Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1540/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. , byl obviněný A. R. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let se zkušební dobou stanovenou na tři léta a k trestu zákazu činnosti na dobu tří let. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. a podle § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.

O odvolání obviněného bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 11. 7. 2006, sp. zn. . Podle § 258 odst. 1 písm. b) tr. ř. byl rozsudek Okresního soudu v Prostějově zrušen a podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněný byl uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trávní dvou let se zkušební dobou stanovenou na tři léta a k trestu zákazu činnosti na dobu tří let. Znovu bylo rozhodnuto i o náhradě škody, a to tak, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. bylo obviněnému uloženo, aby zaplatil poškozené obchodní společnosti S., s. r. o., částku 178.500,- Kč s úrokem z prodlení od 21. 11. 2003 ve výši 2 % ročně do zaplacení, a podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla tato obchodní společnost se zbytkem nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

Jako trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. posoudil Krajský soud v Brně skutek, který podle jeho zjištění a předtím až na výši způsobené škody i podle zjištění Okresního soudu v Prostějově spočíval v tom, že obviněný se záměrem obohatit se a nezaplatit vstoupil jako jednatel obchodní společnosti E., s. r. o., oprávněný jednat samostatně s třetími osobami, do smluvního vztahu, který rámcově dojednal Ing. K. R. jako druhý jednatel této společnosti, a převzal dne 5. 12. 2003 v celním prostoru Celnice K. na základě předchozího návrhu kupní smlouvy od obchodní společnosti S., s. r. o., celkem 20 000 kg jáhel v hodnotě 178.500,- Kč, přičemž záměrně vyvolal u obchodní společnosti S., s. r. o., svou angažovaností omyl, že za jáhly zaplatí, a ačkoli je prodal obchodní společnosti D. I., B. V., a dne 23. 12. 2003 obdržel na účet obchodní společnosti E. D., s. r. o., od tohoto odběratele kupní cenu 152.342,50 Kč, nic obchodní společnosti S., s. r. o., nezaplatil a způsobil této společnosti škodu ve výši 178.500,- Kč.

Rozdíl mezi rozsudky soudů obou stupňů byl ve zjištění výše škody, neboť podle zjištění Okresního soudu v Prostějově obviněný způsobil škodu ve výši 202.300,- Kč.

Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně. Tento rozsudek napadl v celém rozsahu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Ve vztahu k výroku o vině namítl, že nebyly naplněny znaky trestného činu, neboť nedošlo k neoprávněnému obohacení uvedením jiného v omyl ani ke způsobení škody na cizím majetku a nebylo u něho dáno zavinění ve formě úmyslu. Ve vztahu k výroku o náhradě škody namítl jeho nesprávnost také z toho důvodu, že škoda nebyla určena způsobem uvedeným v § 89 odst. 12 tr. zák. Vyjádřil názor, že nešlo o trestný čin, a celou věc označil jen za obchodněprávní spor dvou právnických osob. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a zprostil ho obžaloby.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.

Soudy ve věci znovu rozhodovaly poté, co Nejvyšší soud usnesením ze dne 22. 2. 2006, sp. zn. , zrušil jejich předcházející odsuzující rozhodnutí a přikázal nové projednání a rozhodnutí věci. Důvodem citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo to, že soudy nezjistily výši škody způsobem, který by odpovídal ustanovení § 89 odst. 12 tr. zák. V novém řízení soudy tuto vadu odstranily, neboť v souladu s ustanovením § 89 odst. 12 tr. zák. vycházely z ceny, za kterou se jáhly v době a místě činu obvykle prodávaly, přičemž tuto cenu stanovily včetně daně z přidané hodnoty. Rozdíl byl jen v tom, že zatímco Okresní soud v Prostějově vycházel mylně ze sazby daně 19 %, Krajský soud v Brně vycházel správně ze sazby 5 %. O odborném vyjádření, z něhož soudy v otázce obvyklé ceny jáhel v době a v místě činu vycházely, nevzbuzuje žádné důvodné pochybnosti. Obviněný toto odborné vyjádření sice paušálně a bez bližší konkretizace zpochybnil, avšak o důvodné pochybnosti nejde. Cena určená na podkladě odborného vyjádření spadá do dolní části rozpětí daného tím, jakou cenu požadovala obchodní společnost S., s. r. o., jako dodavatel zboží, a tím, za jakou cenu obviněný obratem zboží prodal. Již to ukazuje na reálnost ceny stanovené na podkladě odborného vyjádření jako ceny v době a v místě činu obvyklé.

