Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1575/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného R. a J. M., státního podniku „v likvidaci“, zastoupeného advokátkou, proti povinnému V. P., zastoupenému advokátem, pro 210.640,- Kč s příslušenstvím, přikázáním pohledávky z účtu u peněžníhou, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 1. 2006, č.j. -38, takto:

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 18. 3. 2005, č.j. -33, jímž okresní soud (posuzováno podle obsahu) vyhověl návrhu, aby na místo Okresního podniku služeb – státního podniku „v likvidaci“ vstoupil do řízení oprávněný. Odvolací soud se sice neztotožnil s (implicitním) právním názorem soudu prvního stupně, že státní podniky mohou v režimu , o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích ve znění pozdějších předpisů, uzavřít smlouvu o změně příslušnosti k hospodaření s pohledávkami státu, nicméně oprávněným předložený právní úkon lze (podle obsahu) vyložit jako smlouvu o postoupení pohledávky. Ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), se nevztahuje na procesní nástupnictví po nařízení výkonu rozhodnutí.

V dovolání – jehož přípustnost opírá o ustanovení ve spojení s – namítá povinný nesprávné právní posouzení věci. Je přesvědčen, že způsobem uvedeným v je třeba přechod práva nebo povinnosti prokázat i po nařízení výkonu rozhodnutí; tomuto závěru nasvědčuje jak dikce („nařídit a provést“), tak okolnost, že ve výkonu rozhodnutí se neprovádí dokazování. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání – přípustné podle – není důvodné.

Podle proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze nařídit a provést výkon rozhodnutí, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo právo z rozhodnutí.

Podle lze přechod povinnosti nebo práva prokázat jenu vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.

S názorem dovolatele, že požadavek průkazu přechodu práva nebo povinnosti kvalifikovanými listinami (zakotvený pro sukcesi nastalou před zahájením řízení o výkon rozhodnutí ustanovením ) se vztahuje i na sukcesi nastalou po zahájení tohoto řízení (při rozhodování podle a ), je třeba se – v obecné rovině – ztotožnit. Nezbytnost předložení kvalifikovaných listin je dána principem formalizace předpokladů nařízení výkonu rozhodnutí, jemuž odpovídá, že listinami dokládajícími sukcesi se neprovádí dokazování. To platí i pro procesní nástupnictví, k němuž došlo po zahájení řízení o výkon rozhodnutí; bylo by vskutku nelogické, aby nástupnictví nastalé před zahájením řízení bylo nutno dokládat kvalifikovaně (a rozhodnout o něm bez dokazování), zatímco nástupnictví nastalé po zahájení řízení nikoli (pročež by k němu bylo nutno vést dokazování). Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. , a dospívá k němu i odborná literatura (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., Mazanec, M.: , komentář II. díl, 6. vydání, C. H. Beck Praha 2003, str. 1180-1182). Potud (opačný) právní názor odvolacího soudu správný není.

Nejvyšší soud nicméně již vícekrát vyložil, že z důvodu nesprávného právního posouzení věci je možno napadené rozhodnutí zrušit pouze tehdy, jestliže se řešení příslušné právní otázky může projevit v poměrech dovolatele. Jestliže by i správné řešení dané právní otázky vedlo pro dovolatele ke stejnému výsledku, dovolací důvod podle naplněn není (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 4, ročník 2001 pod č. 27).

Tak je tomu i v souzené věci. Dovolatel totiž přehlíží, že původním oprávněným předložená smlouva ze dne 17. 9. 2004 (založená ve spise na č.l. 29-32) požadavky kladené splňuje, neboť podpisy na ní jsou ověřeny podle , ve znění pozdějších předpisů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne    18. 1. 2005, sp. zn. , uveřejněné v Soudní judikatuře č. 3, ročník 2005 pod č. 43). I kdyby tedy odvolací soud (správně) dovodil, že kvalifikovanými listinami je nutno doložit i sukcesi nastalou až po zahájení řízení o výkon rozhodnutí, výsledek řízení by byl pro dovolatele stejný, neboť smlouva ze dne 17. 9. 2004 takovou kvalifikovanouu je.

Jelikož napadené rozhodnutí je – ve svém výsledku – z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné a řešení jiných otázek dovoláním zpochybněno nebylo, Nejvyšší soud dovolání podle , části věty před středníkem, zamítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. prosince 2006

JUDr. Miroslava  J i r m a n o v á , v. r.

předsedkyně senátu