Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 200/2021
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Širokou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení 57 698,48 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 43 193 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 43 193 Kč, jdoucím od 8. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poměrnou část nákladů řízení ve výši 6 871 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 43 193 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 43 193 Kč, jdoucím od 8. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poměrnou část nákladů řízení ve výši 6 871 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 20.9.2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 57 698,48 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela dne 20.7.2020 s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 57 698,48 Kč, avšak v dohodnuté lhůtě do dne 20.4.2021 jej řádně nesplatila. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 20.7.2020 bylo zjištěno, že se právní předchůdce žalobkyně, spol. právnická osoba, se sídlem adresa, anonymizována dvě slova číslo, Malta, jejím prostřednictvím zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr žalobkyni splácet spolu s úrokem ve výši 10,5 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 11 % z nesplacené jistiny úvěru, nebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Roční procentní sazba nákladů daného úvěru činila 231,39 %. Z předložených potvrzení o provedené platbě pak má soud za prokázané, že původní věřitel zaslal žalované na bankovní účet č. bankovní účet dne 31.7.2020 částku 9 500 Kč, dne 20.7.2020 částku 30 500 Kč, dne 10.9.2020 částku 1 793 Kč a dne 18.8.2020 částku 1 400 Kč, celkem tedy částku 43 193 Kč. Z tvrzení žalobkyně v žalobě bylo zjištěno, že žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Ze smlouvy o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že původní věřitel postoupil Smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek uzavřenou dne 27.1.2020 pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna písemným oznámením ze dne 28.5.2021, kterým byla zároveň vyzvána k úhradě svého dluhu ve lhůtě 3 dnů od převzetí oznámení. Z podacího lístku má soud za zjištěné, že oznámení bylo podáno k poštovní přepravě dne 28.5.2021.
5. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, které činily 11,5 % měsíčně a jedná se tak dle ustanovení § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.) o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2020 činila cca 8 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné akceptovat úrokovou sazbu ve výši 10,5 % měsíčně, tedy více než 100 % ročně. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017).
6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaná se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatila o částku 43 193 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaná před podáním žaloby neuhradila na svůj dluh ničeho. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28. 5. 2021, když z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla téhož dne podána k poštovní přepravě. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 2. 6. 2021 a do 3. dne od tohoto data měla žalovaná žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 7. 7. 2021. Jelikož tak neučinil, dostala se od 8. 7. 2021 do prodlení s plněním svého závazku. Od tohoto data byl též soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.
7. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok II. tohoto rozsudku).
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 623,53 Kč, přičemž tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75 % a úspěchu žalované v rozsahu 25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 308 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 57 698,48 Kč sestávající z částky 3 420 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a jednoho půlúkonu dle § 11 odst. 2 a.t. (předžalobní upomínka) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 450 Kč ve výši 1 984 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.