Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3339/2006; 30 Cdo 3354/2006

U S N E S E N Í

u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. dubna 1999, č. j. - 145, a proti usnesení téhož soudu ze dne 16. února 2001, č. j. - 190, takto:

I. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. dubna 1999, č. j. - 145, se odmítá.

II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. února. 2001,

č. j. - 190, se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Opavě rozsudkem ze dne 3. 12. 1998, č. j. - 103, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal „uložení povinnosti žalovanému do 3 dnů

od právní moci rozsudku vyklidit dům č. p. 951, pozemek parc. č. 740/7 zastavěná plocha o výměře 148 m2 a pozemek parc. č. 740/5 o výměře 616 m2, zapsaných

u Katastrálního úřadu v O. na LV č. 468 pro obec K., katastrální území K. ve S. a nahradit žalobci finanční odškodnění ve výši podle uvážení soudu za dobu od prodeje domu žalobci do konečného vystěhování“, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Usnesením téhož soudu ze dne 15. 8. 2000, č. j. - 171, byla žalobci uložena pořádková pokuta ve výši 10.000,- Kč, kterou je povinen zaplatit na účet Okresního soudu v Opavě do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

K odvolání žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 2. 4. 1999, č. j. - 145, připustil zpětvzetí návrhu, aby „žalovaný byl povinen nahradit žalobci finanční odškodnění ve výši podle uvážení soudu za dobu od prodeje domu žalobci do konečného vystěhování“, rozsudek okresního soudu v této části zrušil a řízení zastavil, v další napadené části v odstavci I.

a v odstavci II. rozsudek okresního soudu potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Usnesením ze dne 16. 2. 2001, č. j. - 190, Krajský soud v Ostravě k odvolání žalobce potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne

15. 8. 2000, č. j. - 171, jímž žalobci byla uložena pořádková pokuta.

V nejasném podání, doručeném soudu prvního stupně dne 5. 6. 2000, nazvaném jako „odvolání podle k Vyššímu soudu na rozsudek z Krajského soudu ve věci žaloby o vyklizení domu ze dne 2. 4. 1999 a Podjatost na předsedu senátu JUDr. B. Ž. z Krajského soudu v Ostravě“, doplněném podáním ze dne

19. 6. 2000, doručeným Okresnímu soudu v Opavě dne 22. 6. 2006, a podáním ze dne 29. 7. 2000, doručeným Nejvyššímu soudu dne 7. 8. 2000, žalobce vyjádřil nesouhlas s rozsudkem odvolacího soudu a navrhl, aby byl zrušen. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 15. 8. 2000, č. j. - 170, byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě

14 dnů ode dne doručení výzvy sdělil soudu, zda podáním ze dne 29. 7. 2000, mínil podat dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 4. 1999, sp. zn.

, a v kladném případě, aby ve stejné lhůtě založil do spisu plnou moc udělenou advokátovi nebo komerčnímu právníkovi a dovolání zpracované advokátem nebo komerčním právníkem, a dále aby uvedl, v jakém rozsahu a z jakých důvodů toto rozhodnutí napadá, které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání

a čeho se domáhá. Na tuto výzvu žalobce reagoval podáním doručeným soudu prvního stupně dne 29. 8. 2000, nazvaným jako „dovolání k Nejvyššímu soudu proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 4. 1999, č. j. “, doplněným podáními ze dne 14. 9. 2000, ze dne 17. 6. 2002 a ze dne 1. 7. 2002; v posledním z nich sdělil, že

i když to v dovolání výslovně neuvedl, mínil podat dovolání i proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o uložení pořádkové pokuty. Poté, co soud prvního stupně ustanovil žalobci usnesením ze dne 14. 9. 2006, č. j.

- 238, zástupcem pro řízení advokáta Mgr. F. H., bylo dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 2. 4. 1999, č. j. - 149, doplněno podáním jeho zástupce, podaným u soudu prvního stupně osobně dne 17. 10. 2006, v němž namítá, že toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů,

a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném do 31. 12. 2000).

Protože rozsudky soudů obou stupňů byly vydány před 1. 1. 2001 a protože

o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o uložení pořádkové pokuty žalobci odvolací soud rozhodoval podle ve znění účinném

do 31. 12. 2000, je Nejvyšší soud ve shodě s posledně citovaným ustanovením povinen podle dosavadních právních předpisů rozhodnout i o dovolání proti rozsudku a proti usnesení odvolacího soudu v této věci, a to včetně vymezení běhu lhůty k podání dovolání.

Podle ustanovení věty první účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu.

Podle ustanovení lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo

ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

Z obsahu spisu - zejména dokladu o doručení rozsudku odvolacího soudu - plyne, že zástupci žalobce byl rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 4. 1999, č. j. - 145, doručen dne 12. 5. 1999 a zástupci žalovaného dne 13. 5. 1999. Rozsudek odvolacího soudu nabyl tedy v této věci právní moci dne 13. 5. 1999, takže lhůta k podání dovolání uplynula dnem 14. 6. 1999 (pondělí). Dovolání žalobce proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno u soudu prvního stupně dne

5. 6. 2000.

Dále z obsahu spisu vyplývá, že usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne

16. 2. 2001, č. j. - 190, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o uložení pořádkové pokuty žalobci, bylo uloženo na poště dne 12. 3. 2001 poté, co žalobce byl o uložení zásilky vyrozuměn, takže právní moci nabylo dne 15. 3. 2001. Lhůta k podání dovolání proto skončila dnem 15. 4. 2001 (čtvrtek). Dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu žalobce podal až dne 1. 7. 2002.

Z uvedeného je zřejmé, že žalobce podal dovolání proti rozsudku a proti usnesení odvolacího soudu po uplynutí zákonné jednoměsíční lhůty. Nejvyšší soud proto obě dovolání podle a pro opožděnost odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a věty první , neboť žalobce s ohledem

na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů tohoto řízení právo

a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. prosince 2006

JUDr. Olga  Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu