Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1408/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolací řízení se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ostravě dne 24.8.2005, aby jí žalovaný zaplatil 11.403,- Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný, jako voják základní služby, uzavřel s žalobkyní ve dnech 10.6.2002, 17.6.2002, 25.11.2002 a 21.3.2003 celkem čtyři písemné Dohody o náhradě škody (vzniklé žalobkyni na výstrojním materiálu) a její úhradě, v nichž uznal částky 3.186,- Kč, 1.445,- Kč, 2002,- Kč a 6.073,- Kč za svůj dluh co do důvodu a výše vůči žalobkyni a zavázal se jej uhradit u první pohledávky nejpozději do 15.3.2004, u druhé pohledávky do 15.3.2003, u třetí pohledávky do 24.12.2002 a u čtvrté pohledávky do 20.4.2003; dosud však zaplatil pouze 1.303,- Kč na první pohledávku.

Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 4.10.2005, č.j. -5 řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že po právní moci usnesení bude věc postoupena \"Ministerstvu obrany České republiky jako služebnímu orgánu pravomocnému věc projednat a rozhodnout\". Soud prvního stupně dospěl k závěru, že \" ve spojení s a násl. stanoví pro právní vztahy náhrady škody způsobené na majetku Armády ČR vojákem základní služby vzniklé od 1.12.1999 pravomoc k projednání a rozhodnutí věci služebním orgánům\" a že vzhledem k tomu \"nejsou soudy dle pravomocné tuto věc projednat a rozhodnout\".

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 2.3.2006, č.j. -16 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Vycházel ze zjištění, že žalovaný podepsal čtyři Dohody o náhradě škody a o její úhradě za ztrátu vojenské výstroje, a to dne 10.6.2002 na částku 3.186,- Kč, dne 17.6.2002 na částku 1.445,- Kč, dne 25.11.2002 na částku 2.002,- Kč a dne 21.3.2003 na částku 6.073,-Kč. V těchto dohodách se zavázal nahradit žalobkyni škodu, za kterou je odpovědný podle ustanovení Protože žalovaný způsobil žalobkyni nevrácením výstroje škodu, a to \"za účinnosti \", odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, jestliže řízení podle ustanovení zastavil \"a rozhodl o postoupení věci pravomocnému služebnímu orgánu\". Na správnosti rozhodnutí soudu prvního stupně podle názoru odvolacího soudu \"nic nemění ani ustanovení \", neboť z tohoto ustanovení \"vyplývá pravomoc služebních orgánů rozhodnout o náhradě škody ve všech případech, v nichž je dána odpovědnost vojáka za škodu způsobenou státu podle části páté tohoto zákona, a to bez ohledu na to, zda k dohodě o náhradě škody došlo či nikoli\". Smyslem ustanovení věty první není rozštěpení pravomoci rozhodování o náhradě škody mezi služební orgány a soud podle toho, zda došlo nebo nedošlo k dohodě o náhradě škody. Z uvedeného ustanovení se podává podle názoru odvolacího soudu pouze zdůraznění pravomoci služebních orgánů rozhodnout o náhradě škody, jestliže k dohodě o náhradě škody nedojde. Uvedenému je třeba rozumět tak, že \"pokud k dohodě o náhradě škody dojde, není třeba, aby služební orgán rozhodoval, a nelze dovozovat, že v případě, že dohoda o náhradě škody uzavřena byla a posléze z ní nebylo plněno, že je bez dalšího dána pravomoc soudů podle \".

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které podáním ze dne 4.5.2006 vzala zpět.

Protože dovolání bylo vzato zcela zpět, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) podle ustanovení věty druhé dovolací řízení zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobkyně s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. prosince 2006

JUDr. Ljubomír  Drápal, v. r.

předseda senátu