Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1477/2006

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 2.11.2005, č.j. -85, byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Brno - venkov ze dne 5.5.2005, č.j. -73, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 79.892,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. Odvolací soud dospěl k závěru, že byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání ve smyslu a tyto podmínky podrobně v odůvodnění svého rozhodnutí zdůvodnil (srov. strana třetí, odstavec druhý rozsudku odvolacího soudu).

Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včas dovolání, jehož přípustnost dovozoval z ustanovení Tvrdil nesprávné právní posouzení věci, neboť nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání podle , jelikož nárok, kterého se žalobce domáhá, zjevně neexistuje. Namítal, že otázka úhrady nákladů za provedené zhodnocení pronajaté nemovitosti pro případ ukončení nájmu je vyřešena v článku V/11 smlouvy o nájmu ze dne 24.4.1998 tak, že po uplynutí doby nájmu 5 let není povinností pronajímatele technické zhodnocení zaplatit. Podle dovolatele nájem byl mezi účastníky zřízen ode dne 1.5.1998 a na základě výpovědi žalobce ukončen dne 30.6.2003. Dále poukazoval na skutečnost, že dodatek č. 2 předmětné nájemní smlouvy určuje, že technické zhodnocení, jehož úhrady se žalobce domáhá, je vlastnictvím žalovaného s právem žalobce toto technické zhodnocení podle příslušných ustanovení zákona o dani z příjmu odepisovat. Navrhl proto zrušení rozsudku odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobce navrhl odmítnutí dovolání, neboť nebyla splněna podmínka ve smyslu  

Dovolání není přípustné.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací při posuzování tohoto dovolání zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení řádně zastoupeným advokátem ( , ), že však jde o dovolání v této věci nepřípustné.

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jimž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé  po právní stránce zásadní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

O takový případ  v posuzované věci nejde.

V případě přípustnosti dovolání pro zásadní právní význam napadeného meritorního rozhodnutí se může oprávněným předmětem dovolacího přezkumu stát jen takový dovolací důvod, který odpovídá ustanovení (nesprávné právní posouzení věci); ostatní dovolací důvody (odst. 2 písm. a/, odst. 3 téhož ustanovení) se předmětem dovolacího přezkumu, v návaznosti na přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, stát nemohou.

Tento výkladový závěr je v judikatuře Nejvyššího soudu zcela konstantní; z mnoha rozhodnutí lze odkázat např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.10.2006, sp. zn. . Dovolací soud proto nemohl přihlížet k námitkám skutkové povahy, které obsahově i fakticky dovolatel v dovolání uplatnil.

Než ani pokud jde o právní posouzení, nemohl dovolací soud přisvědčit dovolacím argumentům dovolatele. Odvolací soud přiléhavým způsobem odůvodnil, proč byly splněny podmínky a proč soud prvního stupně správně rozhodl rozsudkem pro uznání.

Na základě výše uvedeného dovolací soud proto podle za použití ustanovení dovolání odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle za použití , a Dovolatel sice neměl se svým dovoláním úspěch, vyjádření žalobce k podanému dovolání nebylo možno zohlednit jako úkony právní služby ve smyslu ustanovení až 3 vyhl. č.

Proti tomuto usnesení není přípustný  opravný prostředek.

V Brně dne 12. prosince 2006

JUDr. Josef  R a k o v s k ý , v. r.

předseda senátu