Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1526/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobce se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalobce potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. března 2003, č.j. -11, jímž bylo řízení zastaveno a současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud vycházel shodně se soudem prvního stupně ze závěru, že Policie České republiky a ani její organizační složka v K. není právnickou osobou, tedy není nadána způsobilostí být subjektem práv a povinností v právních vztazích, a ani žádný zákonný předpis jí způsobilost být účastníkem sporného civilního řízení před soudem nepřiznává ve smyslu ustanovení Odvolací soud proto dovodil, že tato neodstranitelná překážka řízení brání, aby soud v řízení dále pokračoval, a řízení bylo důvodně zastaveno v souladu s ustanovením věta první

Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z ustanovení K dovolacímu důvodu namítá, že s výrokem napadeného usnesení odvolacího soudu nesouhlasí, neboť dle jeho názoru jsou splněny veškeré podmínky řízení. Žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části první Čl. II, bodu 3 , jímž byl změněn (zákon

č. ), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle ve znění účinném do 31. března 2005.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě ( ), přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (, věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání žalobce, které je přípustné podle ustanovení , není důvodné.

Podle ustanovení způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

Způsobilostí být účastníkem řízení se rozumí způsobilost mít procesní práva

a povinnosti, která zákon přiznává účastníkům; má ji zásadně ten, kdo má podle hmotného práva způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu). Způsobilost být účastníkem řízení tedy mají fyzické osoby, právnické osoby a stát (Česká republika). Ten, kdo nemá podle hmotného práva způsobilost mít práva

a povinnosti (tzv. právní subjektivitu), je způsobilým účastníkem řízení, jen jestliže mu zákon tuto způsobilost přiznává.

Policie České republiky je - jak vyplývá z ustanovení § 1 a § 3 odst. 1 zákona

č. , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení

s ustanoveními a , o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů - organizační složkou státu. Jako organizační složka státu není právnickou osobou (srov. větu první ); protože ani zákon jí nepřiznává způsobilost být účastníkem řízení, není - jak správně uvedl odvolací soud - způsobilým účastníkem občanského soudního řízení ve smyslu ustanovení Způsobilost mít práva a povinnosti, jakož i způsobilost být účastníkem řízení, má ve věcech týkajících se Policie České republiky stát, tj. Česká republika. (srov. též stanovisko Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22.1.1997, sp. zn. , zveřejněné

ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 11, ročník 1997).

Podle ustanovení účastníky řízení jsou žalobce a žalovaný. Vymezení účastníků řízení se v tomto případě zakládá procesním způsobem; žalobcem je ten, kdo podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu), a žalovaným je ten, koho žalobce

v žalobě za tohoto účastníka řízení (za žalovaného) označil.

Z ustanovení věty druhé a třetí vyplývá, že žalobce musí

v žalobě označit účastníky řízení tak, aby bylo nepochybné, kdo je účastníkem řízení, aby ho nebylo možné zaměnit s někým jiným (s jinou osobou) a aby s ním soud mohl jednat. Ve vztahu ke státu se v ustanovení větě druhé uvádí, že jeho označení jako účastníka řízení obsahuje„označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje.“

Jestliže žaloba neobsahuje označení účastníků řízení, všechny údaje potřebné

k označení účastníků řízení nebo je-li žaloba v označení účastníků řízení neurčitá nebo nesrozumitelná (tj. obsahuje-li takové označení účastníků řízení, které neumožňuje jejich přesnou identifikaci nebo je-li zjevný logický rozpor mezi označením účastníka řízení a jinými údaji o tomto účastníku obsaženými v žalobě), je soud povinen pokusit se takovéto vady podání odstranit - neučinil-li tak žalobce dříve sám (z vlastní iniciativy) - postupem podle ustanovení

Označí-li však žalobce v žalobě účastníky řízení úplně (přesně), určitě

a srozumitelně, není vadou podání skutečnost, že nemají (všichni nebo někteří z nich) způsobilost být účastníkem řízení. Byl-li v žalobě označen za účastníka řízení ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, jde o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit. Ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení, nemůže v občanském soudním řízení vstoupit do procesních vztahů. V takto vadně zahájeném řízení nemůže vzniknout procesněprávní vztah, neboť zde chybí jeden z jeho základních prvků - jeden ze subjektů procesněprávního vztahu (způsobilá strana sporu). Soud je proto povinen

v kterémkoliv stadiu řízení k tomuto nedostatku podmínek řízení přihlédnout a řízení zastavit (, ). Způsobilost být účastníkem řízení je přitom procesní podmínkou, kterou soud zkoumá z úřední povinnosti a jejíž nedostatek vždy vede k zastavení řízení (srov. též nález Ústavního soudu České republiky ze dne 29.6.1995 sp. zn. , Sbírka nálezů a usnesení sv. III, č. 42, str. 297).

V projednávané věci žalobce - jak je z žaloby nepochybné - označil za žalovanou „Českou policii v K.“ Vzhledem k tomu, že uvedené označení žalované bylo úplné (přesné), určité a srozumitelné a nevzbuzovalo žádné pochybnosti o tom, kdo se měl podle údajů v žalobě řízení jako žalovaná účastnit, nebyl dán důvod k postupu podle ustanovení Žalobu nebylo možné projednat a rozhodnout ve věci samé proto, že žalobcem úplně (přesně), určitě a srozumitelně označená žalovaná neměla způsobilost být účastníkem řízení. Uvedená skutečnost není - jak uvedeno již výše - vadou žaloby, ale nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit a který vede bez dalšího k zastavení řízení. Případný omyl žalobce v tom, zda Policie ČR, příp. její organizační složka, má způsobilost mít práva a povinnosti nebo zda jí zákon přiznává způsobilost být účastníkem řízení (tj. omyl v právním názoru), však nemá z hlediska následků neodstranitelného nedostatku podmínky řízení žádný význam.

Dovolací soud z uvedených důvodů dospěl k závěru, že Policie České republiky -stejně jako jiná organizační složka státu - nemá způsobilost být účastníkem řízení; odvolacímu soudu tedy nelze důvodně vytýkat, že ze zjištěného nedostatku podmínky řízení dovodil odpovídající závěry, tedy, že jsou dány důvody k zastavení řízení [, věty první ] (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23.3.2004, sp. zn. ).

Z uvedeného je zřejmé, že usnesení odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. prosince 2006

JUDr. Karel  Podolka,v. r.

předseda senátu