Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 1473/2006

29

Odo 1473/2006

U S N E S E N Í

Santander Consumer Finance a. s.,

se sídlem v Praze 5, Šafránkova 1, PSČ 155 00, identifikační číslo 25 10 37 68, zastoupené Mgr. Marianem Jeřábkem, advokátem, se sídlem v Brně, Vrbenského 4, PSČ 624 00, proti žalovanému

M. M.,

zastoupenému Mgr. Ondřejem Holkem, advokátem, se sídlem v Ostravě-Zábřehu, Výškovická 122, PSČ 700 30, o zaplacení částky 61.121,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. ledna 2005, č.j. -60, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 22. října 2003, č.j. -26, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 61.121,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10.700,30 Kč (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena dne 16. května 1999 smlouva o úvěru (dále jen „smlouva o úvěru“) podle § 497 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr na úhradu kupní ceny zboží zakoupeného žalovaným. Závazek úvěr splácet žalovaný nesplnil, je proto povinen zaplatit částku 61.121,30 Kč (zahrnující nesplacenou jistinu a smluvní pokutu) a rovněž úroky z prodlení ve výši 10.700,30 Kč.

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 7. ledna 2005, č.j. -60, rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky 40.964,- Kč a úroků z prodlení potvrdil, co do částky 20.157,30 Kč jej změnil a žalobu zamítl (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý a třetí výrok).

Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně má po odstoupení od smlouvy o úvěru právo na zaplacení splátek splatných ke dni odstoupení i zbývajících splátek v celkové výši 35.964,- Kč a úroků z prodlení ve výši 10.700,30 Kč. S odkazem na ustanovení § 301 obch. zák. považoval smluvní pokutu v částce 25.157,30 Kč za nepřiměřeně vysokou v porovnání s hodnotou a významem zajišťované povinnosti, pročež ji za použití moderačního práva snížil na částku 5.000,- Kč. Ve zbývající části, tj. do částky 20.157,30 Kč měl nárok na zaplacení smluvní pokuty za nedůvodný a žalobu v tomto rozsahu zamítl.

Proti rozsudku odvolacího soudu, v rozsahu potvrzujícího výroku ve věci samé a výroků o nákladech řízení, podal žalovaný dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení (dále též jen „“) a namítaje existenci dovolacího důvodu podle ustanovení , tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatel snáší argumenty na podporu uplatněného dovolacího důvodu a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

V průběhu dovolacího řízení ke dni 1. srpna 2006 žalobkyně CCB Finance, a. s. změnila svou obchodní firmu na Santander Consumer Finance a. s. a Nejvyšší soud k této změně přihlédl při označení žalobkyně v záhlaví rozhodnutí.

Dovolání není přípustné.

Dovolatel napadá rozhodnutí odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé a ve výrocích o nákladech řízení. Výroky o náhradě nákladů řízení, ač součástí rozsudku, mají povahu usnesení, přičemž přípustnost dovolání proti nim nezakládá žádné z ustanovení (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); Nejvyšší soud proto dovolání v uvedeném rozsahu podle ustanovení a bez dalšího odmítl.

Dále se Nejvyšší soud zabýval otázkou přípustnosti dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé.

Podle ustanovení dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení

Z ustanovení , jehož se dovolatel výslovně dovolává, vyplývá, že dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Dovoláním napadeným výrokem rozsudku odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného k úhradě částky 40.964,- Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení ve výši 10.700,30 Kč) z titulu smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 497 obch. zák. Přitom závazkový vztah založený smlouvou o úvěru je podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. závazkovým vztahem obchodním a z procesního hlediska jde o obchodní věc (srov. např. důvody rozhodnutí uveřejněných pod čísly 1/2000 a 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jelikož dovolání žalovaného není ve smyslu ustanovení přípustné, Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání ( věta první ), odmítl [, ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. listopadu 2006

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu