Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 995/2005

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

I. Dovolání se ve vztahu k první žalované odmítá.

II. Žalobkyně a první žalovaná vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora uvedeným rozsudkem potvrdil odvolací soud rozsudek Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 2. října 2000, č. j. - 14, kterým soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby uložil žalovaným povinnost zaplatit jí společně a nerozdílně částku 51,394.755,40 Kč se 6% úrokem za období od 13. června 2000 do zaplacení a odměnu 171.315,85 Kč.

Žalobkyně podala proti rozsudku odvolacího soudu podáním ze dne 27. září 2001 dovolání, které (jak vyplývá z razítka soudu) téhož dne osobně doručila soudu prvního stupně.

Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 29. června 2001, č. j. - 29, byl prohlášen konkurs na majetek první žalované a ustaven konkursní správce. Účinky konkursu nastaly dne 29. června 2001. Se zřetelem k účinkům prohlášení konkursu (srov. , o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů a výklad k tomuto ustanovení podaný pod bodem XXIV. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněného pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), jakož i k tomu, že ve vztahu žalobkyně a žalované 1) jde o pohledávku, kterou je nutno přihlásit v konkursu (srov. a zákona o konkursu a vyrovnání), bylo řízení ve vztahu k první žalované ze zákona přerušeno a po dobu trvání konkursu v něm nebylo možno pokračovat ani na návrh osob vyjmenovaných v zákona o konkursu a vyrovnání. Jak se podává ze spisu (č. l. 127) usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 21. ledna 2004, č. j. – 127, které nabylo právní moci 20. února 2004, byl konkurs na majetek úpadkyně M. V. s. r. o. zrušen po splnění rozvrhového usnesení, v důsledku čehož odpadla překážka bránící v pokračování řízení ve vztahu k první žalované.

Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále též jen „“), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle ve znění účinném před 1. lednem 2001). O takový případ jde i v této věci, jelikož odvolací soud věc – ve shodě s bodem 15., hlavy první, části dvanácté – rovněž projednal podle dosavadních předpisů.

Dovolání není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ). Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravují ustanovení , a 2 a a 2

Jelikož v projednávané věci jde o potvrzující rozsudek odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno v pořadí první rozhodnutí soudu prvního stupně, nepřipadá v úvahu přípustnost dovolání podle Přípustnost dovolání podle ustanovení a 2 není dána, neboť odvolací soud přípustnost ve výroku svého rozsudku nevyslovil a v průběhu řízení ani nebyl podán návrh na vyslovení přípustnosti dovolání.

Zbývá posoudit přípustnost dovolání z pohledu ustanovení

Ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným.

Jelikož však v projednávané věci dovolatelka takové vady řízení ani netvrdí, nelze mít dovolání za přípustné (a důvodné) ani ve smyslu shora uvedených ustanovení.

Protože dovolání není přípustné, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), podle ustanovení a dovolání odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle ustanovení , , a věta první (per analogiam) , když žalobkyně procesně zavinila, že dovolání muselo být odmítnuto, přičemž podle spisu první žalované žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 29. listopadu 2006

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu