Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Tdo 1478/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 3. 2006, sp. zn. , byl obviněný R. S. uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 alinea 1 tr. zák. ve spojení s § 143 tr. zák. a trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 2 tr. zák. dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stádiu pokusu podle § 8 odst. 1 k § 250 odst. 1, 2 tr. zák., a byl odsouzen podle § 140 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem.

Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací odvolání obviněného podané proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně usnesením ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. , podle § 256 tr. ř. zamítl.

Proti tomuto usnesení soudu druhého stupně podal obviněný R. S. prostřednictvím obhájce JUDr. R. H. dovolání, které zaměřil toliko proti výroku o trestu a jež opřel o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Podstatou dovolacích námitek byla skutečnost, že soudy obou stupňů při ukládání trestu neaplikovaly ustanovení § 40 odst. 1 tr. zák. a trest mu nevyměřily pod dolní hranici trestní sazby stanovené podle § 140 odst. 2 tr. zák. V důsledku toho trest, který mu byl v základní trestní sazbě vyměřen, neodpovídá kriteriím ustanovení § 23 odst. 1 tr. zák. Obviněný tak trest odnětí svobody v trvání pěti roků označil za nepřiměřeně přísný, nerespektující zájem společnosti na výchovném působení a přiměřenosti trestu ve smyslu ustanovení § 31 odst. 1, odst. 2 tr. zák. Pokud nebylo použito ustanovení § 40 odst. 1 tr. zák. o mimořádném snížení trestu odnětí svobody nebyl ve výměře trestu doceněn princip individualizace trestu. Obviněný v této souvislosti zdůraznil, že represi, jíž výše jemu uloženého trestu především představuje, je nutno uplatňovat pouze v míře nezbytně nutné. V této souvislosti obviněný soudům obou stupňů vytkl, že nepřihlédly kromě jiných polehčujících okolností k relativně krátkému období, po které se trestné činnosti dopouštěl a nevzaly v úvahu všechny skutečnosti svědčící ve prospěch nápravy obviněného. Soudy obou stupňů nezohlednily, že obviněný spáchal činy, jež mu jsou kladeny za vinu, ve věku blízkém věku mladistvých, protože v době spáchání trestné činnosti dosáhl teprve devatenácti let.

Z těchto důvodů obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) zrušil napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 3. 2006, sp. zn. , ve výroku o uloženém trestu a podle § 265m tr. ř. sám rozhodl rozsudkem, event. vrátil věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

K tomuto dovolání se ve smyslu § 265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství, který poukázal na to, že dovolání podané z důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. směřuje výlučně proti přílišné přísnosti uloženého úhrnného nepodmíněného trestu odnětí svobody a proti skutečnosti, že soud při ukládání trestu neaplikoval ustanovení o mimořádném snížení trestu odnětí svobody podle § 40 odst. 1 tr. zák. Taková námitka uplatněnému dovolacímu důvodu, ale ani jiným dovolacím důvodům uvedeným v ustanovení § 265b tr. ř., neodpovídá. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, jelikož bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. a aby tak učinil v neveřejném zasedání.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dále posuzoval otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., neboť dovolání lze podat jen z důvodů taxativně uvedených v § 265b tr. ř., jejichž existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Protože obviněný své dovolání opřel o důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., je nutné zdůraznit, že z tohoto důvodu lze dovolání podat, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným.

Z dikce tohoto ustanovení plyne, že uvedený dovolací důvod může spočívat ve dvou alternativách; buď že byl obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest co do druhu přípustný, avšak ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Jiná pochybení spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v až tr. zák., a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného (nebo naopak mírného trestu), nelze v dovolání vytýkat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle tr. ř. (k tomu č. rozh. tr.).

Rozsudkem soudu prvního stupně, s nímž se ztotožnil i odvolací soud, proti jehož usnesení obviněný svým dovoláním brojil, byl obviněnému podle zákonné sazby podle § 140 odst. 2 tr. zák. (za použití § 35 odst. 1 tr. zák. o ukládání úhrnného trestu) uložen trest odnětí svobody v trvání pěti roků. Jestliže lze pachatele podle § 140 odst. 2 tr. zák. potrestat trestem odnětí svobody na pět až deset let, je zcela zřejmé, že trest odnětí svobody, který byl obviněnému uložen, je druhem trestu, který zákon připouští. Výměra v trvání pěti roků koresponduje rovněž s trestní sazbou, kterou lze za uvedený trestný čin uložit. V daném případě tudíž nebylo splněno ani jedno ze zákonem stanovených hledisek, s nimiž zákon spojuje možnost uplatnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.

Dovolání obviněného R. S. tudíž nesplňuje zákonem obecně vymezená kritéria, jelikož v rámci svého dovolání s poukazem na ustanovení § 40 odst. 1 tr. zák., jímž se dovolatel domáhal mimořádného snížení trestu pod dolní hranici trestní sazby § 140 odst. 2 tr. zák., namítal výhradně přílišnou tvrdost uloženého úhrnného trestu odnětí svobody. Jde o výhrady, které uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají a nekorespondují ani s jiným dovolací důvodem uvedeným v ustanovení § 265b tr. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 7. 2002, sp. zn. uveřejněné v Souboru Nejvyššího soudu, svazek 17 č. T 416 l.).

Námitky obviněného tudíž nejsou způsobilé naplnit právně relevantním žádný dovolací důvod uvedený v § 265b tr. ř., a proto Nejvyšší soud dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl. Své rozhodnutí přitom učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. prosince 2006

Předsedkyně senátu:

JUDr. Milada Šámalová