Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1663/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Praze výše označeným byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 20. 7. 2005, č.j. -30, kterým byla zamítnuta žaloba na vyklizení a předání nebytového prostoru o velikosti 19 m2, nacházejícího se v přízemí domu č.p. 1442, Kloboučnická ulice č. 4, P. 4 – N. Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud se ztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně, aniž by doplňoval dokazování. Dovodil, že žalované svědčí právo odpovídající věcnému břemenu spočívajícímu v užívání nebytového prostoru, který je v domě ve vlastnictví žalobce. Právním titulem tzv. veřejného věcného břemene tu je stavební povolení ze dne 14. 6. 1985 k umístění trafostanice, ve spojení s tehdy platnými ustanoveními , 5 a (elektrizačního zákona). Odvolací soud nesdílel námitky žalobce o jím tvrzených formálních nedostatcích doložky právní moci, kterou bylo stavební povolení opatřeno; odvolací soud dovodil jednoznačnost časového zjištění, kdy správní rozhodnutí nabylo právní moci, který orgán tuto skutečnost osvědčil a jaký nebytový prostor se stal předmětem věcného břemene.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Dovodil v něm jeho přípustnost pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí ( ). V rámci vylíčení dovolacího důvodu, spočívajícího podle něj v nesprávném právním posouzení věci, zpochybnil již zmíněnou doložku právní moci připsanou na stavebním povolení (vydaném odborem výstavby ONV P. 4) ze dne 14. 6. 1985; podle této doložky mělo rozhodnutí nabýt právní moc dne 23. 7. 1985. Podle dovolatele však není takto vyhotovená doložka po formální stránce dostatečným důkazem o nabytí právní moci rozhodnutí. Není z ní zřejmé, kdo, kdy a za jaký orgán ji vyhotovil. Jde o pouhé konstatování, že rozhodnutí nabylo právní moc, napsané psacím strojem, s rukou vepsaným datem a nečitelným podpisem a razítkem. Stejně i další správní akty – kolaudační rozhodnutí z 24. 4. 1989 a rozhodnutí o přidělení nebytové místnosti z 21. 3. 1983 – nejsou dostatečným důkazem existence právního titulu k užívání nebytového prostoru, neboť nebyly předloženy v originále ani s doložkou právní moci. Dovolatel žádal, aby byly zrušeny rozsudky obou nižších instancí a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání písemně vyjádřila, ztotožnila se se závěry obou nižších instancí a s odkazem na nálezy Ústavního soudu dovodila nezpochybněnou presumpci správnosti předmětné doložky. Navrhla, aby bylo dovolání zamítnuto.

Nejvyšší soud zjistil, že žalobce, zastoupený advokátem, podal dovolání v zákonné lhůtě (, ). Žalobce dovozoval přípustnost dovolání z ustanovení o zásadním právním významu napadeného rozsudku a uplatněný dovolací důvod, jenž by byl dovolacím soudem – v případě pozitivního závěru o přípustnosti dovolání - přezkoumáván, bylo možné podřadit pod

Dovolání však není přípustné.

Přípustnost dovolání je podle dána, jestliže nemůže nastoupit přípustnost dovolání podle , b/ (změna rozhodnutí soudu prvního stupně odvolacím soudem, vázanost soudu prvního stupně předchozím odlišným právním názorem odvolacího soudu) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Zejména posledně uvedené atributy však napadené rozhodnutí nenaplňuje. Právní otázka nastolená dovolatelem, totiž náležitosti doložky právní moci ve správním řízení v minulém období, nebyla předmětem rozhodovací kontradikce ani mezi odvolacími soudy ani mezi jednotlivými senáty dovolacího soudu a nejde ani o otázku, jež by vykazovala judikatorní novost či přesah. Naopak – co do data nabytí právní moci správního aktu – obsahuje i skutkový aspekt, který však není dovolací soud oprávněn přezkoumávat (viz a jeho konstantní výklad).

Nejde tu ani o posouzení právní otázky v rozporu s hmotným právem. Veřejná, v tomto případě stavební povolení ze dne 14. 6. 1985, může být zbavena své důkazní síly jen prokázáním opaku vůči obsahuy; to se v tomto případě nestalo. V rozhodné době platný , o správním řízení (), uváděl ve svém ustanovení jen tolik, že „rozhodnutí, proti kterému se nelze odvolat (podat rozklad), je v právní moci“; k formálním náležitostem doložky právní moci se tedy nevyjadřoval. Za takového právního stavu (nyní změněného v , tj. nového ) bylo běžně očekáváno, že správní rozhodnutí sice bude opatřeno doložkou právní moci (zpravidla formou úředního razítka), že však konkrétní zjištění data nabytí právní moci zůstane v kompetenci správního orgánu (event. později soudu při přezkumu) - především z toho hlediska, zda jsou podmínky právní moci materiálně splněny (referát o doručení rozhodnutí stranám, obsah vrácených doručenek). V nyní posuzované věci neumožnily dostupné důkazy jít dále než k obsahu potvrzení resp. strojem psané doložky právní moci, a dovolací soud tu zdůrazňuje, že ani – při tehdejší neexistenci obecně závazného předpisu o správní doložce – dále jít v přezkumu nemůže a nehodlá. Doplňuje současně, že, bez ohledu na existenci či absenci formálních požadavků na dalšíy dovolatelem zmíněné, vede celý důkazní materiál o právním titulu užívání předmětného nebytového prostoru ke spolehlivému a v průběhu doby dosud nezpochybněnému závěru, že věcné břemeno ve prospěch žalované strany vzniklo; jeho nynější existence je pak stvrzena ustanovením (energetického zákona) o kontinuitě tohoto práva.

Dovolací soud proto podle věty první a dovolání žalobce odmítl.

Žalované nevznikly v tomto řízení žádné náklady.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 21. prosince 2006

JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.

předseda senátu