Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 1501/2005

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 7.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. J. D., advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaná (dále jen „dovolatelka“) podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Městský soud v Praze, ve výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení mezi účastníky, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 6. srpna 2004, č. j. -214, kterým byla dovolatelce uložena povinnost zaplatit žalobci částku 586.797,- Kč s blíže specifikovanými úroky z prodlení. Dovolatelka namítá, že jsou dány dovolací důvody podle a b) , tedy, že oba soudy dospěly k rozhodnutí na základě neúplně provedeného dokazování a tím k nesprávnému právnímu posouzení věci; navíc rozhodující (pro rozhodnutí určující) právní otázku vyřešil odvolací soud v rozporu s hmotným právem. Přípustnost dovolání opírá dovolatelka o

Pochybení při zjišťování skutkového stavu věci spatřuje dovolatelka v nerespektování závazných pokynů obsažených v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2003, č. j. -179. Nesprávné právní posouzení věci pak vyplývá z neúplně zjištěného skutkového stavu věci. Rozpor s hmotným právem dovozuje dovolatelka z porušení zásady rovnosti účastníků občanskoprávních vztahů zakotvené v (dále jen „obč. zák.“), neboť tvrzení žalobce soud uvěřil, a jejím tvrzením nikoli s tím, že byla posouzena jako neúplná, nejasná a její procesní obrana byla odmítnuta jako nadbytečná. Z těchto důvodů dovolatelka navrhla, aby bylo napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušeno a věc mu vrácena k dalšímu řízení.

Žalobce navrhl dovolání odmítnout pro nepřípustnost.

Podle článku II bodu 3. , obsahujícího přechodná ustanovení k novele provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (t. j. před 1. dubnem 2005) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na to, že odvolací soud v řízení o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně postupoval podle procesních předpisů účinných před 1. 4. 2005 (článek II bod 2. ), bylo i v řízení o dovolání postupováno podle ve znění před novelou provedenou uvedeným zákonem (dále opět jen „ “).

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proto se Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou, zabýval nejprve jeho přípustností.

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu může být přípustné jen podle ustanovení a c) Podle písm. b) tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. O případ uvedený pod písmenem b) nejde, neboť soud prvního stupně předchozím rozhodnutím ze dne 7. 4. 2003, č. j. -163 v rozsahu částky 586.797,- Kč s 21,5 % úrokem z prodlení z částky 105.675,90 Kč od 17. 6. 1998 do 24. 3. 199 a 10 % úrokem z prodlení z částky 586.797,- Kč od 14. 6. 2000 do zaplacení rozhodl stejně jako v rozsudku ze dne 6. srpna 2004, č. j. -214.

Proto zbývá zabývat se přípustností dovolání podle , podle kterého je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Ze znění těchto ustanovení vyplývá, že dovolání podle je přípustné pouze k řešení právních otázek, což znamená, že jeho přípustnost může být dána pouze naplněním dovolacího důvodu uvedeného v , jímž lze namítat, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolací důvod podle , kterým je možno napadnout rozhodnutí odvolacího soudu proto, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, může být úspěšně použit pouze v případě, že je dovolání přípustné, tedy že dovolací soud dospěje k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí. Dovolací důvod mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci nelze v případě dovolání přípustného podle použít vůbec (srov. výslovné znění ).

Dovoláním vymezenými otázkami dovolatelka obsahově ( ) nebrojí proti právnímu posouzení věci, tedy proti tomu, jaký právní předpis byl na zjištěný skutkový stav aplikován, jak byl tento právní předpis vyložen nebo jaké právní závěry byly vyvozeny z tohoto skutkového stavu.

Výhradami o pochybení při zjišťování skutkového stavu věci žalovaná v dovolání ve skutečnosti uplatnila dovolací důvod podle , který přípustnost dovolání podle založit nemůže.

Shrnuto - pokud dovolatelka argumentuje nesprávným právním posouzením věci, pak jen v tom smyslu, že kdyby odvolací soud vycházel z jiného (podle dovolatelky správného) skutkového závěru, musel by návazně dospět k jinému (rovněž správnému) právnímu posouzení věci.

Jestliže podle jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu jen tehdy, kdy právní otázka, kterou dovolatelka považuje za významnou, byla pro rozhodnutí určující, potom otázka, na jejímž řešení není rozhodnutí odvolacího soudu založeno, nemůže vést k závěru o jeho zásadním právním významu, i kdyby jinak splňovala kritéria uvedená v (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. ledna 2001, sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, svazku 1, pod č. C 23). Tak tomu je v posuzovaném případě, pokud jde o nastolenou otázku aplikace obč. zák. o rovnosti subjektů občanskoprávních vztahů v souvislosti s , na jejímž řešení rozhodnutí odvolacího soudu není založeno.

Právní posouzení věci odvolacím soudem Nejvyšší soud neshledává ani v rozporu s hmotným právem - s ustanovením § 451 obč. zák. Obhajovala-li dovolatelka v období od 19. 11. 1997 do 26. 5. 1998 jako advokátka žalobce na základě plné moci v trestním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , a žalobce udělenou plnou moc odvolal, bylo její povinností po ukončení zastupování provést vyúčtování ( část za středníkem obč. zák.). Protože si účastníci nesjednali smluvní odměnu [ vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění platném k datu převzetí obhajoby], tj. nedohodli se na částce, za niž bude právní služba poskytnuta, anebo na způsobu jejího určení, náleží dovolatelce odměna v rozsahu stanoveném v a násl. advokátního tarifu. Složil-li žalobce na náklady obhajoby zálohu ve výši 1,295.514,- Kč, pak se dovolatelka na jeho úkor bezdůvodně obohatila v rozdílu mezi složenou zálohou a vykonanými úkony právní pomoci ( advokátního tarifu), včetně výdajů, které se souhlasem žalobce ze zálohy poskytla třetím osobám.

Dovolání žalované tedy směřuje proti rozhodnutí, proti kterému zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští, a dovolacímu soudu nezbylo, než je podle věty prvé a odmítnout.

Podle věty prvé, , a je žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, povinna nahradit žalobci náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [ , ve znění ], stanovená podle , bodu 6., a , ve znění platném do 31. 8. 2006 (srovnej čl. II. ) částkou 7.500,- Kč, a paušální částka náhrady výdajů podle a 3 , ve znění (srovnej čl. II ) ve výši 300,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z a

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně 30. listopadu 2006

JUDr. Blanka Moudrá, v.r.

předsedkyně senátu