Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
18 C 171/2021
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co částky 1 500 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč zastavuje.
II. Žalovaný je povinen, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 460,85 Kč a nadále běžícím ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 496,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co částky 1 500 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč zastavuje. II. Žalovaný je povinen, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 460,85 Kč a nadále běžícím ve výši 9 % ročně z částky 3 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 496,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 28. 4. 2021 domáhala zaplacení částky 4 500 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) v místě obchodní sítě zprostředkovatele právnická osoba smlouvu o úvěru číslo na základě níž mu byl poskytnut úvěr ve výši 3 000 Kč, který se zavázal vrátit do 25. 11. 2018 spolu s příslušenstvím. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti při podpisu smlouvy. Pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 s účinností ke dni 28. 8. 2020, kdy toto bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 8. 9. 2020. Žalovaný na dlužnou pohledávku neuhradil ničeho ani přes výzvy žalobkyně. Žalobkyně požadovala uhradit jistinu poskytnutého úvěru, smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč, náklady na upomínání ve výši 100 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení za období od 26. 11. 2018 do 10. 8. 2020 ve výši 460,85 Kč a úrok z prodlení běžící ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv byl k tomu před podáním žaloby vyzván ze strany žalobkyně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ustanovení § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se písemně ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil a dal tak najevo, že nemá k tomuto postupu námitek a s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s výše uvedeným postupem výslovně souhlasila již v podané žalobě.
4. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 26. 10. 2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, včetně formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a obchodních podmínek, má soud za prokázané, že žalovanému byla poskytnuta částka 3 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem, a částka mu byla vyplacena v prodejně právnická osoba a.s. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 25. 11. 2018.
5. Z Dohody o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020, seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o přijetí platby ze dne 1. 9. 2020 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 9. 2020, včetně podacího archu ze dne 9. 9. 2020, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku z úvěru za žalovaným na žalobkyni.
6. Z upomínky ze dne 6. 12. 2018, z opakované výzvy ze dne 26. 12. 2018 a z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 6. 1. 2019 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala u úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 4. 2021, včetně podacího archu ze dne 15. 4. 2021, bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu.
7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, kdy tyto mu byly vyplaceny zprostředkovaně na prodejně právnická osoba a.s.
8. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
10. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
11. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“
12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
14. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
15. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
16. Soud ve smyslu ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákona (dále jen „občanský zákoník“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Z ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
19. Podle § 1968 věta prvá OZ, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 OZ, podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
20. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu co do částky 3 000 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy.
21. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. 18 C 171/2021-10 ze dne 18. 8. 2021, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně na tuto výzvu uvedla, že není schopna prokázat, v jakém rozsahu byla prověřována úvěruschopnost žalovaného. Z uvedeného důvodu vzala svoji žalobu co do smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč a v rozsahu nákladů na upomínání ve výši 100 Kč zpět. Soud proto žalobu v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok I.).
22. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, tedy nesplnila zákonnou povinnost s péčí řádného hospodáře prověřit příjmy a výdaje žalovaného, tak aby měla za osvědčené, že je žalovaný schopen úvěr uhradit. V důsledku porušení donucující ustanovení zákona v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem je v souladu s ustanovením § 588 občanského zákoníku úvěrová smlouva neplatná.
23. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, která mu byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na jeho straně vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o.z.. Soud má za prokázané, že žalovaný obdržel při uzavření smlouvy částku 3 000 Kč, tedy na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 3 000 Kč, které je povinen vydat. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na jeho úhradu, neboť z provedeného dokazování nevyplynulo, a žalovaný to ani netvrdil, že by žalovaný na smlouvu o úvěru cokoliv uhradil. S ohledem na to, že žalovaný je v prodlení s úhradou svých závazků, je rovněž důvodný nárok na zaplacení úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení, za dobu ode dne prodlení žalovaného úhradou pohledávky, tj. ode dne splatnosti úvěru dle uzavřené, byť neplatné smlouvy, neboť k tomuto dni si žalovaný musel být vědom toho, že mu vznikla povinnost poskytnuté finanční prostředky vrátit. Původní věřitel, společnost právnická osoba následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným v souladu s ustanovení § 1879 občanského zákoníku na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem podle § 1882 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobkyně je tak ve věci aktivně věcně legitimována a její nárok je tak důvodný. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů (výrok II.).
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že podle poměru úspěchu ve věci přiznal úspěšnější žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 496,4 Kč, přičemž tato částka představuje 33,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 33,33 % a úspěchu žalovaného v rozsahu zpětvzetí žaloby, které nezavinil, 66,67 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).