Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 169/2021

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Johnovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba s tím, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 75,95 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky částka, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba s tím, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 75,95 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky [částka], se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo na základě které byl žalovanému dne datum poskytnut úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal uhradit v 48 měsíčních splátkách po částka, tedy s úrokem ve výši anonymizováno ročně. Žalovaný úvěr nejprve splácel, kdy žalobkyni uhradil celkem 23 splátek do data zesplatnění. Následně se ocitl u splátky číslo v prodlení o délce anonymizováno dnů, a proto byl úvěr ke dni datum zesplatněn. Ke dni zesplatnění činila celková dlužná částka celkem částka. V souladu s čl. 6 5. smlouvy žalobkyně požaduje po žalovaném smluvní pokutu ve výši částka Smluvní úrok ve výši anonymizováno ročně byl sjednán přímo ve smlouvě, avšak žalobkyně v žalobě požaduje pouze úrok ve výši anonymizováno ročně, a to z částky odpovídající původní dlužné jistině úvěru. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením předmětné smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a to na základě dokladů a informací získaných od žalovaného a výpisů z databází NRKI a příjmení. Po provedeném šetření dospěla žalobkyně k závěru, že žalovanému zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splácení požadovaného úvěru.

2. K jednání, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle , (dále jen „“), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Právní zástupce žalobkyně se k jednání dostavil a navrhl, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud věc projednal podle v nepřítomnosti žalovaného.

3. Ze (návrhu) smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru a oznámení o schválení úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal splácet úvěr s dohodnutým úrokem ve výši anonymizováno ročně a RPSN dle podmínek ve smlouvě v sjednaných 48 měsíčních splátkách po částka Celkem se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit částku částka. V čl. 6 5 smlouvy si strany sjednaly, že jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši anonymizováno z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Z dodejky soud ověřil, že žalobkyně zaslala žalovanému tohoto dne zásilku, která byla na poště uložena od datum. Z hodnocení klienta ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uvedl svůj příjem ve výši částka čistého, výdaje na bydlení částka (nájemné, inkaso), ostatní výdaje částka (doprava, kurzy, záliby), má jeden závazek vůči žalobkyni se splátkou částka měsíčně, celkem výdaje s připočtením částky životního minima (částka) ve výši částka; jako vzdělání uvedl středoškolské s maturitou, rodinný stav ženatý, s manželkou nežije ve společné domácnosti, typ bydlení„ jiné“, zaměstnán u zaměstnavatele právnická osoba, obec a číslo, část obce, příjmení jméno příjmení číslo, na dobu neurčitou. Byla předložena dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne datum, datum, a datum, dále byly předloženy výplatní pásky za prosinec 2017 (čistá mzda ve výši částka), leden 2018 (čistá mzda ve výši částka) a únor 2018 (čistá mzda ve výši částka), výpis z účtu žalovaného s výplatou mzdy ve výši částka dne datum, výplatou mzdy ve výši částka dne datum a výplatou mzdy ve výši částka dne datum, avšak bez dalšího pohybu na účtu. Z prohlášení klientů - informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl seznámen s podmínkami poskytnutého úvěru a právy a povinnostmi věřitele a dlužníka. Z předsmluvního formuláře ze dne datum soud zjistil, že žalovaný podepsal tento formulář, který obsahuje podmínky smlouvy o úvěru, včetně uvedení výše splátek, úrokové sazby, celkovou částku, kterou musí žalovaný splatit (částka) a následky prodlení se splátkami. Ze skóringu žalobkyně (NRKI) soud zjistil, že žalovaný má skóre 339, tedy spadá do kategorie II. (střední riziko). Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne datum a přílohy číslo k vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek vyplývá názor anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, příjmení na problematiku úrokových sazeb a jejich hodnocení. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud ověřil, že žalobkyně má od ČNB povolení k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Dokladem o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že na účet č. bankovní účet byla dne datum odeslána částka ve výši částka. Z kopie občanského průkazu soud ověřil, že žalovaný žalobkyni předložil svůj občanský průkaz. Z příkazu k povolení inkasa ze dne 28. 3 2018 a detailu inkasa soud zjistil, že z účtu žalovaného (účtu č. bankovní účet) bylo povoleno inkaso ve prospěch účtu bankovní účet ve výši částka s účinností ode dne datum do odvolání. Ze zprávy právnická osoba ze dne datum se podává, že majitelem účtu č. bankovní účet je žalovaný a že dne datum byla na tento účet připsána částka ve výši částka z účtu bankovní účet pod variabilním symbolem číslo. Ze záznamu příjmení soud zjistil, že žalovaný měl v minulosti úvěr, který byl ke dni podpisu úvěrové smlouvy číslo již splacen. Z karty klienta k úvěrové smlouvě číslo soud zjistil, že žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku částka (23 x částka). Výzvou k zaplacení dluhu ze dne datum a datum byl žalovaný upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení o zesplatnění ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění dluhu a vyzvala jej k zaplacení dlužné částky. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu před podáním žaloby. Z podacího archu ze dne datum soud ověřil, že žalovanému byla odeslána tohoto dne zásilka.

4. Soud má tedy za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru, na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši částka. Úvěr se žalovaný zavázal splácet v 48 měsíčních splátkách po částka. Úroková sazba úvěru byla sjednána ve výši 108,84 % ročně. Žalovaný přestal řádně a včas platit splátky, uhradil pouze 23 splátek po částka. Celkem žalovaný uhradil částka. Žalobkyně úvěr dne datum zesplatnila a uplatnila vůči žalovanému smluvní pokutu. Žalovaný při žádosti o úvěr uvedl své příjmy, které doložil výplatními páskami a výpisem z účtu, výdaje však ničím nedoložil a žalobkyně si je neověřila.

5. Podle , (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje

10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení stanovuje výši úroku z prodlení.

13. Soud se z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci C číslo Consumer Finance proti jméno příjmení a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. (Dále též viz rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum, ve věci C číslo, o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě ve věci právnická osoba proti GK).

14. Žalobkyně, coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

15. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona o spotřebitelském úvěru), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

16. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. , uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že:„ …poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“

17. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do , o spotřebitelském úvěru (dále již jen zákon o spotřebitelském úvěru). Zákon o spotřebitelském úvěru v  odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé zákona o spotřebitelském úvěru by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (y). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (), z jehož dikce odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému Aspi), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. a řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují obecné soudy k aplikaci odst. l , a téhož zákona (absolutní neplatnost právního jednání).

18. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí posuzovat schopnost žalovaného splácet úvěr, který je předmětem tohoto sporu. V projednávaném případě žalobkyně sice zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nikoliv však řádně a s odbornou péčí. Po posouzení úvěruschopnosti žalovaného dospěla k závěru, že mu zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splácení požadovaného spotřebitelského úvěru. K tomuto závěru však nemohla dospět, pokud by uvažovala v kontextu reálného života a logických závěrů učiněných z údajů, které sama zjistila. Výdaje na osobu žalovaného představující částku částka měsíčně (životní minimum) nemají žádný vypovídací charakter. Stejně by mohl žalovaný uvést jinou částku výdajů, avšak není zřejmé, jaký je konkrétní charakter a výše pravidelných měsíčních výdajů žalovaného. Co konkrétně představuje částka částka uvedená u nákladů na bydlení (nájemné, inkaso) není zřejmé, ani toto nebylo jakkoli ověřováno. Žalovaný doložil příjem, který je však kolísavý (jednou částka a jednou částka). Žalobkyně si měla vyžádat prokázání tvrzených nízkých výdajů na bydlení, tak jak to udělala u pracovní smlouvy a výplatnic, a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Žalobkyně si nevyžádala ani výpis s pohybem plateb z účtu žalovaného za účelem ověření tvrzených výdajů žalovaného. Výsledek, k němuž žalobkyně došla prostým odečtením příjmů (částka) a neověřených výdajů (částka) k volným finančním prostředkům (částka), nekoresponduje s tím, jak žalovaný ve skutečnosti s těmito prostředky nakládal. Žalobkyně zcela rezignovala na zjišťování pravidelných a nezbytných výdajů žalovaného. příjmení žalobkyně, kdy od deklarovaného příjmu formálně odečte obecné„ životní minimum“ v částce částka ve všech svých smlouvách, aniž by reflektovala věk, zdravotní stav dlužníka, vůbec neověřovala pochybně nízké výdaje na bydlení, pravidelné a další nezbytné výdaje žalovaného, je zřejmě v rozporu s evropským právem a dobrými mravy. Pakliže žalobkyně využila údaje o životním minimu podle , o životním a existenčním minimu, pak je třeba zdůraznit to, že tyto údaje (stejně jako další veřejně dostupné státem publikované údaje, např. o průměrných nákladech na bydlení) lze využít pouze k porovnání se zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o výdajích spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ). Nelze je však převzít a vycházet z nich jako ze skutečných výdajů. K řádnému posouzení úvěruschopnosti pak nepostačuje ani to, že žalobkyně provedla lustraci žalovaného v databázích příjmení a NRKI, jelikož tato zjištění sice jsou zcela jistě důležitá, avšak pokud nejsou zjištěny skutečné příjmy a výdaje spotřebitele, jsou sama o sobě nedostatečná.

19. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovaným uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná podle pro rozpor se zákonem. Obdobně také srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. -39, který byl aprobován usnesením Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. .

20. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. plnění žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat. Žalovaný uhradil na splátkách více (částka), než mu žalobkyně poskytla (částka), proto není povinen ničeho platit a soud žalobu zamítl. Je na účastnících, aby si případné nároky z přeplatku vyrovnali.

21. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že smlouva o úvěru je neplatná dále i pro rozpor s dobrými mravy pro lichevní úroky. V dané věci žalobkyně uzavřela smlouvu o úvěru se žalovaným, na jejímž základě bylo poskytnuto žalovanému částka, RPSN byla sjednána ve výši anonymizováno, úroková sazba anonymizováno ročně, na 48 měsíců, celkem měl žalovaný zaplatit částka. Ve smlouvě je zároveň sjednaná smluvní pokuta částka za každou splátku, která je v prodlení delší než 30 dnů, v maximální roční výši částka, dále náhrada na účelně vynaložené náklady po částka u splátek po 15 dnů od splatnosti, smluvní pokuta ve výši anonymizováno denně z nové dlužné jistiny po zesplatnění až do úplného zaplacení, přičemž úroky přirůstají k původní nesplacené jistině až do jejího zaplacení (nikoli k původnímu poskytnutému úvěru). Z uvedeného je zřejmé, že případnou rizikovost poskytnutí úvěru žalobkyně nezohledňuje pouze ve vysokém procentu úročení, ale i kumulací dalších smluvních pokut a přirůstání úroků k nesplacené jistině, nikoliv k poskytnutému úvěru. Přiznání úroků z prodlení v tak nepřiměřené výši spolu s další kumulací smluvních pokut není dle soudu v souladu s dobrými mravy ani ústavním pořádkem (např. usnesení NS ČR č. j. -162 ze dne 8. 4. 2020 včetně judikatury tam jmenované).

22. Soud se dále zabýval oddělitelností ujednání o nepřiměřené úrokové míře od ostatních ujednání smlouvy a dospěl k závěru, že toto ujednání není od ostatních částí smlouvy oddělitelné, je naopak jeho integrální součástí a za neplatnou je tak nutno prohlásit nejen ujednání o nepřiměřeném úroku, ale i celou úvěrovou smlouvu. Tento závěr soud učinil na základě skutečnosti, že výše úrokové sazby byla v úvěrové smlouvě pevně stanovena, když jiná možnost výše úroku připouštěna nebyla. Bez sjednání tohoto nepřiměřeného úroku by tak nedošlo k poskytnutí úvěru žalovanému. Z těchto okolností lze dospět k závěru, že neplatně sjednaný úrok činí absolutně neplatnou celou smlouvu o úvěru. Viz judikát Krajského soudu v obec and příjmení pod sp. zn.: .

23. V dané věci byla žalobkyně neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.