Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 1495/2006

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (dále též „dovolatel“) podal dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Brně jako soud odvolací potvrdil ve výrocích o věci samé a o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výroky I. a II.) rozsudek ze dne 8. února 2005, č. j. -94, kterým Okresní soud v Blansku (dále jen „soud prvního stupně“) zamítl žalobu na zaplacení částky 9.190,- Kč s příslušenstvím, oproti povinnosti žalovaného převzít od žalobce videorekordér zn. A.; ve výroku o náhradě nákladů státu (výrok III.) odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil.

Dovolatel namítá, že jsou dány dovolací důvody podle a b) (dále jen „ “), tedy že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Přípustnost dovolání opírá o , přisuzuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí ve věci samé řešení otázky, zda soud prvního stupně  může dospět k zásadnímu skutkovému zjištění na základě výpovědi znalce, která je v rozporu s jeho předcházejícím písemným vyjádřením; nesprávná skutková zjištění totiž následně vedla soud prvního stupně i k nesprávnému právnímu posouzení věci, tj. nemožnosti žalobce odstoupit od uzavřené kupní smlouvy a domáhat se vrácení zaplacené kupní ceny oproti vydání věci. Závěrem dovolatel vytkl soudu prvního stupně řadu procesních pochybení, v jejichž důsledku došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces zaručeného d. Navrhl proto, aby byly rozsudky odvolacího soudu a soudu prvního stupně zrušeny a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle článku II bodu 3. , obsahujícího přechodná ustanovení k novele provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (t. j. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na den, kdy bylo napadené rozhodnutí vydáno, bylo tedy v řízení o dovolání postupováno podle ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ “).

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.  Proto se Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou, zabýval nejprve tím, zda jde o dovolání přípustné.

Přípustnost dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu ve věci samé je upravena v Podle však není dovolání podle odst. 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, pokud ovšem netvoří samostatný předmět řízení.

V daném případě podle žalobce došlo v důsledku důvodného odstoupení od kupní smlouvy k jejímu zrušení a nastala situace, kdy je žalovaný povinen vrátit mu kupní cenu a převzít od něj videorekordér zn. A. Jde tedy o plnění synallagmatického (vzájemného) charakteru (§ 457 obč. zák.), kdy žalobce není oprávněn domáhat se zaplacení částky odpovídající kupní ceně dříve, než sám splní svůj závazek vrátit žalovanému převzatý videorekordér nebo prokáže, že je připraven svou povinnost splnit. Částí petitu, kterou je požadováno uložení povinnosti žalovanému „převzít od žalobce videorekordér“ projevuje žalobce ochotu vydat předmět koupě žalovanému, tj. splnit svou povinnost, vyplývající z § 457 obč. zák. Pro žalobce je však rozhodující požadavek na vrácení kupní ceny žalovaným; není přitom rozhodující, v jakém pořadí jsou za sebou povinnosti řazeny, nýbrž to, že žalobce pro sebe žalobou požaduje peněžité plnění.

Jestliže odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, jímž byl zamítnut požadavek žalobce na zaplacení částky 9.190,- Kč s příslušenstvím oproti vydání videorekordéru, bylo dotčeným výrokem rozhodnuto o peněžitém plnění (byť podmíněném vzájemným plněním) nepřevyšujícím částku 20.000,-  Kč a dovolání není podle  přípustné.

Z toho, co bylo shora uvedeno, je zřejmé, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento  mimořádný opravný prostředek nepřipouští. Nejvyššímu soudu ČR proto nezbylo, než je podle věty prvé a odmítnout.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalovanému, který by podle věty prvé, , a měl právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 30. listopadu 2006

JUDr. Ivana   Zlatohlávková, v.r.

předsedkyně senátu