Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 165/2021-40
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 36 729,20 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
a) částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení
b) částku 2 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 450 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení,
c) částku 1 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 350 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zaplacení
a) částky 9 639,20 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 973,83 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 597,87 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 11 691,95 Kč od 21. 1. 2020 do 5. 10. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 691,95 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 691,95 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
b) částky 6 561 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 819,16 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 837,12 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 852,26 Kč od 21. 1. 2020 do 5. 10. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 402,26 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 4 852,26 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
c) částky 6 729 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 744,95 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 802,23 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 412,73 Kč od 21. 1. 2020 do 5. 10. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 3 062,73 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 4 412,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení b) částku 2 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 450 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení, c) částku 1 350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 350 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení a) částky 9 639,20 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 973,83 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 597,87 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 11 691,95 Kč od 21. 1. 2020 do 5. 10. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 691,95 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 691,95 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, b) částky 6 561 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 819,16 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 837,12 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 852,26 Kč od 21. 1. 2020 do 5. 10. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 2 402,26 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 4 852,26 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, c) částky 6 729 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 744,95 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 802,23 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 412,73 Kč od 21. 1. 2020 do 5. 10. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 3 062,73 Kč od 6. 10. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 4 412,73 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou a jejím doplněním ze dne 15.6.2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 36 729,20 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce číslo, (dále jen„ Smlouva 1“), uzavřené dne 9. 11. 2017 mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Zápůjčka ve výši 13 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 11 441 Kč měla být žalovaným splácena v 60 týdenních splátkách po 408Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3.1.2019. Žalovaný však porušil svou smluvní povinnost, když neuhradil řádně a včas splátky, poslední splátku uhradil dne 28.1.2018, celkem uhradil částku 3 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn dopisem ze dne 20.1.2020 Přes upomínku žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil.
Dále byla dne 13.8.2017 mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně uzavřena smlouva o zápůjčce číslo, (dále jen„ Smlouva 2“). Zápůjčka ve výši 8 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 7 233 Kč měla být žalovaným splácena v 60 týdenních splátkách po 254 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7.10.2018. Žalovaný však porušil svou smluvní povinnost, když neuhradil řádně a včas splátky, poslední splátku uhradil dne 28.1.2018, celkem uhradil částku 5 550 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn dopisem ze dne 20.1.2020 Přes upomínku žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil.
Dále byla dne 7.7.2017 mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně uzavřena smlouva o zápůjčce číslo, (dále jen„ Smlouva 3“). Zápůjčka ve výši 8 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 7 233 Kč měla být žalovaným splácena v 60 týdenních splátkách po 254 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 31.8.2018. Žalovaný však porušil svou smluvní povinnost, když neuhradil řádně a včas splátky, poslední splátku uhradil dne 28.1.2018, celkem uhradil částku 6 650 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn dopisem ze dne 20.1.2020 Přes upomínku žalobkyně žalovaný dluh nezaplatil.
Před uzavřením smluv 1,2,3 byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, současně předchůdkyně žalobkyně ověřila, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
Ze Smlouvy 1 uzavřené dne 9. 11. 2017 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti, když žalovaný převzetí této částky potvrdil ve Smlouvě. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tyto prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 441 Kč v 60 týdenních splátkách po 408 Kč.
Ze Smlouvy 2 uzavřené dne 13.8.2017 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti, když žalovaný převzetí této částky potvrdil ve Smlouvě. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tyto prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 233 Kč v 60 týdenních splátkách po 254 Kč.
Ze Smlouvy 3 uzavřené dne 7.7.2017 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti, když žalovaný převzetí této částky potvrdil ve Smlouvě. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tyto prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 233 Kč v 60 týdenních splátkách po 254 Kč.
Ze zákaznické karty ze dne 7.7.2017 soud zjistil, že tato byla použita ke kalkulaci spotřebitelského úvěru ve výši 7 000 Kč, žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním bytě, je rozvedený, důchodce, nemá žádnou vyživovací povinnost, pobírá důchod ve výši částka (ověřeno výměrou důchodu, výplatními páskami číslo). Žalovaný uvedl, že má měsíční výdaje částka (tato skutečnost však nebyla ověřena žádnými dokumenty) a interní splátky částka.
Ze zákaznické karty ze dne 13.8.2017 soud zjistil, že tato byla použita ke kalkulaci spotřebitelského úvěru ve výši 8 000 Kč, žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním bytě, je rozvedený, důchodce, nemá žádnou vyživovací povinnost, pobírá důchod ve výši částka (ověřeno výměrou důchodu, výplatními páskami číslo). Žalovaný uvedl, že má měsíční výdaje částka (tato skutečnost však nebyla ověřena žádnými dokumenty) a interní splátky částka.
Ze zákaznické karty ze dne 9.11.2017 soud zjistil, že tato byla použita ke kalkulaci spotřebitelského úvěru ve výši 13 000 Kč, žalovaný uvedl, že bydlí ve vlastním bytě, je rozvedený, důchodce, nemá žádnou vyživovací povinnost, pobírá důchod ve výši částka (ověřeno výměrou důchodu, výplatními páskami číslo). Žalovaný uvedl, že má měsíční výdaje částka (tato skutečnost však nebyla ověřena žádnými dokumenty) a interní splátky částka.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi předchůdkyní žalobkyně, jako postupitelem, a žalobkyní, jako postupníkem, ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětných pohledávek na žalobkyni.
Z tabulky umoření ke smlouvě 1 soud zjistil, že žalovaný na zápůjčku uhradil celkem 3 000 Kč.
Z tabulky umoření ke smlouvě 2 soud zjistil, že žalovaný na zápůjčku uhradil celkem 5 550 Kč
Z tabulky umoření ke smlouvě 3 soud zjistil, že žalovaný na zápůjčku uhradil celkem 6 650 Kč
Z předžalobní výzvy ze dne 23. 4. 2020 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužných závazků v celkové výši 49 556,40 Kč.
5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 9. 11. 2017 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva 1, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti, když žalovaný převzetí této částky potvrdil ve Smlouvě 1. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tyto prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 11 441 Kč v 60 týdenních splátkách po 408 Kč. Žalovaný celkem uhradil na tuto zápůjčku částku 3 000 Kč. Dne 13.8.2017 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva 2, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti, když žalovaný převzetí této částky potvrdil ve Smlouvě 2. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tyto prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 233 Kč v 60 týdenních splátkách po 254 Kč. Žalovaný celkem uhradil na tuto zápůjčku částku 5 550 Kč. Dne 7.7.2017 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva 3, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti, když žalovaný převzetí této částky potvrdil ve Smlouvě 3. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tyto prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 233 Kč v 60 týdenních splátkách po 254 Kč. Žalovaný celkem uhradil na tuto zápůjčku částku 6 650 Kč.
Žalobkyně ve své žalobě a doplnění žaloby ze dne 15.6.2021 sice tvrdila, že předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjčky řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného dle záznamů v zákaznické kartě. Z předložených důkazů přitom nevyplývá, že by žalobkyně vycházela kromě výplatních pásek a výměry důchodu z jakýchkoliv jiných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné, zejména s ohledem na tvrzené měsíční výdaje, a spokojila se tak pouze s prohlášeními žalovaného.
Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.
6. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2017, (dále jen„ o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31.12.2017, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,
10. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
13. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnosti žalovaného plánovaný úvěr splatit z pohledu jeho měsíčních výdajů, dospěl soud k závěru, že Smlouva 1, Smlouva 2 i Smlouva 3, jež měly být smlouvou o zápůjčce dle § 2390 o.z., jsou absolutně neplatné ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
16. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
17. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dle Smlouvy 1 částku ve výši 13 000 Kč, dle Smlouvy 2 částku ve výši 8 000 Kč, dle Smlouvy 3 částku 8 000 Kč. Vzhledem k tomu, že uzavřené Smlouvy 1, 2,3 byly absolutně neplatné a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu), které je povinen podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení dle Smlouvy 1 ve výši 10 000 Kč (13 000 Kč žalovaného i ve výši 3 000 Kč = 10 000 Kč), dle Smlouvy 2 ve výši 2 450 Kč (8 000 Kč žalovaného ve výši 5 550 Kč = 2 450 Kč), dle Smlouvy 3 ve výši 1 350 Kč (8 000 Kč žalovaného ve výši 6 650 Kč = 1 350 Kč). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 pak byla pohledávka za žalovaným postoupena dle § 1879 o.z. na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.
18. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalované jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila sama nebo předchůdkyně žalobkyně. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu § 1968 o.z. považuje den 6. 10. 2021, když žaloba byla žalované doručena fikcí dne 4. 10. 2021. Následující den tak mohl žalovaný svůj závazek splnit. Když tak neučinil, dostala se následující den, tj. 6. 10. 2021, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu § 1970 o.z. právo požadovat po žalované úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
19. S odkazem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a ve zbývající části pro neunesení důkazního břemene žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
20. Žalovaná by měla s ohledem na svůj převažující úspěch ohledně předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení však nebyla žalovanému přiznána, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by jí nějaké náklady vznikly.
21. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.