Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2734/2005

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. ledna 2005, č. j. -103, a rozsudek Obvodního soud pro Prahu 10 ze dne 17. května 2004, č. j. -92 v bodě II., kterým byla zamítnuta žaloba „ohledně částky 29.226,- Kč s 8% úrokem z prodlení od 1. 2. 2001 do zaplacení“, a v bodech III., IV. a V., ve kterých bylo rozhodnuto o nákladech řízení, se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 10 k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se domáhala, aby soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí část nákladů vynaložených na opravu venkovní fasády jejího domu. Žalovanému svědčí právo věcného břemene užívání dvou bytů v domě a měl by se proto na úhradě nákladů podílet v rozsahu 17,25%, neboť takový podíl činí podlahová plocha jím užívaných bytů k celkové podlahové ploše domu.

Obvodní soud pro Prahu 10 (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 17. května 2004, č. j. -92, výrokem pod bodem I. uložil žalovanému, že „je povinen zaplatit žalobkyni částku 23.167,- Kč s 8% úrokem z prodlení od 1. 2. 2001 do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku“ a výrokem pod bodem II. zamítl žalobu „ohledně částky 29.226,- Kč s 8% úrokem z prodlení od 1. 2. 2001 do zaplacení“. Výrokem pod body III. až V. rozhodl o nákladech řízení.

Soud prvního stupně zjistil, že žalovanému družstvu podle , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření Federálního shromáždění č. , svědčí právo odpovídající věcnému břemeni užívání dvou bytů v domě žalobkyně, přičemž plocha bytů představuje 17,25% bytové plochy domu; žalovaný by se tudíž měl podle názoru žalobkyně podílet na opravách fasády podílem 17, 25%. Žalobkyně vynaložila na opravu fasády domu 540 758,- Kč. Podle právního názoru soudu prvního stupně při výpočtu podílu žalovaného na úhradě nákladů nelze vycházet z jím užívané plochy bytů, ale z poměru plochy uliční fasády připadající k jeho bytům k ostatním prostorám; ta činí 11, 77%. Proto soud prvního stupně, vycházející z a , 2 (dále „“), uložil žalovanému uhradit žalobkyni 23 167,- Kč včetně úroků z prodlení; ohledně částky 29 226,- Kč žalobu zamítl.

Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobkyně potvrdil rozsudkem ze dne 28. ledna 2005, č. j. -103, rozsudek soudu prvního stupně „v zamítavém výroku o věci samé (II.) a ve výrocích o nákladech státu (IV., V.)“, změnil jej ve výroku pod bodem III. o nákladech řízení mezi účastníky a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a správným shledal i jeho právní závěr. Neztotožnil se s odvolací námitkou žalobkyně, že soud prvního stupně měl při výpočtech míry, kterou se účastnící podílejí na opravách společné věci, jen z výměry podlahových ploch bytů užívaných žalovaným (17,25%).

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání. Nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, vyjádřeným již v jeho zrušovacím usnesení č. j. -67, že je třeba míru spoluúčasti oprávněného z věcného břemene v každém jednotlivém případě oprav posuzovat rozdílně a že v daném případě nelze výpočet podílu odvozovat mechanicky z poměru podlahových ploch (17,25%), nýbrž z plochy opravovaných stěn domu (11,77%). Dovolatelka namítá, že svislou konstrukci – fasádu nelze rozdělovat na část výlučně užívanou žalovaným a druhou část, protože toto dělení nemá oporu v zákoně. Pokud odvolací soud považuje výpočet podle podlahových ploch za mechanický, je výpočet podle plochy fasády rovněž mechanický. Věcné břemeno je zřízeno k objektu jako celku a právní názor odvolacího soudu je nesprávný a v praxi nerealizovatelný. Způsob výpočtu nákladů podle poměru podlahových ploch dosud účastníci řízení shodně praktikovali, a to již od vydání objektu žalobkyni podle , o mimosoudních rehabilitacích, a tento způsob zakládal jejich jisté právní postavení, umožňující realizovat opravy bez vzájemných sporů. Dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud zrušil dovoláním napadená rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné podle , že je uplatněn dovolací důvod upravený v a že jsou splněny i další náležitosti dovolání a podmínky dovolacího řízení (zejména , ), napadené rozhodnutí přezkoumal a zjistil, že dovolání je důvodné. Otázka, jak stanovit poměr, ve kterém se podílí vlastník domu a oprávněný z věcného břemene vzniklého podle o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření Federálního shromáždění č. , činí z napadeného rozhodnutí zásadní ( ), neboť soudy v nalézacím řízení věc posoudily v rozporu s judikaturou dovolacího soudu.

Pokud byly v družstevní bytové výstavbě pořízeny byty, na které byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě formou nástaveb a vestaveb do stávajících budov, aniž se budova stala předmětem podílového spoluvlastnictví družstva a původního vlastníka budovy, zřizuje se dnem účinnosti tohoto zákonného opatření ve prospěch družstva, popřípadě jeho právního nástupce na budově věcné břemeno podle a násl. , které dále omezuje vlastníka budovy způsobem v zákoně uvedeným. Zhodnocení domu pořízením bytu nebo nebytového prostoru podle předpisů o poskytnutí finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě formou nástavby a vestavby je pro účely tohoto zákonného opatření považováno za náhradu za omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene ( , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech).

Podle platí: „Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání“.

Pro rozhodnutí v dané věci je rozhodující správný výklad ustanovení ve vztahu k věcnému břemeni vzniklému podle , jehož doba trvání není časově omezena a jež svědčí bytovému družstvu.

Náklady na opravu pláště domu (střechy a fasády) jsou vynaloženy na ty části domu, které ve své reálné nedělitelnosti slouží všem osobám užívajícím dům. Stavba domu představuje funkční celek, který slouží v zásadě stejnou měrou všem osobám, které jej užívají. Tak např. střecha slouží i bytům v přízemí domu, přestože k nim bezprostředně nepřiléhá. Stejně tak základy domu či část zdi v přízemí slouží i bytům ve vyšších poschodích. Obdobně nelze členit ani povrch (fasádu) domu. Proto není důvodu, aby se osoby, užívající část domu na základě věcného břemene založeného ustanovením , podílely na nákladech uvedeného druhu v jiném poměru, než je poměr ploch v domě užívaných výlučně jednotlivými uživateli (jejich skupinami), nepočítaje v to prostory a stavební prvky, které slouží jim všem (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. června 2005, sp. zn. , www.nsoud.cz).

Mírou spoluužívání ( ) je tedy poměr, v jakém strany právního vztahu užívají věc sloužící výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni. V daném případě věcného břemene vzniklého podle , kdy věcí, jež slouží výkonu práva z věcného břemene, je bytový dům, nemůže jít o jiný poměr, než poměr velikosti podlahové plochy bytů s příslušenstvím v užívání žalovaného a velikosti ostatních ploch v domě, jež žalované družstvo, resp. nájemci jemu náležejících družstevních bytů, nejsou oprávněni užívat (tedy při stanovení poměru se nepřihlíží k prostorám sloužícím všem účastníkům, např. ke společným chodbám, společné sušárně apod.). Pokud soudy v dané věci vyšly z jiného právního názoru, je jejich rozhodnutí nesprávné.

Z uvedeného je zřejmé, že dovolání je důvodné. Proto nezbylo, než rozhodnutí odvolacího soudu zrušit; vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud v dotčené části i toto rozhodnutí a věc vrátil v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení (243b odst. 2, 3 ).

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. ledna 2007

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu