Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 1549/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Obvinění H. B. a L. B. podali prostřednictvím společného obhájce dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 12. 2005, sp. zn. , jímž byla podle § 256 tr. ř. zamítnuta jejich odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. 10. 2005, sp. zn. . S odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. se každý z nich domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Okresnímu soudu v Sokolově nové projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud shledal, že obviněná H. B. podala dovolání v zákonné lhůtě, avšak z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř., a že obviněný L. B. podal dovolání opožděně.

K dovolání obviněné H. B.

Obviněná byla odsouzena pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle , 2 písm. a) tr. zák. Takto posoudily soudy skutek, který podle jejich zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněná, ačkoli neměla zvláštní oprávnění ve smyslu seznamu II přílohy č. 5 , prodala v době od listopadu 2003 do 20. 4. 2005 v S. pěti jiným osobám nejméně v 295 případech celkem 61,4 gramů pervitinu, tj. chloridu metamfetaminu.

Obviněná v dovolání neuplatnila žádné námitky v tom směru, že by uvedený skutkový stav nenaplňoval znaky trestného činu, jímž byla uznána vinnou. Pouze takové námitky by korespondovaly se zákonným dovolacím důvodem, jímž je podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že právním posouzením skutku se rozumí jeho hmotně právní posouzení. Podstatou právního posouzení skutku jako posouzení hmotně právního je aplikace hmotného práva (trestního zákona) na skutkový stav, který zjistil soud. Jinak řečeno, jde o podřazení skutkových zjištění, která učinil soud, pod ustanovení hmotného práva (trestního zákona). Významné je, že předmětem právního posouzení je skutek, tak jak ho zjistil soud. V dovolání lze namítat p r á v n í vady v kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem. Mimo rámec zákonného dovolacího důvodu jsou s k u t k o v é námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotil soud, a tím i změny či dokonce zvratu ve skutkových zjištěních soudu a jimiž sleduje prosazení své vlastní verze skutkového stavu. V dovolání nelze namítat nic proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, jaká skutková zjištění na jejich podkladě učinil, jak postupoval při provádění důkazů, v jakém rozsahu provedl důkazy apod. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který je z hlediska důvodů koncipován tak, že nepřipouští, aby jeho cestou byl napadán skutkový základ rozhodnutí.

Obviněná založila dovolání v celém rozsahu na ryze skutkových námitkách. Vytýkala odvolacímu soudu, že znovu nevyslechl jednoho ze svědků, který byl vyslechnut v přípravném řízení, v hlavním líčení odepřel vypovídat z důvodu, že by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, avšak byl podle obviněné ochoten vypovídat ve veřejném zasedání před odvolacím soudem. Obviněná vyjádřila názor, že odvolací soud svým postupem porušil ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Obviněná tedy odvolacímu soudu vytýkala porušení p r o c e s n í c h ustanovení, která upravují postup orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů, zatímco dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je porušení h m o t n é h o práva, tj. trestního zákona.

Obviněná sice formálně deklarovala zákonný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnila námitky, které ho svým obsahem nenaplňují, nespadají pod něj, nejsou pod něj podřaditelné.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněné podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení z hledisek uvedených v § 265i odst. 3, 5 tr. ř.

K dovolání obviněného L. B.

Napadené usnesení bylo doručeno obviněnému dne 23. 5. 2006 a jeho obhájci dne 24. 3. 2006. V napadeném usnesení byl obviněný poučen mimo jiné o tom, že lhůta k podání dovolání činí dva měsíce od doručení usnesení, a o tom, že dovolání může podat pouze prostřednictvím obhájce a že podání, které není učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, i když je takto označeno. Tímto poučením se obviněný neřídil.

Lhůta dvou měsíců k podání dovolání (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.) obviněnému uplynula dne 24. 5. 2006. Podání, které bylo možné považovat za dovolání, obviněný učinil prostřednictvím obhájce až dne 14. 6. 2006, tedy po uplynutí zákonné dovolací lhůty. Toho si byl obviněný evidentně vědom, neboť k samotnému dovolání připojil žádost o navrácení lhůty. Touto žádostí se Nejvyšší soud dále nezabýval, protože ustanovení § 265e odst. 4 tr. ř. výslovně stanoví, že navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.

Pro úplnost pokládá Nejvyšší soud za nutné dodat, že dovolací lhůta nebyla zachována podáním, které obviněný učinil dne 22. 5. 2006 sám, tj. nikoli prostřednictvím obhájce, byť toto podání označil jako dovolání. Podle § 265d odst. 2 tr. ř. obviněný může dovolání podat pouze prostřednictvím obhájce, přičemž podání obviněného, které nebylo učiněno prostřednictvím obhájce, se nepovažuje za dovolání, byť bylo takto označeno. Vzhledem k tomu, že podání obviněného se nepovažuje za dovolání, nemohlo mít ani účinek, že by jím byla zachována dovolací lhůta.

Zcela bez významu jsou důvody, pro které obviněný zmeškal dovolací lhůtu, byť to případně byly, jak obviněný uvedl v žádosti o navrácení lhůty, obtíže se získáním advokáta jako obhájce, který by za něho podal dovolání. V této souvislosti lze jen poznamenat, že podat dovolání, a to alespoň v podobě zaručující zachování lhůty, mohl z titulu ustanovení § 41 odst. 5 tr. ř. obhájce, který obviněného obhajoval v původním řízení.

Z důvodu opožděnosti podaného dovolání Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. dovolání obviněného odmítl bez toho, že by se jím dále zabýval a že by na jeho podkladě přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení podle § 265i odst. 3, 5 tr. ř.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. prosince 2006

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec