Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 1197/2006

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse  a  soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobce JUDr. Ing. L. K., správce konkursní podstaty úpadkyně C. T. – I. S., spol. s r.o., proti žalované I. – P., G. S., spol. s r.o., o zaplacení  1 287 363,38 Kč  s  příslušenstvím,  vedené  u Městského  soudu   v Praze pod sp. zn. -123, o  dovolání  žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. července 2005, č.j. -131, takto:

I. Dovolání se  odmítá.

II. Žádný z účastníků  nemá právo  na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze shora označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 4. dubna 2005, č.j. -123, jímž Městský soud v Praze zamítl návrh žalobce na prominutí zmeškání  lhůty  k podání  odvolání  proti  jím  vydanému  rozsudku  ze   dne   7. září 2004, č.j. -111 (výrok I.). Odvolací soud dále rozhodl o nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení žádnému z účastníků (výrok II.). Současně účastníky poučil, že proti tomuto jeho rozhodnutí není dovolání přípustné.

Přes uvedené poučení odvolacího soudu napadl žalobce jeho usnesení  v  rozsahu  prvního výroku dovoláním, jehož přípustnost opřel jednak o ustanovení (dále též jen „“) a dále o zásadní právní význam napadeného rozhodnutí pro dle jeho názoru dosud neřešenou otázku postavení „evropského advokáta“ ve spojitosti s problematikou uznání zahraničních potvrzení. Dovolatel setrval na tvrzení, že lhůtu ke včasnému podání odvolání zmeškal z omluvitelného důvodu, jímž byl kritický zdravotní stav jeho zástupce, který tomuto zástupci zabránil dokončit v průběhu odvolací lhůty zpracovávané odvolání. Dále soudu prvního stupně vytýká, že ač zpochybnil obsahovou platnost předloženého lékařského potvrzení a návrh na prominutí zmeškání lhůty zamítl kromě jiného poukazem na možnost zaslání omluvy faxem s odůvodněním, že zástupce fax v průběhu řízení používal, zjistil nedostatečně skutkový stav a nezabýval se vůbec otázkou, zda nepoužití faxu bylo omluvitelné. Skutečnost, že jeho zástupce má fax k dispozici, jí nemůže být přičítána k tíži, jelikož by to v podobné situaci znamenalo výhodu pro advokáty, kteří fax nemají.

Dovolatel navrhl, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného usnesení odvolacího soudu a aby usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání v této věci není přípustné.

Usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti účastníka řízení o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, nelze podřadit žádnému z usnesení, proti nimž zákon připouští dovolání v ustanoveních , a

Dovolání není přípustné ani podle ustanovení upravujícího přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, ovšem pouze za podmínky, že jde o usnesení ve věci samé. Protože usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti o prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání, však nemá povahu rozhodnutí ve věci samé, není dovolání přípustné ani podle

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (, věta první, ), usnesením odmítl [ věta první, ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a Dovolání žalobce bylo odmítnuto, žalované však v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V   Brně  12.  prosince  2006

JUDr.  Miroslav   Gallus, v. r.

předseda   senátu