Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
36 C 289/2021-30
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Martinem Havlíkem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 73 494 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 27 394 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 394 Kč jdoucím od 21. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ve zbylé části zamítá.
III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 27 394 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 394 Kč jdoucím od 21. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbylé části zamítá. III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 8. 2021 domáhal zaplacení částky 38 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 38 500 Kč jdoucím od 10. 9. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že„ Žalovaný s žalobcem uzavřel dne 17.07.2019 smlouvu o úvěru ve výši 45 450,00 Kč (skládající se z půjčené částky 25 000,00 Kč a souhrnného poplatku 20 450,00 Kč), podle které měl splácet týdně 758,00 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 6 950,00 Kč se započetla na půjčenou jistinu v poměru 56. 497% a v poměru 43. 503% na souhrnný poplatek – odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Žalovaná částka 38 500,00 Kč se skládá z nesplacené půjčené jistiny (z každé splátky na jistinu započteno v poměru 56. 497%) a z nesplacené části souhrnného poplatku (z každé splátky na souhrnný poplatek započteno v poměru 43. 503% - souhrn úroku, poplatku za zpracování a doručení úvěru a poplatku za hotovostního inkasa splátek - týdenní výběr splátek v místě bydliště klienta) – odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalovaného, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných Smlouvy, atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. "Následky porušení povinnosti Klienta") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie, kterou žalobce předkládá jako důkaz, ovšem žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobce dosud uhrazenou částku žalovaným ve výši 6 950,00 Kč, vydělil týdenní splátkou 758,00 Kč a vypočetl tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce by podle tohoto klíče nastala již ke dni 25.09.2019. Žalobce ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy žalobce nechal uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje 09.09.2020 a datum prodlení ke dni 10.09.2020. Žalobce tímto překládá rozhodující skutečnosti k okolnostem posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, zejména uvádí z jakých informací před a v rámci uzavření smlouvy o půjčce čerpal, jaké informace od žalovaného k jeho osobním a majetkovým poměrům byly opatřeny a jaké databáze byly věřitelem využity k posouzení schopnosti žalovanéhoúvěr splatit. kontrola v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra (http://www.mvcr.cz/clanek/databaze-neplatnych-dokladu.aspx), kontrola RČ dálkovým systémem společnosti právnická osoba webová adresa), kontrola náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku (https://isir.justice.cz), kontrola zaměstnání telefonicky, kontrola platební historie klienta u naší společnosti, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta (Čestné prohlášení klienta o výši závazků – viz příloha žaloby) a dle lokality klienta – a to na základě odborných vědomostí z“ terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti - kontrola předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem (příjmení) v kartě klienta (viz příloha žaloby).“ Žalobce se podanou žalobou ke zdejšímu soudu dne 13. 8. 2021 domáhal zaplacení částky 34 994 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 994 Kč jdoucím od 13. 10. 2020 do zaplacení. Řízení bylo původně u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. 30 C 302/2021 . Žalobu odůvodnil tím, že„ Žalovaný s žalobcem uzavřel dne 15.04.2019 smlouvu o úvěru ve výši 52 650,00 Kč (skládající se z půjčené částky 27 000,00 Kč a souhrnného poplatku 25 650,00 Kč), podle které měl splácet týdně 675,00 Kč, a to tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 17 656,00 Kč se započetla na půjčenou jistinu v poměru 56. 497% a v poměru 43. 503% na souhrnný poplatek– odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Žalovaná částka 34 994,00 Kč se skládá z nesplacené půjčené jistiny (z každé splátky na jistinu započteno v poměru 56. 497%) a z nesplacené části souhrnného poplatku (z každé splátky na souhrnný poplatek započteno v poměru 43. 503% - souhrn úroku, poplatku za zpracování a doručení úvěru a poplatku za hotovostního inkasa splátek - týdenní výběr splátek v místě bydliště klienta) – odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek Smlouvy. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalovaného, dále nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných Smlouvy, atd. Nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. porušení povinnosti Klienta") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný a to v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie, kterou žalobce předkládá jako důkaz, ovšem žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobce dosud uhrazenou částku žalovaným ve výši 17 656,00 Kč, vydělil týdenní splátkou 675,00 Kč a vypočetl tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobce by podle tohoto klíče nastala již ke dni 21.10.2019. Žalobce ovšem ve své žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy žalobce nechal uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje 12.10.2020 a datum prodlení ke dni 13.10.2020 tímto překládá rozhodující skutečnosti k okolnostem posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, zejména uvádí z jakých informací před a v rámci uzavření smlouvy o půjčce čerpal, jaké informace od žalovaného k jeho osobním a majetkovým poměrům byly opatřeny a jaké databáze byly věřitelem využity k posouzení schopnosti žalovaného úvěr splatit. kontrola v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra (http://www.mvcr.cz/clanek/databaze-neplatnych-dokladu.aspx), kontrola RČ dálkovým systémem společnosti právnická osoba webová adresa), kontrola náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku (https://isir.justice.cz), kontrola zaměstnání telefonicky, kontrola platební historie klienta u naší společnosti, vyhodnocení aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta (Čestné prohlášení klienta o výši závazků – viz příloha žaloby) a dle lokality klienta – a to na základě odborných vědomostí z“ terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti, - kontrola předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem (příjmení) v kartě klienta (viz příloha žaloby).“
2. Usnesením zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí v právní moci dne datum soud spojil obě řízení ke společnému řízení s tím, že následně budou věci vedeny pod sp. zn. spisová značka.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložil žalobce.
5. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalovaný uzavřel dne 17. 7. 2019 se žalobcem smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 25 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 757,50 Kč celkem 45 450 Kč, přičemž 25 000 představuje dle smlouvy úvěr, částka 4 950 Kč představuje úrok, částka 7 500 Kč představuje poplatek za zpracování a doručení úvěru a částka 8 000 Kč představuje poplatek za hotovostní inkaso splátek (smlouva o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, evidenční karta klienta). Přímo ve smlouvě je uvedena zápůjční úroková sazba ve výši 70,89 % ročně. Žalovaný dále uzavřel dne 15. 4. 2019 se žalobcem smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 27 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit v 78 týdenních splátkách po 675 Kč celkem 52 650 Kč, přičemž 27 000 představuje dle smlouvy úvěr, částka 8 910 Kč představuje úrok, částka 8 100 Kč představuje poplatek za zpracování a doručení úvěru a částka 8 640 Kč představuje poplatek za hotovostní inkaso splátek (smlouva o spotřebitelském úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, evidenční karta klienta). Přímo ve smlouvě je uvedena zápůjční úroková sazba ve výši 63,33 % ročně. Podpisem smluv žalovaný potvrdil, že mu byly finanční prostředky poskytnuty v hotovosti při podpisu smlouvy. Předžalobní výzvou založenou ve spise na č. l. 11 spisu 36 C a č. l. 13 spisu anonymizována dvě slova byl žalovaný zástupcem žalobce vyzván k zaplacení dlužné částky do 7 dnů ode dne doručení upomínek. Z potvrzení o podání se podává, že výzva byla předána k poštovní přepravě dne 8. 4. 2021. Z tabulek umoření dluhu založených v soudních spisech na č. l. 10 a 11 se podává, že žalovaný na obě smlouvy uhradil částku v celkové výši 24 606 Kč.
6. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobcem nevznikl uzavřením shora uvedených smluv o úvěru závazek v podobě úvěru podle ust. § 2395 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, dle kterého platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, byť strany uvedených smluv zjevně uzavření tohoto druhu závazku zamýšlely, což soud dovozuje ze zřejmého obsahu smlouvy.
7. Soud dospěl k závěru o neplatnosti závazku – smlouvách o úvěru číslo kterou dovozuje z ujednání o výši úroků, které měl žalovaný z půjčených peněz předchůdci žalobci zaplatit. Soud totiž dospěl k závěru, že částky z titulu smluv o úvěru představující poplatky za zpracování úvěru a poplatky za hotovostní inkaso Kč, které měl žalovaný vedle jistin a úroků zaplatit navíc, by v případě platné smlouvy nemohly představovat nic jiného, než zmíněné úroky ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku , tedy formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky.
8. Předchůdce žalobce je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněné odměny označované ve formulářových smlouvách jako„ poplatek za zpracování úvěru či hotovostní inkaso“ by za předpokladu platnosti závazku nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným, než zmíněným úrokem. Na tomto závěru nemůže bez dalšího nic změnit ani fakt, že částky byly ve smlouvách rozděleny na tři části: na úroky, administrativní činnosti a poplatky za hotovostní inkaso. Je tomu tak proto, že podle názoru soudu se jedná pouze o formální rozčlenění tohoto poplatku tak, aby vypadal příznivěji, aniž by však toto rozdělení reflektovalo skutečné rozdělení žalobcem poskytovaných služeb. Je zřejmé, že za zjištěného skutkového stavu nebylo možno učinit jakýkoli jiný závěr, než že celé rozčlenění poplatků je ryze formální (ostatně sám žalobce v žalobě při specifikaci výše dluhu žalovaného uváděl jen částku jistin a„ souhrnných poplatků“, ale již žádným dalším způsobem nespecifikoval, jakou část z jím uváděných složek poplatků měl žalovaný pokrýt) a že celá částka požadovaných poplatků nemůže představovat nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok tedy zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků, slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zcela zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Tento závěr soudu je navíc podepřen i tím, že ve smlouvě vyjádřená zápůjční úroková sazba ve výši 70,89 % či 63,33 % ročně obsahuje jak úroky, tak i všechny další poplatky. Žalobce tak ve smlouvě pouze zastíral skutečnou povahu částek požadovaných nad rámec poskytnuté jistiny. V tomto kontextu soud dodává, že vedle úroků lze nepochybně sjednat i poplatky, které kryjí různé služby související s poskytnutím finančních prostředků, nicméně soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti považuje celý nárok z titulu„ poplatků“ jako ujednání o úrocích s tím, že ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představují roční úrok ve výši 70 % či 63 % ročně, je ujednáním neplatným dle § 588 obč. zák. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze rovněž odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 , v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Lze tedy dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Jelikož je v daném případě již na první pohled ve smlouvách vyjádřen úrok, zjišťoval soud průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v dubnu 2019 činila 8,23 % ročně a v červenci 2019 sazba činila 8,81 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možno takto vysokou sazbu úroků v daném případě akceptovat. Naopak z dostupných zjištění vyplývá, že se jednalo o standardní nabídky zápůjček.
9. Jelikož je ujednání o úrocích esenciální náležitostí smlouvy o úvěru, které nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (§ 2395 občanského zákoníku ), je celá smlouva jako celek neplatná. Žalovanému tudíž nevznikla jiná povinnost než žalobci vrátit poskytnuté jistiny ve výši 25 000 Kč a 27 000 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smluv o úvěru jako celku představovalo všechno plnění předchůdce žalobce žalované plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil. Z hlediska právního posouzení se tu jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 obč. zák. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se bezdůvodně obohatil o částku 52 000 Kč.
10. Jak bylo shora uvedeno, z obsahu žaloby a listin k ní připojených vyplývá, že žalovaný uhradil dosud celkem částku 24 606 Kč. Ze shora uvedených důvodů tedy soud uložil žalovanému, aby žalobci zaplatil zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 27 394 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil mu soud povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku , jehož výše vyplývá z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že z obsahu spisu bylo zjištěno, že poprvé byl žalovaný vyzván žalobcem k vrácení finančních prostředků předžalobními výzvami, ve kterých byl vyzván k vrácení dlužné částky do 7 dnů od doručení oznámení. Z přiloženého podacího archu bylo zjištěno, že výzvy byly podány k poštovní přepravě dne 8. 4. 2021. Podle § 573 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. , se oznámení dostalo do sféry žalovaného dnem 13. 4. 2021 a do 7. dne od tohoto data měl žalovaný žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do 20. 4. 2021. Jelikož tak žalovaný neučinil, dostal se od 21. 4. 2021 do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Obrátil-li se žalobce na soud s nárokem převyšujícím částku bezdůvodného obohacení, neučinil tak po právu, jak vyplývá ze shora uvedeného odůvodnění a soud proto žalobu ve zbytku pod výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.
11. Výrok III. o náhradě nákladů řízení má svou oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu jím účelně vynaložených nákladů řízení po procesně převážně podlehnuvším žalobci. Ze spisu je ale zřejmé, že žalovanému v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, a to ani jako nezastoupenému žalovanému ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.