Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3189/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalobkyň rozsudkem ze dne 21. dubna 2005, č. j. -111, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Hodoníně (dále „soud prvního stupně“) ze dne 6. ledna 2003, č. j. -69, kterým byl zamítnut „návrh žalobkyň, na základě kterého jsou žalovaní povinni se zdržet prací spojených se stavbou kůlny na pozemku parcela č. 4143/229 v katastrálním území N. L. u V. nad M., okres H., a to konkrétně vyzdění štítové zdi z nehořlavého materiálu a prací směřujících k opatření stropu předmětné kůlny protipožárním sádrokartonem“ a kterým bylo dále rozhodnuto, že „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení“. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení a účastníky poučil, že dovolání proti jeho rozsudku „je možno podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně“ a že „dovolání je přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam - “

Proti rozsudku odvolacího soudu, který byl právnímu zástupci  žalobkyně a) doručen 1. 8. 2005, podala tato žalobkyně 19. 9. 2005 osobně u soudu prvního stupně neodůvodněné dovolání s žádostí o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení a o prominutí povinnosti uhradit soudní poplatek z dovolání. Uvedla, že odůvodnění podaného dovolání „bude doloženo právním zástupcem určeným soudem“.

Soud prvního stupně usnesením z 31. 1. 2006, č. j. -129, které nabylo právní moci 1. 3. 2006, ustanovil právním zástupcem žalobkyně a) pro dovolací řízení advokáta JUDr. J. A. (dále „advokát“) a usnesením z 11. 4. 2006, č. j. -136, přiznal žalobkyni a) osvobození od soudního poplatku z dovolání. Podáním s datem 8. 3. 2006, předaným poště k doručení soudu prvního stupně 9. 3. 2006, advokát doplnil dovolání žalobkyně a) z 19. 9. 2005. Pokud jde o přípustnost dovolání odkázal na (dále „OSŘ“) s tím, že rozhodnutí v této věci má zásadní právní význam „při posuzování povinností žalovaných zdržet se prací spojených se stavbou kůlny......konkrétně vyzdění štítové zdi z nehořlavého materiálu a prací směřujících k opatření stropu předmětné kůlny protipožárním kartonem“. Ohledně určení rozsahu dovolání uvedl, že „směřuje v plném rozsahu proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně, a to v jeho výrokové části čl. I.“. Pokud jde o dovolací důvody uvedl, že „žalobkyně se neztotožňuje se zjištěním skutkového stavu a neztotožňuje se taktéž s právním hodnocením zjištěného skutkového stavu“, a dále, že „krajský soud, který ve věci rozhodoval, rozhodl na základě nesprávného právního posouzení věci“. K tomuto dovolání připojil přípis žalobkyně a) s jejím subjektivním obecným popisem vzájemných vztahů účastníků v souvislosti s užíváním sousedících staveb včetně okolností povolení stavby kůlny žalovaných a s námitkou, že žalobkyním nedal okresní, ani krajský soud „prostor k bližšímu vyjádření“.

Soud prvního stupně poté usnesením z 15. 6. 2006, č. j. -142, které bylo advokátovi doručeno 20. 6. 2006, jej vyzval ke konkretizaci dovolacích důvodů „ve lhůtě    15-ti dnů od doručení tohoto usnesení“. Advokát se pak přípisem doručeným soudu prvního stupně 30. 6. 2006 domáhal prodloužení lhůty k doplnění důvodů dovolání do konce srpna 2006 vzhledem ke své dlouhodobé dovolené; na toto podání soud prvního stupně nereagoval. V „doplnění dovolání“ označeném datem 1. 9. 2006, doručeným soudu prvního stupně 7. 9. 2006, advokát uvedl, že „konkrétním důvodem dovolání je  skutečnost, že soudy I. a II. stupně nedostatečným způsobem posoudily hlavní důkaz žaloby, kterým bylo stanovisko stavebního úřadu ve V. N. V.“.

Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.

Podle , věty první účastník řízení může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle , věty první zmeškání lhůty uvedené v odst. 1 nelze prominout. Podle musí být v dovolání vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání. Podle dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v , běží tato lhůta až po uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce ( ), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Podle a opožděně podané dovolání předseda senátu soudu prvního stupně usnesením odmítne.

Nejvyšší soud s přihlédnutím ke shora uvedenému shrnul, že k zastupování žalobkyně a) v dovolacím řízení soud prvního stupně ustanovil advokáta a jeho rozhodnutí o tom nabylo právní moci 1. 3. 2006, takže dvouměsíční lhůta k podání řádného dovolání skončila 2. 5. 2006. Advokát soudu prvního stupně sice doručil jím sepsané dovolání 9. 3. 2006, tedy v dvouměsíční dovolací lhůtě, v dovolání ale nebyly uvedeny konkrétní dovolací důvody, a tyto důvody nebyly doplněny ani do konce dvouměsíční dovolací lhůty. Dovolací důvody nebyly ostatně advokátem podrobně specifikovány ani ve lhůtě 15 dnů, stanovené mu usnesením soudu prvního stupně z 15. 6. 2006, č. j. -142. V daném případě, kdy jde o přípustnost dovolání podle , lze uplatnit jen dovolací důvody uvedené v a b) , tedy, že řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatelka, resp. advokát dovolací důvod specifikoval tak, že se neztotožňuje se zjištěním skutkového stavu, že se neztotožňuje s právním hodnocením skutkového stavu a že odvolací soud rozhodl na základě nesprávného právního posouzení věci. V této souvislosti nutno konstatovat, že neúplnost nebo nesprávnost zjištění skutkového stavu věci není dovolacím důvodem podle v případě, že odvolací soud dospěl ke skutkovým závěrům, na kterých založil své rozhodnutí. I kdyby byla taková skutková zjištění nesprávná, nejde o vadu řízení a nápravy se lze domáhat jen dovolacím důvodem podle , který v daném případě nepřichází v úvahu; mezi vady řízení nesprávné hodnocení důkazů nepatří. Nesprávným právním posouzením věci podle je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. Uplatnila-li dovolatelka tento dovolací důvod, bylo její povinností jej v dovolání vylíčit tak, aby nevznikaly pochybnosti o tom, jaký důvod byl uplatněn. Uplatněný dovolací důvod posuzuje soud nejen podle toho, jak byl označen, ale především podle jeho obsahu. Pouhá citace textu ustanovení není řádným uplatněním dovolacího důvodu.

Dovolání nutno tedy považovat za vadné podání, neboť neobsahuje údaje o tom, z jakých konkrétních důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá. O chybějící náležitosti mohlo být dovolání doplněno jen do uplynutí dovolací lhůty, která je lhůtou propadnou, jejímž marným uplynutím se původně odstranitelné vady dovolání staly neodstranitelnými. Dovolací soud k pozdějšímu doplnění dovolání, ostatně rovněž nekonkrétnímu, provedenému k výzvě soudu prvního stupně, proto nemohl z úřední povinnosti přihlížet.

Nejvyšší soud proto dovolání, takto nezpůsobilé k zahájení dovolacího řízení, podle a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a věty první , neboť dovolatelka s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu nákladů právo a žalovaným v dovolacím řízení takové náklady, jejichž náhradu by mohli požadovat, nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. prosince 2006

JUDr. Jiří  Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu