Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 903/2006

U S N E S E N Í

29. dubna 2005, č.j. -30, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalované ze dne 22.7.2004, č. 350 306 7310 – 118, byla zamítnuta žalobcova žádost o starobní důchod podle čl. 29 Smlouvy mezi Českou republikou

a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení č. 228/1993 Sb. s odůvodněním, že podle čl. 29 se dávky důchodového zabezpečení vyplácené orgány sociálního zabezpečení ozbrojených sil a sborů ke dni rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky považují za dávky důchodového zabezpečení toho smluvního státu, na jehož území má oprávněný trvalý pobyt. Příslušným k výplatě těchto dávek je příslušný orgán tohoto smluvního státu. Vzhledem k tomu, že žalobci byl starobní důchod přiznán

od 7.5.1990 Krajskou vojenskou správou v K. a trvalý pobyt ke dni rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky, tj. k datu 31.12.1992, měl na území Slovenské republiky, je ve smyslu cit. čl. 29 Smlouvy mezi Českou republikou

a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení příslušný k rozhodování o nároku

na důchodovou dávku a její výplatě nadále orgán sociálního zabezpečení Slovenské republiky.

Žalobce se žalobou, podanou dne 13.10.2004 u Obvodního soudu pro Prahu 5, domáhal zrušení označeného rozhodnutí žalované.

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 26. října 2004, č.j. -9, řízení zastavil.a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Z obsahu žaloby zjistil, že se jejím prostřednictvím žalobce domáhá zrušení správního rozhodnutí ve smyslu Věcná a místní příslušnost plyne z ustanovení , 3 , tedy věcně a místně příslušným k projednání věci je

ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení krajský soud, v jehož obvodu má žalobce bydliště, popř. v jehož obvodu se zdržuje. Soud prvního stupně proto postupoval podle a řízení ve věci, náležející do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, zastavil s tím, že žalobce je oprávněn podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu

ve správním soudnictví.

Žalobce současně ve smyslu poučil, že jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu

ve správním řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.

Žalobce v podaném odvolání namítal nesprávnost rozhodnutí žalované, pokud mu nebyl přiznán starobní důchod za dobu, kterou odpracoval jako civilní pilot

na území České republiky, a domáhal se jeho zrušení a vydání rozsudku, jímž by bylo žalobě vyhověno.

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením v záhlaví označeným usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo

na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se správným právním posouzením věci soudem prvního stupně včetně poučení o možnosti podat žalobu ve správním soudnictví, k němuž dodal, že věcně příslušným soudem pro podání žaloby proti správním rozhodnutí ve věci důchodového zabezpečení je Městský soud v Praze, oddělení správního soudnictví ( ).

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání z toho důvodu, že řízení, jež mu předcházelo, je postiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a kterou spatřuje v tom, že „odvolací soud hledal důvod

na odmítnutí mého dovolání a nehledal možnost objektivně věc posoudit a spravedlivě rozhodnout“.

Žalobce namítá, že odvolání adresoval Městskému soudu, z neznalosti organizace soudnictví v České republice s dodatkem pro P., bez bližší specifikace oddělení, které se má věcí zabývat. Oddělení správního soudnictví Městského soudu v Praze je organizační součástí Městského soudu v Praze, jemuž odvolání adresoval. Městský soud pro Prahu 5 není zřízen. Pokud odvolání adresoval soudu věcně nepříslušnému, ten je měl postoupit soudu věcně příslušnému, a to tím spíš, že šlo

o jeho organizační složku. V tom konkrétně spatřuje jinou vadu, kterou trpí řízení, jež předcházelo napadenému usnesení. Navrhuje, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení oprávněnou osobou – účastníkem řízení – a po přezkoumání věci ve smyslu ustanovení , bez jednání ( ), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [ ], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [ ], nebo jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení a jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má

ve věci samé po právní stránce zásadní význam [ ].

Dovolání je také přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení zrušil, anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jestliže dovolání není jinak přípustné a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam, a to v případech, kdy usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení, o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí podle ustanovení věty druhé , ve věci konkursu a vyrovnání, o žalobě pro zmatečnost, o návrhu

na nařízení výkonu rozhodnutí, ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí nebo o povinnostech vydražitele uvedeného v ustanoveních § 336m odst. 2 (§ 336n)

a v ( a ).

Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží [ ], jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení , o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení , o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení a o záměně účastníka podle ustanovení [ ], jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ustanovení [ ], jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení , o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení , o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení a o záměně účastníka podle ustanovení [ ], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), ledaže by byl odmítnut návrh na předběžné opatření podle ustanovení [ ].

V posuzovaném případě žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle

Přípustnost dovolání podle ustanovení není dána, a to již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné podle ustanovení

a , protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech,

v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovaných. Přípustnost dovolání nevyplývá rovněž z ustanovení , neboť nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené, a to ani z odst. 2 písm. a) cit. ustanovení, jež se vztahuje na případy, v nichž soud prvního stupně zastavil řízení podle , nikoli však podle , jak je tomu v posuzované věci.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalobce podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť žalobce nemá s ohledem

na výsledek dovolacího řízení na náhradu nákladů právo a žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 23. listopadu 2006

JUDr. Karel   Podolka, v.r.

předseda senátu