Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 5/2021-32

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 13 856 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 600 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 600 Kč od datum do datum ve výši 10 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 2 600 Kč od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 1,75 % ročně a částku 3 256 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 176 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 600 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 600 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 2 600 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 1,75 % ročně a částku 3 256 Kč, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 176 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 13 856 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce, na podkladě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč převodem na účet dne datum a žalovaná se zavázala žalobkyni za poskytnutí zápůjčky zaplatit poplatek 2 600 Kč, přičemž jistina a poplatek byly splatné dne datum, čemuž žalovaná nedostála a na svůj dluh ničeho nezaplatila. K poskytnutí zápůjčky došlo prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby parametry (splatnost a výši zápůjčky), poté vyplnila formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje, čímž učinila návrh na uzavření smlouvy vůči žalobkyni. Poté žalovaná zaškrtla řádek s textem„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a se zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním.“, čímž žalovaná odsouhlasila znění obchodních podmínek. Smlouva o zápůjčce je podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zaslala na klientem uvedené telefonní číslo, kdy se podle názoru žalobkyně jedná o prostý elektronický podpis. Celkem tedy žalobkyně požaduje částku 13 856 Kč, která je tvořena jistinou, poplatkem ve výši 2 600 Kč a částkou 3 256 Kč, která je smluvní pokutou. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní upomínkou dne datum, přesto však žalovaná dlužnou částku nezaplatila. Dále žalobkyně uvedla, že v rámci prověření úvěruschopnosti žalované prověřila její příjmy a výdaje, a to tak, že se žalované dotázala na zdroj příjmů, výši příjmů, název zaměstnavatele, pracovní pozici, druh smlouvy a dobu trvání pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem, přičemž žalovaná uvedla, že je zaměstnána u právnická osoba na plný úvazek jako řidič, že její měsíční příjem činí 49 028 Kč, že je zaměstnána na základě smlouvy na dobu neurčitou a že je u současného zaměstnavatele zaměstnána po dobu 1 – 2 roky. Ověření příjmů žalované bylo provedeno na základě výpisu z bankovního účtu č. bankovní účet za období anonymizováno – datum, ze kterého bylo zjištěno, že v předmětném období žalovaná obdržela od právnická osoba platby v celkové výši 1 890,12 EUR (platba ve výši 660,64 EUR ze dne datum, platba ve výši 112,35 EUR ze dne datum, platba ve výši 201,66 EUR ze dne datum, platba ve výši 170,15 EUR ze dne datum, platba ve výši 333,64 EUR ze dne datum, platba ve výši 411,61 EUR ze dne datum); přičemž podle kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB pro den datum, tj. pro den žádosti o zápůjčku, který činil 25,94 Kč za 1 EUR, činí částka 1 890,12 EUR tvrzenou částku příjmu 49 028 Kč. Zjištění výdajů žalované proběhlo rovněž dotazem na žalovanou, kdy tato uvedla, že její měsíční výdaje činí 12 000 Kč, že je svobodná, nemá nezletilé děti a bydlí v podnájmu. Vzhledem k tomu, že žalovanou tvrzené výdaje ve výši 12 000 Kč byly nižší než součet výdajů zjištěných žalobkyní z doloženého výše uvedeného výpisu č. bankovní účet za období datum – datum a výpisu z účtu žalované č. bankovní účet za období datum – datum, kdy tyto činily 19 000 Kč, byly žalobkyní vzaty v úvahu výdaje v této vyšší výši. Z posledně uvedeného výpisu z účtu žalované pak žalobkyně zjistila, že žalovaná čerpala úvěr od společnosti právnická osoba ve výši 6 000 Kč, a tuto skutečnost vzala v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované v úvahu. Konečně pak žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované nahlédnutím do Centrální evidence exekucí a do insolvenčního rejstříku, kde žalovaná neměla ke dni podání žádosti o zápůjčku žádný záznam. Na základě popsaného posouzení úvěruschopnosti pak žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem za její poskytnutí ve výši 2 600 Kč. V podání ze dne datum pak žalobkyně doplnila, že smluvní pokuta byla vyčíslena na částku 3 256 Kč dle čl. 2 smlouvy, tj. ve výši 0,1 % z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti, tedy od datum, do podání žaloby, tj. do datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání a přitom ji poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne datum náhradním způsobem – formou uložení u pošty. Žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.

3. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:

4. Zy označené jako Smlouva o zápůjčce ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 8 000 Kč oproti závazku žalované vrátit tuto částku společně s poplatkem 2 600 Kč, a to do„ datum ode dne poskytnutí zápůjčky“. Nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, s. r. o. V smlouvy byly rozvedeny náklady spojené s prodlením klienta se splacením zápůjčky, které přirůstají k jistině, a to mj. 500 Kč za jednu písemnou výzvu k úhradě. Ve stejném článku byla rovněž ujednána smluvní pokuta, kterou se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v případě, že se dostane do prodlení s plněním závazků dle smlouvy, ve výši 0,1 % dlužné částky za každý den prodlení. Namísto podpisu žalované je naě uveden PIN číslo.

5. Ze Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba, s. r. o. soud zjistil, že k uzavření smlouvy dochází tak, že klient na webových stránkách věřitele vyplní formulář a odešle návrh na uzavření smlouvy, který opatří prostým elektronickým podpisem ve formě identifikátoru. Následně je potřeba provést ověření totožnosti klienta, které se provádí tak, že je autorizována jeho platební karta, konkrétně tak, že je ze stránek žalobkyně přesměrován na platební bránu, kde zadá údaje své platební karty a provede platbu ve výši 1 Kč nebo 0,1 EUR na účet žalobkyně. Smlouva je pak uzavřena v okamžiku, kdy akceptace návrhu smlouvy je doručena klientovi na e-mailovou adresu a prostřednictvím jeho uživatelského profilu.

6. Z části výpisu z účtu se podává, že z účtu žalobkyně byla dne datum odepsána částka 8 000 Kč ve prospěch účtu č. bankovní účet.

7. Z výpisu z účtu žalované č. bankovní účet za období datum – datum bylo zjištěno, že zde měla žalovaná konečný zůstatek 80,74 Kč, přičemž za uvedené období byla žalované připsána na účet částka 12 841,57 Kč (vč. příchozí úhrady od příjmení příjmení ve výši 6 000 Kč) a částka 14 311,13 Kč jí byla z účtu odepsána.

8. Z výpisu z účtu žalované č. bankovní účet za období datum – datum bylo zjištěno, že zde měla žalovaná konečný zůstatek 93 EUR, přičemž za uvedené období byla žalované připsána na účet částka 2 040,05 EUR (vč. příchozích úhrad od anonymizováno v celkové výši 1 890,05 EUR) a částka 2 220,35 EUR jí byla z účtu odepsána.

9. Z upomínek bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky opakovaně, a to dne datum, datum, datum, datum a datum.

10. Výzvou ze dne datum a podacím lístkem bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně touto upomínkou vyzval žalovanou k uhrazení částky v celkové výši ke dni sepisu upomínky 14 765 Kč do tří dnů s tím, že jde o dluh ze smlouvy uzavřené dne datum, a zároveň žalovanou upozornil, že neuhradí-li svůj dluh ve stanovené lhůtě, bude se žalobkyně splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou. Výzva byla dána k poštovní přepravě žalobkyní dne datum.

