Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 430/2021
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b>
Předmětem řízení je nárok žalobkyně uplatněný vůči žalované na zaplacení částka s příslušenstvím. Žalobkyně tento požadavek odůvodnila tím, že žalovaná využila dne datum přepravní služby společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) bez platné jízdenky, a to ve vlaku číslo. Žalované vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši částka, k čemuž byla doměřena částka částka jakožto přirážka. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni.
Žalovaná se ve věci nevyjádřila, přestože k tomu byla soudem vyzvána.
Soud v této věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. V této věci byli účastníci vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne datum, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žádný z účastníků se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř.
Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částka, soud v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:
Žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, a to dne datum na lince železniční dopravy vlakem číslo mezi stanicemi okres a obec hl. n. Žalovaná se na výzvu průvodčího neprokázala platným jízdním dokladem. Průvodčí proto žalované vyměřil jízdné dle tarifu právní předchůdkyně žalobkyně ve výši částka a přirážku ve výši částka. Žalovaná byla povinna zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku částka. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne datum a současně vyzvána k plnění dluhu.
Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.
Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákon o drahách) je cestující povinen prokázat se na výzvu osoby pověřené dopravcem platným jízdním dokladem. Podle § 18a zák. č. 111/1994 Sb. (silniční zákon) platí shodná úprava i v silniční dopravě. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách (obdobně podle 18a odst. 1 písm. c) silničního zákona) může dopravcem pověřená osoba uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky podle § 37 odst. 6 uvedeného zákona stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž tato nesmí přesáhnout částku částka, s účinností od datum částku částka.
Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné
Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Soud dospěl k závěru, že žalovaná cestovala hromadnou dopravou provozovanou právní předchůdkyní žalobkyně, tedy využívala plnění z přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a násl. občanského zákoníku, avšak povinnost prokázat se kontrolorovi platným jízdním dokladem nesplnila. Povinnost k zaplacení jízdného ve výši částka a přirážky ve výši částka jí tedy byla uložena po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Kromě nároku na jistinu pohledávky vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po kontrole.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř., tak že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, a to ve výši částka. Z této částky částka představuje soudní poplatek, částka představuje náhradu nákladů právního zastoupení za tři úkony právních služeb (převzetí věci a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a podání návrhu ve věci samé) po částka podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (3 × 200 + 21% DPH) a částka představuje paušální částku náhrady hotových výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony právních služeb po částka dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (3 × 100 + 21% DPH).
Lhůty k plnění ve výroku I. a II. byly určeny podle 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není podle ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání přípustné, neboť hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení nepřevyšuje částka.
Žalobkyně má právo v případě, že žalovaná nesplní svou povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně podat návrh na provedení soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na provedení exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.