Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Nd 222/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Ve shora označené právní věci žalobce vznesl námitku podjatosti podle a /1 proti členům senátu 1 Co Vrchního soudu v Praze (č.l. 23) spisu. Žalobce tento úkon učinil v rámci odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. srpna 2006, č.j. -10, o němž je povolán k rozhodnutí v odvolacím řízení Vrchní soud v Praze. Žalobce svou námitku podjatosti zdůvodnil odkazem na tvrzení své žaloby, podle nichž mu „zločinnou tr. činností PČR byla zlomená pravá ruka. Jedná se o koordinovaný postup za součinnosti SZ a spol.“.

Vrchní soud v Praze, jenž je příslušný k posouzení odvolání žalobce proti shora uvedenému usnesení Městského soudu v Praze, předložil Nejvyššímu soudu spis k rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené vůči soudcům Vrchního soudu. Podle rozvrhu práce tohoto soudu je k rozhodnutí o námitce podjatosti příslušný senát 1 Co sestávající ze soudkyň JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř. a JUDr. N. Ž.

Z vyjádření všech shora uvedených soudců Vrchního soudu v Praze se podává, že žádný z nich nemá k věci ani k účastníkům žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by je vylučovaly z projednávání a rozhodnutí této věci.

Podle soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům jetu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívající v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech ( ).

V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl a jakými důkazy může být prokázán ( ). K tomu se sluší připomenout závěry plynoucí z nálezu Ústavního soudu České republiky publikované pod 65, ve svazku 8, str. 141 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, vydávané C.H.Beck, Praha. Podle nich pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu ( a násl. d) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele. Stejně tak se připomínají závěry plynoucí z nálezu publikované ve zmíněné sbírce ve svazku 23., pod č. 98, str. 11. Podle nich subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných, je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.

Podle , věty první k rozhodnutí o námitce podjatosti soudu věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit trestním řádem a k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních (srov. k tomu závěry rozhodnutí zveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48/1996). Tomu odpovídá, že k rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené proti soudcům Vrchního soudu v Praze je povolán Nejvyšší soud České republiky.

Z toho, co bylo shora uvedeno, tak plyne, že ohledně žádného ze soudců, vůči němuž žalobce vznesl námitku podjatosti, se nenabízí závěr o existenci předpokladů uvedených v ustanovení V souladu s výkladem plynoucím zejména shora ze shora uvedených nálezů Ústavního soudu České republiky, jakož i judikatury obecných soudů, dospěl proto Nejvyšší soud České republiky k závěru vyjádřenému ve výroku tohoto usnesení.

Toto usnesení jako usnesení nadřízeného soudu ( ) je závazné pro soud a pro účastníky řízení ( věta první ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. ledna 2007

JUDr. Josef R a k o v s k ý , v. r.

předseda senátu