Nejvyšší soud nemohl akceptovat námitku obviněného, že šlo jen o obchodněprávní spor dvou právnických osob. Meze takového vztahu obviněný výrazně překročil tím, že do jednání s protistranou vstoupil se záměrem zboží sice odebrat, avšak nezaplatit za něj kupní cenu. Tím obviněný před protistranou předstíral, že jedná o uzavření kupní smlouvy, kterou nakonec ve skutečnosti ani nepodepsal, ačkoli mu protistrana návrh kupní smlouvy předložila. Tím protistranu uvedl v omyl, neboť ta předpokládala, že bude uzavřena kupní smlouva a že obviněný, resp. jeho obchodní společnost, po odebrání zboží zaplatí kupní cenu. V důsledku tohoto omylu protistrana umožnila obviněnému převzít zboží a obviněný převzetím zboží bez jeho zaplacení obohatil svou obchodní společnost a způsobil škodu na majetku protistrany. Úmyslné zavinění obviněného vyplývá ze zjištění, že zboží převzal, aniž protistraně potvrdil jakoukoli cenu, že zboží obratem prodal do zahraničí a nic za něj nezaplatil ani dodatečně poté, co jeho obchodní společnost obdržela platbu od zahraničního odběratele, a že zboží do ciziny prodal dokonce za nižší cenu, než kterou požadoval jeho dodavatel, což ukazuje na jeho záměr urychleně zboží zpeněžit bez ohledu na výši dosažené ceny a výtěžek si ponechat, resp. ponechat ho ve vlastní obchodní společnosti. O záměru nezaplatit svědčí i to, jakým způsobem obviněný s protistranou jednal v době po odebrání zboží, kdy se protistrana dožadovala zaplacení zboží. Obviněný v rozporu se skutečností protistraně tvrdil, že jeho odběratel zboží reklamuje, a kromě toho se snažil odvrátit placení uplatňováním různých podmínek vyplývajících z jiných obchodů, které s odebraným zbožím neměly žádnou souvislost. Souhrn těchto okolností jasně ukazuje na to, že obviněný již v době odebrání zboží měl úmysl nezaplatit za něj žádnou částku, a v tom spočívá naplnění subjektivní stránky trestného činu podvodu.

Pokud obviněný na podporu svých námitek proti právnímu posouzení skutku jako trestného činu uvedl, že do jednání s protistranou vstoupil nepřipraven a neinformován, je třeba k tomu jen poznamenat, že ve spise je založena mimo jiné i korespondence, která po odebrání zboží proběhla mezi obchodní společností S., s. r. o., a Ing. K. R. jako druhým jednatelem obchodní společnosti E. D., s. r. o. V rámci této korespondence se obchodní společnost S., s. r. o., obracela na Ing. K. R. v podstatě se žádostí o sjednání nápravy, pokud jde o zaplacení ceny odebraného zboží, avšak Ing. K. R. tuto obchodní společnost v celém rozsahu odkazoval na obviněného jako na osobu, která je s věcí náležitě obeznámena.

Podle tvrzení obviněného šlo o spor obou obchodních společností ohledně ceny zboží. Pokud však nedošlo k dohodě o ceně zboží ani o způsobu, jakým bude stanovena, a přitom nešlo o případ, že by strany měly vůli uzavřít kupní smlouvu i bez určení kupní ceny, obviněný neměl zboží vůbec odebírat. Jestliže ho za uvedených okolností přesto odebral a nic za něj nezaplatil s odkazem na nedostatek dohody o ceně, je to jen v souladu se zjištěním soudů, že jednal od počátku v úmyslu nezaplatit.

Obviněný získal trestným činem podvodu pro svou obchodní společnost zboží, jehož cena – pokud má vyjadřovat výši škody způsobené trestným činem – musí být určena podle § 89 odst. 12 tr. zák. jako cena, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě činu obvykle prodává. Ve shodě s tím soudy zjistily, že v době a v místě činu byla obvyklá cena odebraného množství jáhel 170.000,- Kč bez daně z přidané hodnoty. Pokud Krajský soud v Brně k této částce připočetl daň z přidané hodnoty se sazbou 5 % a v napadeném rozsudku určil cenu odebraného zboží včetně daně z přidané hodnoty částkou 178.500,- Kč, je to plně v souladu s ustanovením § 89 odst. 12 tr. zák. Námitka obviněného, že daň z přidané hodnoty se odvádí z rozdílu ceny, za kterou bylo nakoupeno, a ceny, za kterou bylo prodáno, sice sama o sobě odpovídá tomu, jak je odvádění daně z přidané hodnoty konstruováno, avšak v posuzovaném případě je podstatné to, že obviněný jáhly nenakoupil, nýbrž získal trestným činem podvodu. Nejde tedy o výpočet daně, která by eventuálně byla zkrácena, ale o stanovení ceny věci a tím o určení výše škody způsobené trestným činem podvodu. V této souvislosti Krajský soud v Brně výstižně poukázal na to, že jde o cenu zahrnující i daň z přidané hodnoty. Lze jen dodat, že v tomto případě se jedná o daň z přidané hodnoty jako součást ceny věci, která byla předmětem útoku, a nikoli o daň, u níž by bylo třeba stanovit rozsah jejího případného zkrácení. Nejvyšší soud se tudíž ztotožnil s napadeným rozsudkem jak v tom, že ve výroku o vině byla výše škody stanovena částkou 178.500,- Kč, tak v tom, že obviněnému byla uložena povinnost k náhradě škody v této výši (nehledě na úroky z prodlení, ve vztahu k nimž obviněný nic nenamítal).

Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. takto rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. ledna 2007

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec