Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 1456/2006

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

I.  Dovolání  se odmítá.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně  jako soud odvolací rozsudkem ze dne 16. února 2006, č. j. -157, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Hodoníně (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 25. srpna 2003, č. j. -129, ve výroku, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni a) částku 37.735,- Kč a žalobci b) částku 78.200,- Kč, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku; ve výrocích o nákladech řízení před soudem prvního stupně tento rozsudek změnil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, které – podle obsahu – směřuje pouze proti výroku ve věci samé. V něm namítl, že odvolací soud neakceptoval jeho výhradu k postupu soudu prvního stupně, který neprovedl jím navrhovaný důkaz výslechem znalce. Ten se měl vyjádřit k  námitkám žalovaného proti znaleckému posudku a obsah jeho výpovědi měl být podstatný z  hlediska, zda bude nutno provést revizní posudek či nikoli. Žalovaný navrhl, aby byly zrušeny rozsudky soudů obou stupňů a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobci ve svém vyjádření navrhli, aby dovolání bylo zamítnuto, když se ztotožnili s postupem i se závěry soudů obou stupňů.

Podle článku II bodu 3. , obsahujícího přechodná ustanovení k novele provedené tímto zákonem, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (t. j. před 1. dubnem 2005)  nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. S ohledem na to, že odvolací soud (byť to v odůvodnění svého rozsudku výslovně neuvedl) v řízení o odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně postupoval podle procesních předpisů účinných před 1. 4. 2005 (článek II, bod 2. ), bylo i v řízení o dovolání postupováno podle ve znění před novelou provedenou uvedeným zákonem (dále jen „“).

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proto se Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou, zabýval nejprve tím, zda jde o dovolání přípustné.

Přípustnost dovolání proti potvrzujícím rozhodnutím odvolacího soudu ve věci samé je upravena v a c) . Podle písm. b) tohoto ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil. Tímto ustanovením nemůže být přípustnost dovolání žalovaného založena, neboť i když napadeným rozsudkem byl potvrzen v pořadí druhý rozsudek, který soud prvního stupně v této věci vydal, nebylo tímto druhým rozsudkem rozhodnuto jinak než v rozsudku dřívějším (rozsudkem ze dne 5. května 1997, č. j. -29, vydaným jako rozsudek pro zmeškání, zrušeným k odvolání žalovaného usnesením odvolacího soudu ze dne 31. května 2000, č. j. -51, bylo žalobě rovněž vyhověno).

Zbývá tedy přípustnost dovolání podle , podle kterého je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Ze znění těchto ustanovení vyplývá, že dovolání podle je přípustné pouze k řešení právních otázek, což znamená, že v něm lze samostatně namítat jen to, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Naproti tomu je zcela vyloučeno uplatnění dovolacího důvodu zpochybňujícího skutková zjištění, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel (srov. ), a proto je dovolací soud povinen odvolacím soudem zjištěný skutkový stav převzít. Úspěšné uplatnění dovolacího důvodu podle , jímž lze namítnout, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, pak přichází v takovémto dovolání v úvahu jen za situace, kdy dovolací soud dospěje k závěru, že je dán zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, tedy že je dovolání přípustné. Sám o sobě však tento dovolací důvod přípustnost dovolání podle založit nemůže.

Žalovaný v dovolání namítá pouze to, že soudy obou stupňů rozhodly o meritu věci, aniž provedly všechny navrhované důkazy, konkrétně jím navržený výslech znalce Ing. J. S. Neprovedení navrženého důkazu může být vadou řízení, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Z toho je zřejmé, že zmíněnou výhradou žalovaný uplatňuje dovolací důvod podle . Jak už ovšem bylo vysvětleno, ten – vzhledem k tomu, že proti právnímu posouzení věci žalovaný žádné námitky nevznáší – sám o sobě přípustnost dovolání podle založit nemůže.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští. Proto dovolacímu soudu nezbylo, než je podle věty prvé a odmítnout.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobcům, kteří by podle věty prvé, , a měli právo na jejich náhradu, v tomto řízení žádné náklady, jež by mohly být ve smyslu posuzovány jako účelně vynaložené, nevznikly. Náklady spojené s vyjádřením k dovolání sepsaným advokátem nelze za takové považovat, neboť vyjádření se zabývalo věcnou stránkou dovolání a pro posouzení otázky jeho přípustnosti, která byla pro rozhodnutí dovolacího soudu podstatná, byl tedy jeho obsah bez významu.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 22. listopadu 2006

Vít Jakšič, v.r.

předseda senátu