Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 673/2006

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 23. 9. 2004, č.j. -8, jímž městský soud nařídil podle usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 5. 2004, č.j. -76, exekuci a jejím provedením pověřil JUDr. V. N., soudního exekutora. Odvolací soud dospěl k závěru, že podmínky pro nařízení exekuce byly splněny; po skončení vyrovnacího řízení již nelze relativizovat závazky povinné, k nimž se tato – jakožto plnoprávný subjekt – dobrovolně hlásí. Proto nelze dovozovat, že by podkladový smír (uzavřený až po skončení vyrovnání) byl neplatný nebo že by z něj v důsledku vyrovnání neplynuly jeho účastníkům žádné povinnosti.

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) – namítá povinná nesprávné právní posouzení věci. Je přesvědčena, že v důsledku splnění závazků z vyrovnání (potvrzeného usnesením Krajského soudu v Brně, č.j. -633) zanikla podle , o konkursu a vyrovnání ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), její povinnost splnit 70 % pohledávky oprávněné, a proto exekuce k vymožení této zbývající části neměla být nařízena. Pokud by povinná uhradila oprávněné celou částku uvedenou ve smíru, dopustila by se podvodného jednání, jehož důsledkem by byl nárok všech vyrovnacích věřitelů na plné uspokojení jejich pohledávek. Navrhla, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Oprávněná se ztotožnila se závěry odvolacího soudu a dále uvedla, že se nedomáhá splnění závazku z vyrovnání, nýbrž zcela jiného (a na vyrovnání nezávislého) závazku. V době uzavření smíru již nebylo možno ke schválenému vyrovnání přihlížet; věcnou správností vykonávaného titulu se v exekučním řízení nelze zabývat.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Povinná argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu sice přednesla, jejich hodnocením však k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Namítá-li dovolatelka, že exekučně vymáhanou část pohledávky vtělené do soudem schváleného smíru není povinna splnit, neboť již před uzavřením smíru splnila její poměrnou část podle soudem potvrzeného vyrovnání s následky uvedenými v , zpochybňuje tím věcnou správnost exekučního titulu. Tu však v exekučním řízení již nelze přezkoumávat. Soudem schválený smír má účinky pravomocného rozsudku ( , věta první, ) a jako takový je závazný pro účastníky a všechny orgány ( ), tedy i pro soud rozhodující o nařízení exekuce, který je jím vázán a je povinen z něj vycházet (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4). Má-li dovolatelka za to, že smír je z výše uvedeného důvodu neplatný, je jí k dispozici návrh na zrušení usnesení o schválení smíru podle , věty druhé a třetí, (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2005, sp. zn. ).

Jen pro úplnost (a nad rámec výše uvedeného) lze uvést, že zánik dovolatelčiny povinnosti splnit pohledávku v důsledku splnění její části na základě soudem potvrzeného vyrovnání by byl v exekučním řízení relevantní pouze tehdy, jestliže by k němu došlo až po uzavření smíru; v takovém případě by byl důvodem zastavení exekuce podle a K zániku soudní vymahatelnosti práva nastalému před uzavřením smíru nelze v exekučním řízení přihlížet, neboť mohl být uplatněn v nalézacím řízení.

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je podle , věty první, a odmítl.

O nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. prosince 2006

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu