Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 322/2021

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Dagmar Langovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 16 400 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 214,46 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % z částky 10 000 Kč od

19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % z částky

10 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 a zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 400 Kč spolu

s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 770,15 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % z částky 6 400 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % z částky 6 400 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 a zákonným úrokem z prodlení z částky 6 400 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 495 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 214,46 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % z částky 10 000 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 a zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 400 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 770,15 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % z částky 6 400 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % z částky 6 400 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 a zákonným úrokem z prodlení z částky 6 400 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 495 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně domáhala zaplacení pohledávky ve výši 16 400 Kč s příslušenstvím, specifikovaným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 31. 5. 2007 Smlouvu o půjčce číslo. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal v den uzavření smlouvy v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 6 400 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 40 týdenních splátkách po 410 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 3. 2008. Žalovaný nesplácel řádně a včas, kdy na poskytnutou půjčku ničeho neuhradil, a právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 10 000 Kč a na dlužném poplatku 6 400 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně se domáhala po žalovaném z titulu nesplacené půjčky kromě uvedené jistiny a dlužného poplatku i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 16 984,61 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % z částky 16 400 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,25 % z částky 16 400 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 a zákonného úroku z prodlení z částky 16 400 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu (dále jen „“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím na základě listin souhlasila již v podaném žalobním návrhu. Žalovaný na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval. Soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci vycházel z obsahu listin založených ve spise, na základě nichž dospěl k závěru

o skutkovém stavu věci.

5. Žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), dne 31. 5. 2007 smlouvu o půjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit souhrnný poplatek v souvislosti s půjčkou ve výši 6 400 Kč Celkem se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 16 400 Kč v 40 týdenních splátkách po 410 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky, uvedené na zadní straně formuláře. Dle smlouvy činila RPSN výši 294,1 % (viz Smlouva o půjčce ze dne

31. 5. 2007 včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce). Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávku za žalovaným s účinností témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 6. 1. 2021, když jeho odeslání má soud za prokázané z poštovního podací archu ze dne 1. 2. 2021. Z výzvy k plnění ze dne 29. 7. 2021 a podacího lístku ze dne 30. 7. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podání žaloby vyzván ke splnění své povinnosti.

6. Z výpisu z databáze časových řad vedených Českou národní bankou ARAD za měsíc květen 2007 má soud za prokázané, že v daném měsíci činila u spotřebitelských půjček průměrná úroková sazba 11,81 % ročně.

7. Soud věc posoudil vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce byla uzavřena v roce 2007, jako půjčku uzavřenou podle ustanovení , , ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do 31. 12. 2013 (dále jen„ “), a to s ohledem na ustanovení , .

8. Podle platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.

9. Podle účinného do 31. 12. 2013 nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle je ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy neplatné. Podle vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

10. Soud ve smyslu ustanovení účinného do 31. 12. 2013 přihlédne ze zákonné povinnosti k neplatnosti právního úkonu, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

12. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

13. S ohledem na skutečnost, že k postoupení pohledávek došlo dne 18. 12. 2020, je třeba na daný vztah nutno aplikovat , , ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle ustanovení a o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

14. Po zhodnocení obsahu listin provedených k důkazu dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá za žalovaným pohledávku z této půjčky, neboť ujednání právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného o výši poplatku z úvěru je pro rozpor s dobrými mravy neplatné.

15. V projednávaném případě měl žalovaný a původní věřitel sjednat smlouvu o půjčce, kdy žalovaný měl v dohodnutém termínu vrátit jednak půjčku (částku 10 000 Kč) a dále poplatek 6 400 Kč. Obsah poplatku nebyl ve smlouvě sjednán a jde tak o odměnu za půjčení peněz, tedy úrok z půjčky. Tomu ostatně nasvědčuje i stanovení RPSN pro daný případ ve výši 294,1 %. v rozhodné době přímo neupravoval limity výše úroku, tedy cenu peněz, který může věřitel po dlužníkovi požadovat. Limitem tak bylo zejména ustanovením občasného zákoníku, tedy, že ujednání o plnění spojená s poskytnutím půjčky nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Kdy již je úrok považován a nepřiměřený bylo judikováno mimo jiné rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 čj. (publikované ve sbírce rozhodnutí pod číslem C 3171) dle něhož„ Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.“ Za účelem ověření úrokové míry půjček poskytovaných obyvatelům soud ze systému České národní banky - ARAD – Systém časových řad zjistil, že průměrná úroková sazba u korunových půjček a úvěrů poskytovaných bankami na spotřebu domácností v ČR v květnu 2007 činila 11,81 % ročně. Sjednaný úrok ve výši 294,1 % ročně pak je více než 24krát vyšší než úrok obvykle poskytovaný bankami, tedy ujednání o výši úroku je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení neplatné. Soud pak má za to, že ujednání o výši úroku lze oddělit od zbytku smlouvy o půjčce, a proto neplatnost ujednání o úroku z půjčky nezpůsobuje neplatnost celé smlouvy ve smyslu ustanovení . Vzhledem k tomu, že v daném případě byla sjednána smlouva o půjčce dle ustanovení a nikoliv smlouva o úvěru podle ustanovení obchodního zákoníku, kdy pojmovým znakem půjčky není sjednání úroku, není ani na místě, aby soud moderoval sjednaný úrok na úrok obvyklý, tak jak předpokládalo ustanovení ve spojení s  obchodního zákoníku ve vztahu k úvěru.

16. Za situace, kdy je ujednání o výši poplatku z úvěru neplatné, vznikla žalovanému povinnost na základě uzavřené smlouvy o půjčce vrátit půjčku, tj. částku 10 000 Kč, do sjednaného data. Soud proto výrokem I. tohoto rozhodnutí žalovanému uložil žalobkyni zaplatit 10 000 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z této částky za období od 16. 1. 2008 do 18. 12. 2020 ve výši 10 214,46 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % z částky 10 000 Kč od

19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, jak požadovala žalobkyně (byť zákonná výše úroku v těchto obdobích byla vyšší, nicméně je právo žalobkyně požadovat zákonný úrok v nižší výši). Zároveň soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (výrok I.).

17. Výrokem II. soud žalobu zamítl co do zaplacení částky 6 400 Kč společně s přináležejícím kapitalizovaným zákonným úrokem z částky 6 400 Kč za období od 16. 1. 2008 do 18. 12. 2020 ve výši 6 770,15 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % z částky 6 400 Kč od

19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % z částky 6 400 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 a zákonným úrokem z prodlení z částky 6 400 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou

a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to s ohledem na neplatnost ujednání

o výši úroku z půjčky.

18. Výrokem III. soud rozhodl o nákladech řízení soud rozhodl podle , neboť žalobkyně měla ve věci částečný úspěch. Náklady celkem představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta podle dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 400 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t., to vše zvýšené o DPH 21% ve výši 252 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení , když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrována jako plátce daně. Celkem náklady žalobkyně tak činí 2 252 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci úspěch částečný, v rozsahu 22 %, (tj. úspěch ve výši 61 % bez neúspěchu ve výši 39%), rozdělil soud náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu stran ve věci ve vztahu k celému předmětu řízení. Žalovanému, který ve sporu převážně neuspěl, uložil soud zaplatit poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně (z částky 2 252 Kč 22%), tedy částku 495 Kč, jak je ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).