném účtu, banka bez zbytečného odkladu v souladu se zákonem o platebním styku vypořádá pohledávky a závazky týkající se účtu, zejména provede platby uskutečněné prostřednictvím platebních karet a šeků, pokud byly použity do dne zániku smlouvy o běžném účtu, a dále je banka oprávněna si započítat své pohledávky, které má vůči majiteli účtu ze smlouvy o běžném účtu. Majitel účtu je povinen vrátit bance platební karty a tiskopisy šeků, které mu k účtu vydal.

18. V řízení bylo prokázáno, a to písemnou Smlouvou o účtu, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 18. 5. 2012 Smlouvu o účtu v písemné formě ve smyslu § 708 obch. zák., na základě které se žalobce zavázal zřídit od 18. 5. 2012 v českých korunách osobní účet pro žalovanou, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby hradit sjednanou cenu a dále hradit veškeré výdaje a náklady spojené s vedením účtu.

19. Výpisem z účtu žalované, výzvou k vyrovnání dlužné částky ze dne 7. 8. 2019 a výzvou k zaplacení dlužné částky ze dne 31. 10. 2019 pak bylo v řízení prokázáno, že Smlouva o účtu zanikla ke dni 24. 7. 2019, k tomuto dni činil zůstatek na osobním účtu žalované částku 0 Kč.

20. Následně však žalobce při vypořádání pohledávek a závazků ve smyslu § 715 odst. 4 obch. zák. a započtení plateb, k jejichž provedení dala žalovaná příkaz a které nebyly kvůli časovému souběhu zahrnuty do konečného zůstatku účtu (§ 713 obch. zák.) po zániku Smlouvy o účtu zjistil záporný zůstatek na osobním účtu žalované v celkové výši 13 555,83 Kč. Žalobce pak tuto pohledávku (sestávající z doúčtovaných kartových operací ve výši 13 555,83 Kč a úroků z prodlení ve výši 26,35 Kč) za žalovanou převedl na evidenční účet pohledávek, o čemž byla žalovaná informována a žalovanou vyzval k jejímu zaplacení.

21. Žalobce tak postupoval v souladu s uzavřenou Smlouvou o účtu v písemné formě, když žalované zřídil osobní účet. Osobní účet ke dni 24. 7. 2019 zanikl a po vypořádání pohledávek a závazků týkajících se tohoto účtu byl žalobcem zjištěn záporný zůstatek (po započtení veškerých plateb, ke kterým dala žalovaná před zánikem Smlouvy o účtu příkaz) v celkové výši 13 555,83 Kč. Žalovaná však tento záporný zůstatek na svém účtu po zániku Smlouvy o účtu neuhradila, přesto, že byla o úhradu upomínána (a to vždy na adresu sdělenou žalobci). Žalobce proto pohledávku za žalovanou převedl na svůj evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, žalovanou o tom informoval a opakovaně ji k úhradě dlužné částky vyzval, přičemž výzva byla žalované zaslána v souladu se Smlouvou o účtu na ujednanou adresu (adresa žalované).

22. Soud tak s ohledem na vše shora uvedené uzavřel, že žalovaná porušila své povinnosti vyplývající ze Smlouvy o účtu, když neuhradila záporný zůstatek, který k zániku Smlouvy o účtu vznikl, a to ani přes žalované zaslanou výzvu k úhradě dlužné částky žaloby a předžalobní upomínku. Soud proto nárok žalobce shledal důvodným a žalobě zcela vyhověl a žalobci přiznal i požadované příslušenství, tj. úroky z prodlení (v části kapitalizované ve výši podle s přihlédnutím k  , ve znění účinném do 31. 12. 2013, který stanoví, že výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

23. Žalobce byl ve sporu úspěšný, a proto mu soud podle proti žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ta sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši

1 000 Kč, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 300 Kč podle vyhl. č. , aadvokátní tarif (dále jen „“) a 1 úkonu právní služby (účast na jednání dne 11. 11. 2021) po 1 660 Kč podle ve spojení s ust. advokátního tarifu, z náhrady hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony právní služby ve výši po 100 Kč podle a po 300 Kč podle advokátního tarifu a dále z 21% DPH ve výši 663,60 Kč dle , tj. celkem 4 823,60 Kč. Při určení výše nákladů řízení do podání žaloby přitom soud postupoval podle ust. , neboť, jak je soudu z jeho činnosti známo, podává žalobce desítky žalobních návrhů na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jedná se o tzv. formulářové žaloby lišící se pouze označením žalované strany, výší dlužné částky a její splatností (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. března 2012, sp. zn. ). Dále soud postupoval dle příkazu ust. a

24. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl dle ust. ve spojení s ust. , když žalované byl v projednávané věci ustanoven opatrovník (v záhlaví specifikovaný advokát) z důvodu jejího neznámého pobytu. Žalovaná byla v řízení neúspěšná, náhrada nákladů řízení jí tedy nebyla přisouzena, proto náhradu nákladů řízení státu (které budou tvořeny odměnou opatrovníka, o níž bude rozhodnuto samostatným usnesením) rovněž nelze uložit žalobci (a ani žalované, na ochranu jejíž práv byl daný opatrovník ustanoven).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domoci jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrhem na nařízení soudní exekuce podle

Mgr. Irena Šťastná

soudkyně