Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 1511/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. ze dne 3. 8. 2006 byl dovolatel uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutek je popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku s tím, že mu byla současně uložena povinnost, aby v takto stanovené zkušební době podle svých sil uhradil dlužné výživné a řádně hradil výživné běžné.

V předmětné věci podal Ing. P. Ch. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně usnesením sp. zn. ze dne 5. 9. 2006 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal Ing. P. Ch. dovolání a to včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že soudy nesprávně právně posoudily předmětný skutek, jako trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 tr. zák., když dospěly k závěru, že dovolatel jako nezaměstnaný se dopustil uvedeného trestného činu, ať už úmyslně či z nedbalosti, když se nezabýval tím, zda bylo v jeho možnostech a schopnostech opatřit prostředky na zajištění výživy nezletilých dětí. Poukázal na to, že neodmítl žádné nabídnuté zaměstnání a nelze mu klást k tíži, že se nezajímal o získání nekvalifikované práce. Navrhl, aby dovolací soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně a sám podle §265m tr. ř. rozhodl rozsudkem tak, že jej zprostí obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř.

K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že dovolatel byl jako nezaměstnaný v podstatě bez příjmů, avšak ze skutkových zjištění učiněných soudy plyne, že v tomto postavení byl již od roku 2002, ale na úřadu práce se zaregistroval až v prosinci roku 2005 a do této doby o pomoc při hledání zaměstnání neprojevil zájem a bylo prokázáno i to, že měl možnost získat práci a to nejenom nekvalifikovanou, jak sám uvádí. Ze skutkových zjištění tak plyne, že se v rozhodné době o získání zaměstnání vážně nezajímal, a proto soudy správně dovodily, že jednal úmyslně a naplnil tak skutkovou podstatu předmětného trestného činu i po stránce subjektivní. Proto také navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.

Na tomto místě je nutno opakovaně připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, kdy bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se v zásadě nelze domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry.

V dané věci z hlediska popisu předmětného skutku, dovolatel vznesl námitku, že v něm nelze spatřovat soudy shledaný trestný čin pro absenci zavinění a tedy subjektivní stránky, která je podstatnou a neopominutelnou součástí skutkové podstaty každého trestného činu. V této souvislosti je namístě připomenout, že uvedenou námitku uplatnil již v rámci celého trestního řízení a to i v řízení před soudy, které na ni adekvátním způsobem reagovaly, když v souladu s učiněnými skutkovými zjištěními dospěly k závěru, že dovolatel si byl vědom své vyživovací povinnosti k nezletilým dětem, jak byly stanoveny i označeným rozhodnutím soudu, přesto však nečinil potřebné kroky k tomu, aby tuto svou povinnost plnil, i když nepochybně měl řadu možností při aktivnějším přístupu k plnění této své povinnosti závazek mu (stanovený i soudem) plnit. Pokud za daných okolností (vyjádřených i v důvodech napadeného rozhodnutí) takto vymezenou povinnost neplnil, nelze mít závěr soudu, stran naplnění všech znaků skutkové podstaty (včetně subjektivní stránky) předmětného trestného činu, za nesprávný.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout, jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 20. prosince 2006

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka