Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 168/2021-22
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Širokou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 101 017,10 Kč s přísl.
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 7 400 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 30 200 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Ve zbytku se žaloba zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 400 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 7 400 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 30 200 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Ve zbytku se žaloba zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30. 7. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši 18 886,60 Kč s příslušenstvím, částku 82 130,50 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba dvě smlouvy o zápůjčce. První z nich, Smlouva o zápůjčce číslo byla uzavřena dne 31. 3. 2018, a na jejím základě byly žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuty finanční prostředky ve výši 55 000 Kč v hotovosti. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit taktéž částku ve výši 52 739 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 18 127 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 20 097 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 14 515 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 4 490 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 31. 3. 2020. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, když poslední splátka jím byla uhrazena dne 17. 7. 2019 Celkem žalovaný na svůj dluh uhradil částku 24 800 Kč. Ke dni 15.1.2020 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 45 223,28 Kč a dlužný poplatek částku 36 907,22 Kč. Po tomto datu již žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně plněna, požadovala žalobkyně taktéž úrok ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny a zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny.
2. Dále žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba dne 23.7.2018 Smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. V souvislosti s poskytnutím zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 11 898 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 955 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 776 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 167 Kč. Celkovou částku zápůjčky se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 996 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23.7.2020. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, když poslední splátka byla jím uhrazena dne 23. 9. 2019 Celkem žalovaný na svůj dluh uhradil částku 4 600 Kč. Ke dni 15.1.2020 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 10 421,59 Kč a dlužný poplatek částku 8 465,01 Kč. Po tomto datu již žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně plněna, požadovala žalobkyně taktéž úrok ve výši 29 % ročně z neuhrazené jistiny a zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byly obě pohledávky postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Jelikož žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho ani poté, co mu byla žalovanou zaslána předžalobní upomínka, nezbylo žalobkyni, než se domáhat svého práva u soudu.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Soud v této věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ) a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť tuto bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a tato s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu. Žalovaný se v rámci lhůty stanovené soudem ve výzvě doručené mu do vlastních rukou v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud tak neučiní, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. )
5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdce žalobkyně společností právnická osoba, IČO a žalovaným byla uzavřena dne 31. 3. 2018 smlouva o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 55 000 Kč, a to tak, že částka 14 744 Kč byla použita na splacení dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce číslo částka 40 256 Kč byla žalovanému v hotovosti vyplacena, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázal uhradit poplatek ve výši 52 739 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 18 127 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 20 097 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 14 515 Kč, a to ve formě 24 měsíčních splátek po 4 490 Kč. Výpůjční úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši 29 % ročně, roční procentní sazba nákladů (dále jen RPSN) pak činila 107,3 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován oznámením datovaným dne 6.1.2020, ve kterém byl zároveň vyzván k úhradě svého dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou uhradil celkem částku 24 800 Kč, bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.
6. Dále bylo ve věci zjištěno, že mezi právním předchůdce žalobkyně společností právnická osoba, IČO a žalovaným byla uzavřena dne 23. 7. 2018 smlouva o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč, a v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zavázal uhradit poplatek ve výši 11 898 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 955 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 4 776 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 167 Kč, a to ve formě 24 měsíčních splátek po 996 Kč. Výpůjční úroková sazba byla ve smlouvě sjednána ve výši 29 % ročně, roční procentní sazba nákladů (dále jen RPSN) pak činila 111,61 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován oznámením datovaným dne 6.1.2020, ve kterém byl zároveň vyzván k úhradě svého dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou uhradil celkem částku 4 600 Kč, bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.
7. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal obě shora uvedené smlouvy o zápůjčce za neplatné. Závěr o neplatnosti těchto smluv soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši 55 000 Kč, resp. 12 000 Kč uhradit další částky označené jako poplatky, které sjednanou úrokovou míru překračovaly více než dvojnásobně. Tyto poplatky dle názoru soudu představují další skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobkyně. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody, ale výše těchto poplatků je odvislá zejména od výše zapůjčených finančních prostředků. Tato skutečnost je patrná zejména z ujednání o poplatku za vedení účtu a komfortní splácení, kdy v případě obou shora uvedených zápůjček bylo sjednáno jejich splacení 24 měsíčními splátkami a náklady na zajištění výběru splátek i vedení účtu by měly být tedy přibližně stejné. Přesto je výše tohoto poplatku v obou případech jiná, přičemž poměr mezi výší těchto poplatků téměř přesně odráží poměr výše obou zápůjček. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatků jako ujednání o úrocích. Takový úrok však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši přesahující 100 % a jedná se tak dle ustanovení § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.) o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2018 činila cca 9 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobce by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. 25 Co 183/2017 ).
8. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku , když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti v prvním z případů obohatil o částku 55 000 Kč a ve druhém z případů o částku 12 000 Kč. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný před postoupením pohledávky uhradil částku na první uzavřenou zápůjčku částku 24 800 Kč a na druhou uzavřenou zápůjčku částku 4 600 Kč. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 30 200 Kč a 7 400 Kč vrátil žalobkyni zpět. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2020, když z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listin listina byla podána k poštovní přepravě dne 25. 1. 2020. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 28. 1. 2020 a do 10 dne od tohoto data měl žalovaný žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do 8. 2. 2020. Jelikož tak neučinil, dostal se od 9. 2. 2020 do prodlení s plněním svého závazku. Od tohoto data byl též soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.
9. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok III. tohoto rozsudku).
10. Výrok IV. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Protože však nebylo zjištěno, že mu v daném případě jakékoli náklady řízení vznikly, rozhodl soud tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.