11. Všechny shora uvedené důkazy soud následně hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

12. Na základě písemné dohody označené jako smlouva o zápůjčce ze dne datum poskytla žalobkyně bezhotovostně na účet žalované dne datum částku 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem 2 600 Kč, přičemž splatnost byla sjednána„ nejpozději do datum ode dne poskytnutí zápůjčky“. K uzavření této dohody došlo tak, že žalovaná na webových stránkách žalobkyně vyplnila elektronický formulář, ve kterém si mj. zvolila výši a splatnost zápůjčky, a jenž podepsala tak, že namísto podpisu připojila PIN, který jí byl zaslán na číslo mobilního telefonu, které uvedla. Poté byl tento návrh doručen žalobkyni, která jej přijala a dne datum vyplatila žalované na její účet částku 8 000 Kč. Před uzavřením dohody žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet dohodnutou částku tak, že se žalované dotázala na její zaměstnání a výši příjmu, který si ověřila z výpisu z účtu žalované č. bankovní účet za období datum – datum; žalobkyně se žalované rovněž dotazovala rodinný stav, počet nezletilých dětí, druh bydlení a výši výdajů, kdy tuto výši ověřila z výpisu z účtu žalované č. bankovní účet za období datum – datum a z výpisu z účtu žalované č. bankovní účet za období datum – datum. Žalobkyně také lustrovala žalovanou v CEE a insolvenčním rejstříku. Žalovaná na svůj závazek nic neuhradila a žalobkyně jí proto zaslala celkem pět upomínek s výzvou k zaplacení dlužné částky, přičemž každá taková upomínka byla dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce zpoplatněna částkou 500 Kč, náklady na tyto upomínky však žalobkyně v tomto řízení neuplatnila. Žalovaná se v předmětné dohodě rovněž zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to od okamžiku, kdy se zpozdí s uhrazením svého dluhu. Žalobkyně před podáním žaloby opět vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z uvedené smlouvy dopisem, který dala do poštovní přepravy dne datum, a dala žalované možnost splnit dluh do 3 dnů.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 věty první ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

17. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Po právní stránce soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum prostředky komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč převodem na její bankovní účet. Jelikož žalobkyně je podnikatelem a finanční prostředky zapůjčila žalované při výkonu své podnikatelské činnosti, v rámci které mj. poskytuje spotřebitelské úvěry, bylo nutné na právní vztah mezi účastníky aplikovat kromě o. z. i ZSÚ, jelikož poskytnutá zápůjčka v řešeném případě je spotřebitelským úvěrem ve smyslu § 2 odst. 1 ZSÚ.

23. Podle § 86 ZSÚ je povinností poskytovatele úvěru, v tomto případě žalobkyně, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované), tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení úvěru či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka – spotřebitele je poskytovatel povinen zkoumat s odbornou péčí, tj. na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a potažmo z relevantních databází či dalších zdrojů. Poskytovatel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Pokud si věřitel neověří ničím, nebo zcela nedostatečně, pravdivost dlužníkem uváděných výdajů, implikuje to možnou snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení jeho reálné situace. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. .

24. S ohledem na uvedený výklad soud uzavřel, že žalobkyně v řešeném případě nezkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Pokud se jedná o příjem, který žalovaná žalobkyni údajně uvedla, tak tento si žalobkyně sice ověřila, avšak jen a pouze jedním výpisem z účtu č. bankovní účet a jen za jedno období měsíce října rok, což nebylo, zejména s ohledem na to, že žalované zcela evidentně nebyla hrazena mzda ve stálé výši, ale v několika jednorázových platbách za měsíc, dostatečné. Co se týče výdajové stránky, žalobkyně si žalovanou odhadované výdaje ověřila, resp. sama vyčetla pouze a jen ze dvou výpisů z účtu žalované (č. bankovní účet a č. bankovní účet), a to znovu pouze za období měsíce října rok, což rovněž nelze považovat za výdaje zjištěné dostatečným způsobem. Jak navíc plyne z výpisů z účtu žalované, tato obdržela od právnická osoba příjmení v říjnu rok částku ve výši 6 000 Kč, o níž žalobkyni nebylo ničeho známo, tj. zda se jedná o zápůjčku či o revolvingový úvěr, jakou částku bude činit příslušná splátka žalobkyně apod. Z výpisů z účtů je pak evidentní, že žalobkyně disponovala pouze malými konečnými zůstatky (80,74 Kč a 93 EUR), ani tyto skutečnosti však žalobkyni nevedly k podrobnějšímu zkoumání příjmů a výdajů žalované. Jelikož podstatou posouzení schopnosti splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr je porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, přičemž žalobkyně neposoudila ani jednu z těchto složek řádně, resp. s odbornou péčí, když zde byly zjevné pochybnosti jak o příjmech, tak i o výdajích žalované, a tedy nemohla ani posoudit příjmy a výdaje žalované s objektivní relevancí, dospěl soud k závěru, že posouzení úvěruschopnosti žalované nebylo dostatečné a správné. Jinými slovy, žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze ZSÚ, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované, a to jak její příjmové, tak výdajové stránky.

25. Soudu tak nezbylo nic jiného, než prohlásit uzavřenou smlouvu o zápůjčce za absolutně neplatnou, jelikož v souladu s § 588 o. z. je soud povinen k absolutní neplatnosti přihlížet i bez návrhu. O absolutní neplatnost se pak jedná proto, že smlouva o zápůjčce ze dne datum odporuje zákonu a – zejména pro možné širší dopady nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, kterými jsou nejen ochrana věřitele a spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti splácet úvěr, ale i společnosti jako celku, když předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. – zjevně narušuje veřejný pořádek. V opačném případě by pak také byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje i v případě zápůjčky ze dne datum absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18. Pro poučení žalobkyně ze strany soudu ve smyslu , (dále jen „“) přitom nebyly předpoklady, neboť žalobkyně tvrdila všechny skutečnosti a předložila všechny důkazy, kterými disponovala ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované. Soud tedy nerozhodoval na základě neunesení břemene důkazního nebo břemene tvrzení, ale na podkladě zjištěného skutkového stavu, který ve vztahu k úvěruschopnosti vyhodnotil jako nedostatečný.

26. Jelikož byla smlouva o zápůjčce shledána absolutně neplatnou, bylo potřeba vztah mezi účastníky posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 a § 2993 o. z. Žalobkyně plnila žalované, aniž by tady byl právní důvod takového plnění. Žalobkyně v řízení prokázala, že poskytla žalované bankovním převodem částku 8 000 Kč a tvrdila, že žalovaná jí ničeho neuhradila, což v řízení nebylo rozporováno, pročež jí stále dluží částku 8 000 Kč, když tato částka představuje majetkový prospěch žalované na úkor žalobkyně. Proto soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky 8 000 Kč a zavázal žalovanou k jejímu zaplacení.

27. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne datum, který byl téhož dne dán k poštovní přepravě. V souladu s ustálenou rozhodovací praxí (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. -109) došlo k doručení zásilky dne datum, tj. třetí pracovní den od odeslání. Od té doby měla žalovaná 3 dny na to, aby dlužnou částku zaplatila, tedy do datum. Ode dne následujícího se žalovaná dostala do prodlení. Podle o. z. má žalobkyně právo na úrok z prodlení z částky 8 000 Kč ve výši 8,25 % ročně, a to ode dne datum, proto byla žalovaná rovněž zavázána k úhradě zákonného úroku z prodlení mající oporu v  (výrok I.). Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta (výrok II.).

28. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku, kdy celkový předmět řízení tvořil částku 16 193,81 Kč a zjistil, že v projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem částky 8 757,30 Kč spolu s příslušenstvím (8 000 Kč jistina + 757,30 Kč úrok z prodlení), jež představuje 54 % z celkového předmětu řízení, zatímco částka, pro kterou byla žaloba zamítnuta, činí 7 436,51 Kč (2 600 Kč + 1 121,54 Kč + 298,33 Kč + 160,64 Kč + 3 256 Kč), což představuje 46 % z původního předmětu řízení. Na základě zásady úspěchu ve věci soud zjistil, že větší úspěch ve věci měla žalobkyně, které tak náleží právo na úhradu části nákladů řízení ve výši 8 %.

29. S ohledem na výše uvedené soud přiznal procesně úspěšnější žalobkyni náhradu nákladů řízení, kdy sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ advokátní tarif“) částku 300 Kč (za tři úkony právní služby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a za sepis žaloby). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 900 Kč. Dále byla žalobkyni přiznána náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle advokátního tarifu (3 x 100 Kč). Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně soudního poplatku ve výši 800 + 200 Kč by činily 2 200 Kč při plném procesním úspěchu. Jelikož měla žalobkyně úspěch ve výši toliko 8 %, náleží jí právo na úhradu nákladů řízení ve výši 176 Kč.

30. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v případě výrok I. a II. v souladu s  větou před středníkem , když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.

31. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 13 856 Kč s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. a) přílohy , o soudních poplatcích (dále jen„ Sazebník poplatků“), tj. do částky 1 000 Kč, ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 200 Kč Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí ( zákona o soudních poplatcích).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.