Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2190/2006

-65

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 10. 11. 2004, č.j. -5, jímž obvodní soud nařídil podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 20. 1. 1998, sp. zn. , exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. Z. Z., soudního exekutora. Odvolací soud dospěl k závěru, že exekuční titul byl povinnému řádně doručen uložením; okolnost, že některé předepsané údaje pošty jsou uvedeny nikoli na doručence, nýbrž na zadní straně obálky (vrácené soudu zpět s neoddělenou doručenkou), na tom nic nemění. Skutečnost, že by se v době doručení na doručovací adrese nezdržoval, povinný neprokázal.

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) – namítá povinný nesprávné právní posouzení náhradního doručení exekučního titulu. Nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že povinné náležitosti doručenky mohou být uvedeny i na zadní straně obálky obsahující písemnost a vrácené soudu zpět po uplynutí úložní doby. Opakuje svou  námitku, že otevření obálky (za účelem důkazu, že skutečně obsahuje exekuční titul) nebylo v řízení provedeno. Provedeny nebyly ani důkazy navržené k prokázání toho, že povinný se v době pokusů o doručení exekučního titulu zdržoval v Sušici; zjištění, že v Sušici nepodniká povinný, nýbrž jeho žena, nemá oporu v provedeném dokazování. Navíc oprávněnému beztak žádná částka nenáleží, neboť odmítl nastoupit do zaměstnání. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Oprávněný navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto, neboť věcnou správnost k exekuci navrženého rozhodnutí již nelze v tomto řízení přezkoumávat.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Námitka, že některé údaje předepsané pro doručenku jsou uvedeny nikoli na doručence, nýbrž na zadní straně obálky obsahující písemnost a vrácené soudu zpět s neoddělenou doručenkou, zásadní právní význam napadeného rozhodnutí nezakládá. Je výrazem ustálené soudní praxe, že povahu veřejnéy má doručenka i tehdy, jsou-li údaje, jimiž musí být opatřena, obsaženy také na obalu zásilky, kterou pošta od doručenky neoddělila a kterou po uplynutí úložní lhůty vrátila soudu s doručenkou (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2000, sp. zn. , uveřejněné v Soudní judikatuře č. 10, ročník 2000 pod č. 112).

Námitky směřující proti věcné správnosti exekučního titulu jsou k založení přípustnosti dovolání rovněž nezpůsobilé, neboť v exekučním řízení je soud obsahem exekučního titulu vázán, je povinen z něj vycházet a nemůže jej již věcně přezkoumávat (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4).

Námitkou, že odvolací soud neověřil, zda obálka, v níž byl dovolateli exekuční titul doručován (a jež se nalézacímu soudu po uplynutí úložní lhůty vrátila jako nevyzvednutá), exekuční titul skutečně obsahuje, a že neprovedl důkazy navržené k prokázání skutečnosti, že dovolatel se v době doručování v místě doručení nezdržoval, uplatňuje dovolatel dovolací důvod uvedený v , který je vyhrazen vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a který – jak již bylo uvedeno – přípustnost dovolání podle ( ) založit nemůže. Totéž platí o dovolacím důvodu uvedeném  v , jenž je uplatňován výtkou, že zjištění odvolacího soudu, podle něhož v Sušici podniká pouze dovolatelova manželka, nikoli však dovolatel, nemá oporu v provedeném dokazování.

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je odmítl (, věta první, ).

O nákladech vzniklých oprávněnému v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. ledna 2007

JUDr. Miroslava  J i r m a n o v á , v.r.

předsedkyně senátu