Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 1388/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v P. rozsudkem ze dne 13. února 2003, č. j. -46, ve znění opravného usnesení ze dne 5. června 2003, č. j. -61, zamítl návrh na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění delegátů S. b. d. A. (dále jen „družstvo“) konaného dne 17. března 2000, jímž bylo zamítnuto odvolání proti usnesení představenstva družstva o vyřazení navrhovatele ze svépomocné výstavby a odstoupení od smlouvy o výstavbě rodinného domu v P. 6, ze dne 28. července 1993 (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). K odvolání navrhovatele Vrchní soud v P. rozsudkem ze dne 9. února 2004, č. j. -76, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, domáhaje se zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Učinil tak podáním datovaným 8. června 2004 a doručeným dovolacímu soudu 9. června 2004. Družstvo ve vyjádření k dovolání považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a dovolání za nedůvodné.

Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. lednem 2001 - dále též jen „“). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud odvolání (jak se výslovně podává z odůvodnění jeho rozsudku) - ve shodě s bodem 15., hlavy první, části dvanácté - rovněž projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném před 1. lednem 2001.

Postup odvolacího soudu považuje dovolací soud za správný, neboť návrh na zahájení řízení byl podán před 1. lednem 2001 a jde o řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob podle , z něhož vyplývá, že za tato řízení je třeba pokládat řízení ve věcech uvedených v až j) Řízení o neplatnost usnesení shromáždění delegátů podle obchodního zákoníku (ve znění účinném k 31. prosinci 2000), jímž bylo zamítnuto odvolání proti usnesení představenstva družstva o vyřazení navrhovatele ze svépomocné výstavby, aniž by se rozhodnutí týkalo členství navrhovatele v družstvu, je řízením podle , tedy řízením o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob. Na tato řízení se vztahuje ustanovení budou 13., hlavy první, části dvanácté , pro řízení před soudem prvního stupně a ustanovení bodu 15. a bodu 17., hlavy první, části dvanácté téhož zákona pro řízení před odvolacím a dovolacím soudem, jež určují projednání odvolání i dovolání podle dosavadních právních předpisů.

Podle ustanovení může účastník podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2).

Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu bodu 17., hlavy první, části dvanácté , se rozumí i posuzování včasnosti dovolání včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2003, pod číslem 7).

Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne 26. dubna 2004, kdy byl doručen navrhovateli, přičemž družstvu byl doručen dne 23. dubna 2004 (srov. doručenky u č. l. 79 spisu).

Ve smyslu ustanovení byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání 26. květen 2004 (středa). Dovolání podané navrhovatelem až 9. června 2004 je proto opožděné.

Tento závěr platí i přesto, že navrhovatel nebyl o lhůtě k podání dovolání poučen odvolacím soudem, neboť jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 31. května 1994, sp. zn. , obecné soudy mají zákonnou povinnost poskytovat účastníkům řízení poučení o jejich procesních právech a povinnostech ( ), přičemž poučovací povinnost je třeba vztáhnout nejen na řízení podle části čtvrté, hlavy první , v němž řízení zpravidla končí, ale též na řízení podle části čtvrté, hlavy třetí , to ovšem potud, pokud zákon bez omezujících podmínek další opravný prostředek (dovolání) připouští. Vzhledem k tomu, že v dané věci bylo dovolání jako mimořádný opravný prostředek přípustné jen za podmínek stanovených v , neměl odvolací soud poučovací povinnost o možnosti a lhůtě k podání dovolání.

Pro úplnost považuje Nejvyšší soud za potřebné uvést, že i kdyby bylo dovolání podáno včas, nebylo by přípustné, neboť odvolací soud ve výroku rozhodnutí přípustnost dovolání nevyslovil dle ustanovení a navrhovatel návrh na vyslovení přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení neučinil.

Nejvyšší soud proto podle a opožděné dovolání odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením , a věty první , neboť navrhovatel z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto a družstvu vznikly náklady za právní zastoupení sestávající z odměny advokáta ve výši 2.500,- Kč podle , , a a z náhrady hotových výdajů 75,- Kč podle za jeden úkon právní služby, jímž je vyjádření k dovolání.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 14. prosince 2006

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu