Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 207/2021-38

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 136 582,89 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 83 648,26 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 132,34 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 83 648,26 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení.

II. Žaloba se co do částky 52 934,63 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 14 661,34 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 81,69 Kč, úrokem z úvěru ve výši 18,9 % ročně z částky 135 921,81 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z částky 52 273,65 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení částečně zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 83 648,26 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 132,34 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 83 648,26 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení. II. Žaloba se co do částky 52 934,63 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 14 661,34 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 81,69 Kč, úrokem z úvěru ve výši 18,9 % ročně z částky 135 921,81 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z částky 52 273,65 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení částečně zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 10. 5. 2021 a doplněnou na výzvu soudu dne 3. 9. 2021 se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 136 582,89 Kč, skládající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 135 921,81 Kč a poplatků ve výši 661,08 Kč spolu s úrokem z úvěru kapitalizovaným za období od 25. 11. 2020 do 14. 12. 2020 částkou 14 661,34 Kč a dále z dlužné jistiny ve výši 18,9 % ročně do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od 25. 11. 2020 do 14. 12. 2020 částkou 214,03 Kč a dále z dlužné jistiny ve výši 8,25 % ročně do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) uzavřel dne 1. 8. 2018 smlouvu o rychlé půjčce číslo na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 145 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách společně s úrokem ve výši 18,9 % ročně a dalšími poplatky. Žalovaný na předmětný úvěr v období od 20. 9. 2018 do 20. 5. 2020 uhradil pouze 61 351,74 Kč. Jelikož žalovaný byl v prodlení se splácením úvěru, právní předchůdkyně žalobkyně předmětný úvěr zesplatnila ke dni 24. 11. 2020 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od její právní předchůdkyně smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 30 12 2020.

3. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, avšak má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis). Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle , (dále jen ).

5. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:

6. Z návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce číslo ze dne 1. 8. 2019, akceptace návrhu smlouvy o rychlé půjčce ze dne 1. 8. 2018 a kopie občanského průkazu žalovaného má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle a násl. , (dále jen „o. z.“), kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 145 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s úrokem ve výši 18,9 % ročně a poplatky za pojištění ve výši 119 Kč měsíčně v 120 měsíčních splátkách po 2 817 Kč. Žalovaný v návrhu na uzavření smlouvy o svých poměrech uvedl, že je rozvedený, bydlel v pronajatém domě/bytě, byl zaměstnán od července 2018, v předchozím zaměstnání byl zaměstnán od prosince 2017, jeho měsíční příjem činil 18 500 Kč, měsíčně hradil splátky jiných úvěrů ve výši 1 295 Kč, měl sjednán kontokorent s limitem 1 000 Kč, neměl žádnou vyživovací povinnost. Totožnost žalovaného si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z kopie občanského průkazu žalovaného.

7. Všeobecné obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně a produktové podmínky právní předchůdkyně žalobkyně obsahují bližší úpravu práv a povinností účastníků. Ceník právní předchůdkyně žalobkyně stanovil ceny za služby spojené s úvěrem.

8. Z výpisu pohybů na účtu a reportem ze systému banky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 1. 8. 2018 peněžní prostředky ve výši 145 000 Kč. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil, za období od 20. 9. 2018 do 20. 5. 2020 uhradil pouze celkovou částku 61 351,74 Kč.

9. Prohlášením o okamžité splatnosti ze dne 24. 11. 2021 včetně podacího archu ze dne 25. 11. 2021 žalobkyně doložila, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jeho splatných závazků právní předchůdkyně žalobkyně závazek žalovaného ze smlouvy o rychlé půjčce zesplatnila a žalovaného vyzvala k okamžitému zaplacení celkové dlužné částky 151 458,26 Kč.

10. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek č. 2018 ze dne 29. 8. 2018, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 12. 2020 a vyrozuměními o postoupení pohledávky ze dne 25. 11. 2021 včetně podacích archů žalobkyně doložila, že její právní předchůdkyně na ní postoupila svou pohledávku za žalovaným ze smlouvy o rychlé půjčce číslo. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisy odeslanými dne 25. 1. 2021.

11. Předžalobními výzvami k úhradě ze dne 10. 3. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne žalobkyně prokazuje, že právní zástupkyně žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky.

12. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

13. Na základě uzavřené smlouvy o příjmení půjčce poskytla žalobkyně žalovanému převodem na účet částku ve výši 145 000 Kč, přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil částku ve výši 61 351,74 Kč, tj. že žalovanému zbývá k úhradě částka ve výši 83 648,26 Kč. Rovněž má soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně.

14. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

15. Dle ust. ., (dále jen „ “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle ust. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dle ust. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Dle ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

23. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle ust. , ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.

26. Žalobkyně byla usnesením nadepsaného soudu č. j. -28 ze dne 16. 8. 2021 vyzvána k doplnění tvrzení, že smlouva o úvěru byla sjednána platně, resp. že právní předchůdkyně žalobkyně splnila své povinnosti dle ust.

27. Podáním ze dne 3. 9. 2021 žalobkyně sdělila, že nebyla účastníkem uzavřené smlouvy o úvěru. S ohledem na bankovní tajemství žalobkyně navrhla, aby soud vyzval její právní předchůdkyni ke sdělení a prokázání skutečností týkajících se prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně pouze uvedla, že její právní předchůdkyně přiměřeně ověřila schopnost žalovaného splácet úvěr s ohledem na typ nabízeného produktu.

28. V rozsudku č. j. -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.

29. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.

30. V rozsudku sp. zn. ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.

31. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně nikterak neověřila příjmy žalovaného, nezkoumala jeho měsíční výdaje. Z informací sdělených žalovaným právní předchůdkyni žalobkyně bylo zřejmé, že žalovaný střídá zaměstnání, když u předchozího zaměstnavatele byl zaměstnán od prosince 2017, u současného pak od července 2018. Právní předchůdkyně žalobkyně přesto žalovanému následující měsíc po nástupu žalovaného do zaměstnání úvěr poskytla. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného a tedy i co do platného sjednání úvěrové smlouvy. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.

32. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz výše) .

33. Na podkladě uvedených zjištění soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného vyčíslil soud částkou 83 648,26 Kč, která představuje rozdíl mezi částkou, kterou žalobkyně žalovanému poskytla (145 000 Kč), a částkou, kterou žalovaný žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni vrátil (61 351,74 Kč).

34. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádána. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle o. z. ve výši dle Jelikož žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne 24. 11. 2020, které mu byla právní předchůdkyní žalobkyně odesláno dne 25. 11. 2020, uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (83 648,26 Kč) od 8. 12. 2020, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty pěti pracovních dní od doručení prohlášení o okamžité splatnosti žalovanému (ust. o. z.), když toto mu bylo doručeno třetí pracovní den po jeho odeslání právní předchůdkyní žalobkyně (30. 11. 2020). Přiznaný zákonný úrok se sestává z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 132,34 Kč za období od 8. 12. 2021 do 14. 12. 2020 z jistiny ve výši 83 648,26 Kč a z běžícího úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 83 648,26 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení.

35. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, co do platného uzavření smlouvy o úvěru včetně sjednaní v žalobě uplatněných úroků a poplatků, soudu nezbylo než žalobu co do částky ve výši 52 934,63 Kč (částka jistiny ve výši 52 273,55Kč a poplatků ve výši 661,08 Kč) spolu s kapitalizovaným úrokem z úvěru ve výši 14 661,34 Kč, úrokem z úvěru ve výši 18,9 % ročně z částky 135 921,81 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 81,69 Kč (rozdíl mezi přisouzeným zákonným úrokem z prodlení z částky 83 648,26 Kč za období od 8. 12. 2020 do 14. 12. 2020 ve výši 132,34 Kč a žalovaným zákonným úrokem z prodlení za toto období ve výši 214,03 Kč), a zákonného úroku z prodlení z částky 52 273,55 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení částečně zamítnout (výrok II.).

36. Pro úplnost soud uvádí, že se žalobkyně svojí neúčastí na jednání dne 20. 9. 2021 sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena dle ust. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, následně být řádně poučena dle ust. a rovněž ohledně následků nesplnění této výzvy.

37. Závěrem soud uvádí, že ust. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s  . Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz příjmení, L., příjmení, J. a kol., I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832).

38. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníku ve věci byl téměř totožný (počítáno včetně přisouzeného a zamítnutého příslušenství), soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

39. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění po právní moci rozhodnutí domáhat exekučním návrhem.