Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
29 C 38/2021
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou došlou dne datum název soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo jejíž součástí byl sazebník poplatků a na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky až do úvěrového limitu ve výši částka, žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách po částka vždy ke každému 15. dni v měsíci. Vydaná úvěrová karta nebyla aktivována. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému sjednaný úvěr dne datum na účet, žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, proto žalobkyně dopisem ze dne datum v souladu s částí 4 písm. o) smlouvy od smlouvy odstoupila, přičemž dle fikce doručení podle smlouvy odstoupení od smlouvy nabylo účinnosti nejpozději ke dni datum (odesláno dne datum, doručeno uplynutím 10 dnů). Odstoupením nastala splatnost celého úvěru. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši částka, úroků ve výši částka (vyčísleny ke dni odstoupení od smlouvy), nákladů souvisejících s ukončením smlouvy ve výši částka a nákladů upomínání ve výši částka. Z dlužné jistiny požaduje žalobkyně také úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po odstoupení od smlouvy.
2. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne datum doplnila žalobu. Uvedla, že žalovaný čerpal úvěr nejprve na účet obchodníka k zaplacení kupní ceny za zboží ve výši částka, tuto částku se žalovaný zavázal splácet po částka měsíčně (celkem 72 splátek) s úrokem ve výši 28 % ročně počínaje datum a poté vždy k 15. dni v měsíci. Tuto část úvěru žalovaný zcela uhradil. Při podpisu smlouvy bylo sjednáno poskytnutí revolvingového úvěru do rámce částka (tedy opakovaně), součástí smlouvy byl sazebník poplatků, úrok byl sjednán ve výši 24 % ročně, od datum zvýšen na 28 % ročně. Minimální výše splátky činila částka a byla splatná vždy k 15. dni v měsíci. Tento úvěr byl poskytnut v několika platbách na účet č. bankovní účet (částka dne datum) a č. bankovní účet (celkem částka ve dnech datum, datum a datum). Celkem žalovaný čerpal od žalobkyně peněžní prostředky ve výši částka a uhradil částka, z této částky bylo na úrok započteno částka, částka bylo započteno na jistinu. V souladu se sazebníkem poplatků byla žalovanému k zaplacení účtována částka částka za ukončení smlouvy ze strany věřitele z důvodu prodlení žalovaného delšího 3 měsíců a částka částka za upomínky (částka a částka). V rámci smlouvy žalovaný uvedl a podpisem stvrdil údaje týkající se jeho majetkových a osobních poměrů (svobodný, nemá vyživovací povinnost, nemá dluhy, nejsou mu prováděny srážky ze mzdy a exekuce, hradí nájemné částka, příjem má částka). Údaje byly žalobkyní ověřeny telefonicky (příjem), prostřednictvím lustrací v dostupných databázích (příjmení, insolvenční rejstřík) statistického modelu a skrze státem publikované údaje (životní a existenční minimum, průměrné výdaje apod.) – takto byly stanoveny výdaje částka (připočteny náklady na nájem).
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně k výzvě soudu podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. uvedla, že žalovaný byl zaměstnancem právnická osoba, úvěruschopnost byla prověřena na místě, žalobkyně měla informace o mzdě, výdaje byly ověřeny telefonicky. Neexistence dalších závazků byla zjišťována skrze lustrace v databázích. Po započtení výdajů za nájem částka a žalobkyní stanovených výdajů na život částka byla zjištěna disponibilní částka částka. Při každém dočerpání úvěru byla zjišťována existence dluhů. Výpis z účtu nebyl žalovaným doložen.
4. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru anonymizováno číslo ve spojení s všeobecnými pojistnými podmínkami a sazebníkem bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný sjednali dne datum dohodu, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr, a to v částce částka za účelem nákupu zboží číslo s úrokem ve výši 28 % a revolvingový úvěr do výše limitu částka, tento lze čerpat opakovaně na úvěrovém účtu s úrokem ve výši 24 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit formou 72 měsíčních splátek po částka počínaje datum se splatností vždy k 15. dni v měsíci. Pojištění nebylo sjednáno. V sazebníku byly sjednány další poplatky a sankční nároky žalobkyně za 1. písemnou upomínku při prodlení ve výši částka, za 2. písemnou upomínku při prodlení ve výši částka a za ukončení smlouvy ze strany žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného v délce trvání alespoň 3 měsíce ve výši částka. Žalobkyně v rámci sjednávání smlouvy zjistila od žalovaného, že je anonymizováno, nemá vyživovací povinnost, žije anonymizována dvě slova, pracuje jako anonymizováno u právnická osoba právnická osoba od datum s čistým příjmem částka měsíčně, platí nájemné ve výši částka bez služeb a energií, další výdaje nemá, nemá ani další závazky. Způsob posouzení úvěruschopnosti žalovaného jakožto spotřebitele byl upraven v části„ a co jsme si společně dále ujednali“ bod 3 smlouvy, kde je mj. uvedeno, že žalovaný uděluje souhlas k ověření jím uvedených údajů. Žalobkyně měla v souladu s písm. o části smlouvy nazvané jako„ povinné informace ve smlouvě podle zákona a co jsme s vámi dále ujednali“ právo odstoupit od smlouvy s účinností ke dni doručení odstoupení v případě, že se spotřebitel dostane do prodlení s úhradou více jak 2 splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce.
6. Podle zprávy o posouzení úvěruschopnosti byla totožnost žalovaného při sjednávání smlouvy ověřena skrze občanský průkaz a zároveň proběhla identifikace na blízko, žalovaný byl lustrován v registrech příjmení, příjmení, IS, čistý měsíční příjem byl uveden ve výši částka, další příjem nemá. Výdaje uvedeny částkou částka za měsíc (nájemné), další výdaje nemá. Není uvedeno (vybráno ze seznamu), jak byly údaje ověřeny. Takto byl zjištěn rozdíl mezi příjmy a výdaji ve výši částka, splátka uvedena ve výši částka měsíčně, žalovaný shledán úvěruschopným.
7. Přehledem úvěrové smlouvy, výpisem úvěru ze dne datum a datum a výpočtem úroků bylo prokázáno tvrzení žalobkyně ohledně výše dluhu, jeho členění, jednotlivých poskytnutí a plateb žalovaného.
8. Z přehledu plateb anonymizováno banky bylo zjištěno, že ve dnech datum, datum, datum, datum a datum byla z účtu anonymizováno bankovní účet převedena celková částka částka na účet číslo bankovní účet (poslední tři platby), na účet číslo bankovní účet (částka) a na účet číslo bankovní účet (částka).
9. Žalobkyně k důkazu dále předložila první upomínku ze dne datum a druhou upomínku ze dne datum, kterými upozorňovala žalovaného na nezaplacení splátek úvěru, s tím související naúčtování poplatků a vyzývala jej k zaplacení. K těmto upomínkám nebyl předložen doklad o odeslání či doručení.
10. Z odstoupení od smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného se splácením od úvěrové smlouvy číslo odstoupila s účinností k okamžiku doručení, zároveň vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu částka. Dle poštovního podacího archu byla zásilka odeslána žalovanému na adresu bydliště dne datum.
11. Z odstoupení od smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného se splácením od smlouvy o revolvingovém úvěru číslo odstoupila s účinností k okamžiku doručení, zároveň vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu částka. Dle poštovního podacího archu byla zásilka odeslána žalovanému na adresu bydliště dne datum.
12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně dne datum uzavřela se žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému úvěr na zboží ve výši částka a zároveň revolvingový úvěr do výše úvěrového limitu částka. Jak bylo prokázáno přehledem plateb, žalobkyně úvěr žalovanému poskytla ve výši částka. Žalovaný se zavázal splatit úvěr formou 72 měsíčních splátek po částka s úrokem 28 % ročně (úvěr na zboží) a 24 % ročně (revolvingový úvěr) počínaje datum a poté vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil celkem částka. V rámci smlouvy a sazebníku, který je její nedílnou součástí, byly sjednány sankční poplatky za upomínání a ukončení smlouvy. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, proto jej žalobkyně opakovaně o zaplacení upomenula a následně od smlouvy odstoupila a úvěr ke dni datum zesplatnila, zároveň vyzvala žalovaného k zaplacení částky částka (úvěr na zboží) a částky částka (revolvingový úvěr).
13. Po právní stránce hodnotil soud věc následovně.
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná (k danému aktuálně rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, OPR-Finance, shodně rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113, přičemž s argumentací uvedenou v daných rozhodnutích se soud ztotožňuje a považuje ji za správnou).
21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
22. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
23. Právně soud věc hodnotil tak, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru. Žalovaný uzavřel smlouvu jako spotřebitel, což prokazuje zejména identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, přičemž smlouvu neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání, je tedy nutno na smlouvu o úvěru pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.
24. Žalobkyně stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného, jak již uvedeno výše, si od žalovaného vyžádala údaje při sjednávání smlouvy, přičemž zjistila, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, žije v nájmu, za který platí nájemné částka za měsíc, ze zaměstnání má příjem částka měsíčně, nemá další závazky. Zároveň dle svých tvrzení poskytnuté informace ověřila, lustrovala žalovaného také v příslušných registrech.
25. I přes výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Jisté kroky v tomto směru činila, nicméně se omezila pouze na zjištění údajů od žalovaného, které však neověřila, případně soudu k prokázání takového postupu nepředložila žádné listiny. Žalobkyně měla předložit zejména listiny k prokázání zaměstnaneckého poměru žalovaného a výše příjmu, přičemž existence pracovního poměru a výše příjmů zcela zásadně ovlivňuje finanční situaci osoby a její schopnost splácet. Dále žalobkyně zjišťovala výši výdajů, ovšem i zde se spokojila pouze s tvrzením žalovaného, nenechala si předložit např. nájemní smlouvu, z níž by výši nájemného, přičemž uváděná částka zcela jistě neodpovídá standardům v době uzavření smlouvy, ověřila. Navíc se jedná, jak výslovně uvedeno, o nájemné bez plateb za služby a energie, které jsou však nedílnou součástí každého nájmu a i tyto měla žalobkyně zjistit a ověřit, stejně jako další životní náklady každé osoby (strava, doprava, ošacení, internet, telefon) Žalobkyně nepředložila ani výpisy o provedených lustracích v databázích insolvence, exekucí apod. Ke zjištění celkové příjmové i výdajové stránky osob mohou sloužit zejména výpisy z účtu, výplatní pásky, potvrzení zaměstnavatele o příjmu, útržky složenek apod. Soud proto uzavírá, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost zcela nekomplexně a v minimální míře, která neodpovídá zákonu, a závěr o schopnosti žalovaného poskytovaný úvěr splácet tudíž učinila na základě nedostatečných podkladů.
26. Jelikož ze strany žalobkyně, jak uvedeno výše, došlo k porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru, jež byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti, jak plyne z výše uvedené judikatury Soudního dvora EU, jakož i z judikatury Krajského soudu v Praze.
27. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.
28. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla celkem částku částka, žalovaný uhradil celkem částka, tvrzení žalobkyně v průběhu řízení nerozporoval ani netvrdil, že by uhradil více. Za situace, kdy smlouva byla posouzena jako absolutně neplatná, se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částku částka, žalobkyni také vydat. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena, takovouto výzvu učinila žalobkyně poprvé dne datum, žalovaný tak byl dne datum v prodlení.
29. Ve zbylém rozsahu včetně příslušenství nad rámec přiznaného soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly a jejich náhrady se žalovaný ani nedožadoval, soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku III, tedy že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).