Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 1447/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. ze dne 14. 2. 2005 byl dovolatel uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou a dále bylo rozhodnuto o vzneseném nároku na náhradu škody.

V předmětné věci podali P. V. a státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 odvolání, o kterých rozhodl Městský soud v Praze usnesením sp. zn. ze dne 3. 8. 2005 a to tak, že podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek zrušil pouze ve výroku o povinnosti obžalovaného zaplatit poškozeným částku 268.284,60,- Kč a dále částku ve výši 171.262,60,- Kč a dále ve výroku, jímž byli podle § 229 odst. 2 tr. ř. poškození odkázáni se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Jinak ponechal napadený rozsudek nedotčen a konečně podle § 256 tr. ř. odvolání státního zástupce zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal P. V. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 256b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že soud nesprávně stanovil výši způsobené škody, neboť vycházel pouze z hodnoty vozidel uvedených v leasingových smlouvách, ve kterých byla cena vozu nadhodnocena kvůli zisku leasingové společnosti, přičemž jedno z vozidel bylo ojeté. Má za to, že takto měla být cena vozidel určena znaleckým posudkem, když odvolací soud opětovně vycházel pouze ze zjištěné kupní ceny uvedené v leasingových smlouvách. Navrhl, aby dovolací soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. napadený rozsudek (správně usnesení) Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 3. 8. 2005 zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. ř. mu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že dovolatel své námitky směřuje fakticky proti hodnocení provedených důkazů vztahující se k hodnotě obou vylákaných vozidel a napadá tak soudem učiněná skutková zjištění, kterými je však (pokud k nim soudy dospěly v řádně vedeném trestním řízení způsobem neodporujícím zásadám formální logiky) i dovolací soud vázán. Údajně nesprávná skutková zjištění však nemohou být důvodem k podání dovolání, když i zvolený dovolací důvod (§ 265b odst. 1 písm. g/ tr. ř.) je dán pouze tehdy, spočívá-li napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Navíc konstatoval, že i kdyby výhrady dovolatele byly opodstatněné, nemělo by to na právní kvalifikaci skutku žádný vliv, neboť hranice značné škody z hlediska ustanovení § 250 odst. 3 písm. b) tr. zák. (ta činí 500.000,-Kč) by u obou vylákaných vozidel byla nepochybně překročena. S ohledem na uvedené proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, jako podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.

Na tomto místě je nutné připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně dovolatel namítl nesprávně stanovenou výši způsobené škody. Ta však byla soudy správně odvozena ze samotných leasingových smluv, jako výsledek smluvního vztahu, jehož účastníkem byl i dovolatel, který také vůči smluvně stanovené hodnotě obou vozidel neměl žádných výhrad. Na tuto skutečnost poukázal i odvolací soud s tím, že hodnota předmětných vozidel byla náležitě zjištěna z kupní smlouvy a ze smlouvy o finančním leasingu, jak také plyne z provedených důkazů, na které také přesně odkázal i v důvodech svého rozhodnutí. I bez ohledu na tuto skutečnost je na místě zopakovat, že námitky vznesené dovolatelem jsou skutkového charakteru, bez bližší právní argumentace, když i v naznačeném směru učiněná skutková zjištění umožnila soudu přijmout v předmětné věci adekvátní právní závěry, jak se i stalo.

S poukazem na uvedené i s ohledem na argumentaci uplatněnou v podaném dovolání tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 20. prosince 2006

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka