Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1661/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 10. 5. 2002 se žalobci domáhali vůči žalované náhrady škody ve výši 650.000,- Kč, způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a omluvy.

Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne 21. 9. 2004, č. j. -121, oba žalobce vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení odstranili nedostatky podání tím, že doplní skutková tvrzení rozhodná pro posouzení věci, specifikaci nároku každého z žalobců a způsob, jak k dané částce dospěli; žalobci byli poučeni, že nebude-li návrh na zahájení řízení doplněn a vady odstraněny ve stanovené lhůtě, bude žaloba podle odmítnuta. Usnesení bylo žalobcům doručeno dne 5. 10. 2004.

Podáním ze dne 15. 10. 2004 žalobci upravili žalobní návrh tak, že požadují nadále pro žalobce a) náhradu škody ve výši 152.250,- Kč, která sestává z nákladů vynaložených na právní zastoupení v řízení skončeném zrušeným nezákonným rozhodnutím a na zpracování podkladů k prokázání nesprávného úředního postupu.

Obvodní soud pro Prahu 1 poté usnesením ze dne 12. 1. 2005, č. j. -131, žalobu odmítl pro neodstranění vad podání podle a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dospěl k závěru, že ani podáním doručeným soudu dne 25. 10. 2004 se nezdařilo odstranit vytýkané nedostatky, v důsledku čehož žaloba i nadále trpí vadami, pro které není možné v řízení pokračovat.

K odvolání obou žalobců Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 4. 2005, č. j. -165, usnesení soudu prvního stupně ve vztahu k žalobci b) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, ve vztahu k žalobci a) usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil v tomto rozsahu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že se dostatečně nezabýval podáním žalobců doručeným soudu již dne 26. 4. 2004 ani podáním reagujícím na výzvu soudu o odstranění vad žaloby, kde žalobce a) jasně specifikoval, z jakých částek sestává nárok na náhradu uplatněné škody. Vzhledem k tomu, že ve vztahu k žalobci a) byla vada bránící projednání žaloby odstraněna, nebyly tudíž v době rozhodování soudu prvního stupně splněny zákonné podmínky pro její odmítnutí. Žalobce b) však doplňujícím podáním vady žaloby neodstranil, tedy konkrétně nevymezil svůj vlastní nárok a ani neuvedl, co on sám od žalované požaduje, když petit jeho žaloby podle posledního doplnění zní pouze ve prospěch žalobce a); ve vztahu k žalobci b) se proto odvolací soud plně ztotožnil s rozhodnutím soudu prvního stupně a jako věcně správné je potvrdil.

Proti tomuto usnesení podal žalobce b) dovolání, které odůvodňuje podle ustanovení , b) Namítá, že v žalobě uvedl, na jakých tvrzeních a důkazních konstrukcích ji staví, k tomu navrhl a označil důkazy, podstatnéy připojil v kopiích a navrhl výrok rozsudku a dodatečně také vydání mezitímního rozsudku. Dovolatel je přesvědčen, že ve svých podáních velmi podrobně vylíčil rozhodné skutečnosti, podstatné pro posouzení celé záležitosti, a předpokládal, že v průběhu řízení mu bude umožněno provést navrhované listinné důkazy a výslechy svědků k prokázání svého tvrzení. Na základě výzvy Obvodního soudu v Praze 1 upravil žalobní petit a zdůvodňuje jím nárok co do právního základu i co do výše požadované náhrady škody; svou aktivní legitimaci ve sporu přitom opírá o postavení zmocněnce žalobce a) v řízeních, v nichž vznikly požadované náklady. Dále vytýká soudu prvního stupně, že jeho postup neodpovídá ustanovení a 2 v tom, že nejprve vyzval žalovanou k vyjádření podle ustanovení a žalobu odmítl až poté, co se žalovaná k žalobě vyjádřila a toto vyjádření bylo žalobci doručeno. Dovolatel navrhuje, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu ustanovení a že je podle přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Žaloba jako návrh, kterým se zahajuje řízení před soudem, musí obsahovat kromě obecných náležitostí podání uvedených v ustanovení také vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, a musí z ní být patrno, čeho se žalobce domáhá (srov. větu druhou ).

