Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 320/2021

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Štěpánkou Brožovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 23 849 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částku ve výši 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 000 Kč od 12. 11. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, o zaplacení částky ve výši 9 849 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 426,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 868,28 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 19. 12. 2020 do 11. 11. 2021, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 14 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částku ve výši 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14 000 Kč od 12. 11. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, o zaplacení částky ve výši 9 849 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 426,67 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 868,28 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 19. 12. 2020 do 11. 11. 2021, s úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 14 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 30. 7. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 23 849 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 16. 11. 018 smlouvu o zápůjčce č. 543350293, jejíž nedílnou součástí byly i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla zápůjčku ve výši 14 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy o zápůjčce. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala zápůjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 849 Kč v 60 týdenních splátkách po 398 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 1. 2020. Žalovaná však sjednané splátky neuhradila řádně a včas, na dlužnou splátku neuhradila ničeho. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím týdenní lhůty po datu splatnosti úhradě právo na uhrazení celé neuhrazené dlužné částky, která činila na jistině 14 000 Kč a na dlužném poplatku 9 849 Kč.

2. Pohledávka za žalovanou uvedená shora pod bodem č. 1 byla dne 18. 12. 2020 postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Na dlužnou částku nebylo uhrazeno ničeho, a to ani přes předžalobní upomínku jejího zástupce. Žalovaná tak žalobkyni dluží částku 33 349 Kč, sestávající z jistiny 14 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 9 849 Kč, včetně kapitalizovaných úroků ve výši 3 868,28 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 426,67 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné částky 14 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

3. Žalovaná se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, na svoji obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů.

4. Soud provedl důkazy, které hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle , a zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce č. 543350293 vzal za prokázané, že společnost právnická osoba, IČO, uzavřela dne 16. 11. 2018 smlouvu o zápůjčce s žalovanou v částce 14 000 Kč s tím, že se žalovaná zavázala zaplatit společnosti poplatek v částce 9 849 Kč v 60 týdenních splátkách po 398 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 10. 1. 2020 Součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce upravující mimo jiné v případě, že nebude včas splněna povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne 18. 12. 2020, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní upomínkou k úhradě celkového dluhu včetně příslušenství. Ze spisu vyplývá, že žalovaná neuhradila žádnou částku, a to ani na jistinu ani na poplatek. Ze zákaznické karty vzal soud za prokázané, že žalovaná uvedla, že žije v nájmu, je svobodná, má základní vzdělání, její měsíční celkové příjmy činily 7 600 Kč a výdaje 1 500 Kč. Měla zápůjčku u jiné společnosti a jejím jediným příjmem byla dávka státní sociální podpory.

5. Při právním posouzení věci soud vycházel z příslušných ustanovení , (dále jen o.z.). Podle o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Dále soud na danou věc aplikoval ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“).

7. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže

z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru podepsaná mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 16. 11. 2018 je neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 aplikovatelného ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované zkoumala, v žalobě toto ani nijak netvrdila.

12. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dále soud v podrobnostech uvádí, že samotný formulář vyplněný a podepsaný žadatelem, byť je v něm potvrzeno předložení listin, je ve smyslu aktuální rozhodovací praxe vyšších soudů nedostatečná a řádné zkoumání úvěruschopnosti (tj. podklady apod.) z něj nelze dovodit. K uvedenému soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , (PR 21/2018 s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

13. Po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedenou právní úpravu soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce č. 543350293 uzavřená dne 16. 11. 2018 mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou je neplatná, neboť se právní předchůdce žalobkyně v rozporu s ustanovením , o spotřebitelském úvěru nezabýval otázkou schopnosti žalované danou zápůjčku řádně splatit, kdy k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě neuvádí žádná skutková tvrzení, ani neoznačuje žádné důkazy. Pouze obecně shrnuje, že byla prověřena úvěruschopnost žalované, když byly zhodnoceny informace získané od žalované, neboť tato byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k soudu nedostavila, nemohl jí soud poskytnout poučení dle , tedy v jakém směru má případně doplnit svá skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele v souladu se zákonem. Na základě provedeného dokazování soud považuje za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě shora uvedené smlouvy o zápůjčce částku 14 000 Kč, kterou soud považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalované, které by měla žalovaná žalobkyni jako právnímu nástupci věřitele vydat. Ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná neuhradila žádnou částku na dlužné jistině a na dlužném poplatku. Z tohoto důvodu soud vycházel z půjčené jistiny ve výši 14 000 Kč. Na základě shora uvedeného proto soud rozhodl, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z částky představující bezdůvodné obohacení 14 000 Kč, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny, úroků a úroků z prodlení soud žalobu zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnější žalované (při zohlednění rozsahu zamítnutého příslušenství) dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).