Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 335/2021-15
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 27 136 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 184 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 184 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 5 312 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11 729,95 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 10 496 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % ročně z částky 10 496 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 a dále od 1. 7. 2021 do zaplacení z částky 10 496 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a dále částku 6 6640 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 18 310,84 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 16 640 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % ročně z částky 16 640 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 a dále od 1. 7. 2021 do zaplacení z částky 16 640 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 271 Kč na účet číslo variabilní symbol, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 184 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 184 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 5 312 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 11 729,95 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 10 496 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % ročně z částky 10 496 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 a dále od 1. 7. 2021 do zaplacení z částky 10 496 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a dále částku 6 6640 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 18 310,84 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 16 640 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, ve výši 7,25 % ročně z částky 16 640 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 a dále od 1. 7. 2021 do zaplacení z částky 16 640 Kč ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení žalované, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 271 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 10 496 Kč s příslušenstvím (jako součtu jistiny ve výši 6 307,69 Kč a souhrnného poplatku ve výši 4 188,31 Kč) s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, dne 11. 3. 2006 (správně 7. 3. 2006) smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku včetně souhrnného poplatku ve výši 5 312 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 256 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když uhradila toliko částku 2 816 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena dne 6. 6. 2006, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 10 496 Kč.
2. Dále se žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 16 640 Kč s příslušenstvím (jako součtu jistiny ve výši 10 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 6 640 Kč) s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, dne 6. 6. 2006 (správně 1. 6. 2006) smlouvu o půjčce číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku včetně souhrnného poplatku ve výši 6 640 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 52 pravidelných týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, když neuhradila ničeho, přičemž právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo uplynutím sjednané doby plnění právo na úhradu celého dluhu ve výši 16 640 Kč.
3. Právní předchůdce žalobkyně postoupil tyto pohledávky za žalovanou žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2020 s účinností k 5. 1. 2021, což bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalovaná dlužnou částku neuhradila i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
5. Soud ve věci usnesením ze dne 15. 10. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 25. 10. 2021 do vlastních rukou, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.
6. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to listino u označenou jako smlouva o půjčce ze dne 7. 3. 2006 včetně smluvních podmínek. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 7. 3. 2006 smlouvu nazvanou jako smlouva o půjčce, podle které právnická osoba poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou souhrnný poplatek ve výši 5 312 Kč formou 52 týdenních splátek po 256 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. V rámci samotné smlouvy o půjčce si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku ; žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnila řádně, když uhradila částku 2 816 Kč.
7. Dále soud provedl důkaz listino u označenou jako smlouva o půjčce ze dne 1. 6. 2006 včetně smluvních podmínek. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 1. 6. 2006 smlouvu nazvanou jako smlouva o půjčce, podle které právnická osoba poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit tuto jistinu navýšenou souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč formou 52 týdenních splátek po 320 Kč, počínaje sedmým kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. V rámci samotné smlouvy o půjčce si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku ; žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnila řádně, když ničeho neuhradila.
8. Listino u označenou jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 vč. přílohy číslo (seznamem pohledávek), oznámením o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě ze dne 6. 1. 2021 včetně podacího lístku ze dne 1. 2. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2021 včetně podacího lístku ze dne 30. 7. 2021 soud zjistil, že dopisem ze dne 6. 1. 2021, odeslaným dne 1. 2. 2021, bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky žalobkyní s tím, že dlužná částka má byt uhrazena do 10 dnů po obdržení dopisu. Předžalobní upomínka byla vyhotovena 29. 7. 2021 a odeslána 30. 7. 2021.
9. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ o. z.“), neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
10. Podle § 457 o. z. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.
11. Podle § 563 o. z. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.
12. Podle ust. § 517 odst. 1 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
13. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovanou byla dne 7. 3. 2006 podepsána písemná smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 o. z., na základě které měla vzniknout právnímu předchůdci žalobkyně povinnost poskytnout (půjčit) žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se naopak měla zavázat vrátit právnímu předchůdci celkem částku 13 312 Kč, z toho 8 000 Kč jako samotnou půjčku a částku 5 312 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 52 týdenních splátek po 256 Kč. Mezi týmiž subjekty byla dne 1. 6. 2006 podepsána písemná smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 o. z., na základě které měla vzniknout právnímu předchůdci žalobkyně povinnost poskytnout (půjčit) žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se naopak měla zavázat vrátit právnímu předchůdci celkem částku 16 640 Kč, z toho 10 000 Kč jako samotnou půjčku a částku 6 640 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 52 týdenních splátek po 320 Kč. Obě smlouvy by tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 657 o. z. Původní věřitel následně uzavřel se žalobkyní platnou smlouvu o postoupení shora specifikovaných pohledávek za žalovanou, přičemž tak na základě této smlouvy byly pohledávky vůči žalované se vším příslušenstvím a právy platně ve smyslu ust. § 524 a násl. o. z. převedeny ze společnosti právnická osoba na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, když postoupení pohledávek bylo též řádně dle ust. § 526 o. z. oznámeno žalované.
14. Soud se však zabýval i otázkou platnosti ujednání o souhrnném poplatku sjednaném ve smlouvách a dospěl k závěru, že tento poplatek neměl jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnil funkci úroků z půjčky, a proto je nutno po právní stránce posoudit jej jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Právní předchůdce žalobkyně smlouvy o půjčkách uzavíral jako podnikatel, předmětem jeho podnikání v době uzavření smluv bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byl založen za účelem zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětných případů by generován nebyl. Úrok ve výši 5 312 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 8 000 Kč na dobu 52 týdnů představuje 66,4 % celé jistiny u půjčky ze dne 7. 3. 2006, resp. úrok ve výši 6 640 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 10 000 Kč na dobu 52 týdnů představuje 66,4 % celé jistiny u půjčky ze dne 1. 6. 2006 a je možno učinit závěr, že se jedná o úrok (odměnu) nepřiměřeně vysoký, přesahující více než 4x průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání podle § 39 o. z. absolutně neplatné a žalobkyni právo na úhradu poplatku nevzniklo. Přitom podle § 41 o. z. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Smlouva o půjčce je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikající subjekt byl založen za účelem dosahování zisku a předmětem jeho podnikání v době uzavření smluv o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně by bez ujednání o úroku (souhrnných poplatcích), tedy odměny za poskytnutí peněz, smlouvy o půjčce neuzavřel. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích (poplatcích), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost obou smluv o půjčce, neboť oddělení této části od smluv o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smluv došlo (shodně se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
15. S ohledem na tuto neplatnost smluv o půjčce si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 457 o. z., podle kterého je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy). V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dle smlouvy ze dne 7. 3. 2006 žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalovaná dosud vrátila částku 2 816 Kč, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 5 184 Kč. U smlouvy ze dne 1. 6. 2006 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 10 000 Kč, žalovaná však ničeho neuhradila, a proto je povinna žalobkyni zaplatit částku 10 000 Kč. S ohledem na tyto závěry tedy soud žalobě vyhověl v části týkající se zaplacení částky 15 184 Kč. Žalovaná byla vyzvána k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 6. 1. 2021, který jí byl doručován 1. 2. 2021 prostřednictvím České pošty. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalované nejpozději 4. 2. 2021 a desetidenní lhůta k vrácení poskytnuté půjčky uplynula 15. 2. 2021. Žalovaná se proto dostala do prodlení s vrácením částky 15 184 Kč dne 16. 2. 2021 a podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , má žalobkyně právo i na úrok z prodlení z této části. Z tohoto důvodu byla žalovaná rovněž zavázána k úhradě zákonného úroku z prodlení, když jeho výše odpovídá vládnímu nařízení č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).
16. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalované k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.
17. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 kapitalizoval veškeré příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku a dospěl k závěru, že v projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když jí bylo vyhověno co do částky 16 395,49 Kč (15 184 Kč jistina a 1 211,49 Kč úroky z prodlení). Tento její úspěch však představuje jen 27,6 % ze 100 % (tj. z celkového předmětu řízení kapitalizovanému včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku na částku 59 397,28 Kč). Je tedy zřejmé, že procesně úspěšnější byla v daném řízení žalovaná, která by tak měla právo na úhradu části nákladů řízení, dle obsahu spisu však žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.
18. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 27 136 Kč s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 1 086 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. b), tj. 5 % ze žalované částky, ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 271 Kč Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.