Neobsahuje-li žaloba všechny požadované náležitosti, předseda senátu usnesením vyzve žalobce, aby žalobu opravil nebo doplnil, určí mu k tomu lhůtu a poučí ho, jak je třeba opravu nebo doplnění provést ( ). Není-li přes výzvu předsedy senátu žaloba řádně opravena nebo doplněna a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením žalobu odmítne, jestliže byl žalobce o tomto následku poučen ( ).

Požaduje-li žalobce peněžité plnění, musí být jasně a přesně udána peněžitá částka, kterou požaduje a jíž je soud v řízení i při rozhodování vázán a od níž se jen výjimečně může odchýlit v případech uvedených v Požaduje-li žalobce, aby mu bylo na náhradě škody přiznáno plnění z více samostatných nároků, musí popsat skutečnosti, kterými u jednotlivých uplatněných nároků na plnění vymezí skutek (skutkový děj), a musí uvést peněžitou částku, kterou z titulu každého jednotlivého nároku požaduje zaplatit. Uplatňuje-li své nároky jednou žalobou více osob, musí být v žalobě jednoznačně vyloženo, které nároky se týkají každého ze žalobců a žalobní petit musí být formulován tak, aby bylo zřejmé, jaká výsledná částka má být každému z účastníků přisouzena. Pokud žaloba takové náležitosti nemá, nemůže soud jednat o věci samé, stejně jako v případě uplatnění jen jednoho nároku na náhradu škody bez vyčíslení jeho výše.

V projednávané věci odvolací soud rozhodnutí o odmítnutí žaloby soudem prvního stupně potvrdil ve vztahu k žalobci b), zatímco ve vztahu k žalobci a) bylo toto rozhodnutí zrušeno a vráceno k dalšímu řízení, jelikož vady týkající se nedostatku skutkových tvrzení a specifikace nároku byly odstraněny, to však pouze ve vztahu k žalobci a). Je třeba souhlasit se závěrem odvolacího soudu v tom, že doplňující podání doručené soudu prvního stupně dne 25. 10. 2004 oběma žalobci jednoznačně skutkově vymezilo, z čeho sestává nárok na náhradu škody s uvedením jeho výše; upřesněný žalobní petit byl formulován tak, že předmětný nárok uplatňuje již jen žalobce a). Žalobce b) v citovaném podání žádný svůj samostatný nárok neuplatnil, neuvedl, co konkrétně na žalované požaduje, ani nesdělil, zda a v jakém rozsahu žalobcem a) požadovaná částka má být přisouzena též jemu. Z toho jednoznačně vyplývá, že podání žalobce b) ani po jeho doplnění nesplňuje náležitosti žaloby, zejména pro zcela chybějící specifikaci žalovaného nároku s vymezením jeho výše; pro tyto nedostatky nelze v řízení pokračovat. Žalobce b), zastoupený advokátem, ani přes řádně doručenou výzvu s odpovídajícím procesním poučením žalobu v požadovaných směrech nedoplnil, a ačkoliv k odstranění nedostatků žaloby může dojít i v podaném odvolání proti usnesení o odmítnutí žaloby, neučinil tak ani dodatečně.

Ze všech těchto důvodů je zřejmé, že usnesení odvolacího soudu je v dovoláním dotčeném výroku správné. Na tom nic nemění dovolatelem namítaná okolnost, že soud prvního stupně žalobu odmítl teprve poté, co její stejnopis doručil žalované k vyjádření, neboť postup soudu podle , byť by byl předčasný, nemůže nedostatky žaloby zhojit. Nejvyšší soud proto dovolání zamítl ( část věty před středníkem, odst. 6 ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou bylo rozhodnuto podle , věty první, a , neboť žalobce b) s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu jeho nákladů právo a žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. ledna 2007

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu