Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 108/2021-26
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 4 194 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 800 Kč od 20. 3. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v ní ž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 394 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 800 Kč od 29. 8. 2020 do
19. 3. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 429,32 Kč a s úrokem ve výši 572 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 297,80 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 800 Kč od 20. 3. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v ní ž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 394 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 800 Kč od 29. 8. 2020 do 19. 3. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 429,32 Kč a s úrokem ve výši 572 Kč. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 297,80 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 4 194 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi žalovanou a společností právnická osoba, IČO (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). V odůvodnění žaloby uvedla, že na základě předmětné smlouvy ve znění smlouvy téhož čísla ze dne datum žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostním převodem částku ve výši 2 800 Kč a zavázala se částku 3 322 Kč vrátit spolu s příslušenstvím do datum. Návrh k uzavření smlouvy měl vzejít od žalované prostřednictvím internetových stránek webová adresa, kde žalovaná vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři a v rámci dokončení žádosti o půjčku provedla tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Touto verifikační platbou současně odsouhlasila Všeobecné obchodní podmínky se všemi jejich součástmi. Žalobkyně návrh žalované k uzavření smlouvy o úvěru akceptovala a úvěr v požadované výši žalované poskytla. Žalovaná dluh nesplatila řádně a včas ve sjednaném termínu, čímž se dostala do prodlení a vznikla jí povinnost uhradit v souladu se smlouvou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Smluvní pokuta je uplatňována za dobu od datum do datum ve výši 1 394 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované toto postoupení oznámila dopisem ze dne datum. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho, přestože byla upomínána, naposledy předžalobní výzvou ze dne datum.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, ač byla řádně předvolána v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále též jen„ o. s. ř. “). Soud tak jednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se z jednání omluvila.
3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že v nepodepsaných dokumentech označených jako Smlouva o úvěru číslo ze dne datum a ze dne datum je právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, označena jako věřitel a žalovaná jako klient a identifikována je jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku v celkové výši 2 800 Kč a závazek klienta tuto částku splatit do datum. Strany smlouvy se dále dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas je klient povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Současně žalovaná potvrzením žádosti o úvěr potvrdila, že se seznámila s textem smlouvy, s obchodními podmínkami a sazebníkem, představujícími nedílnou součást smlouvy. Částka měla být poskytnuta na účet č. bankovní účet. K uzavření smlouvy mělo dojít za užití prostředků komunikace na dálku, a to registrací klienta na webových stránkách věřitele a poskytnutím požadovaných údajů a zasláním verifikační platby. Tato verifikační platba byla dle výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na její účet připsána dne datum. Dne datum byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně odeslána platba ve výši 1 300 Kč na účet žalované č. bankovní účet s poznámkou:„ Pujcka od webová adresa c. číslo“ a dne datum zaslala právní předchůdkyně žalobkyně na tentýž účet částku 1 500 Kč s poznámkou:„ Dodatecna pujcka od Zaplo.c“. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované toto postoupení oznámila dopisem podaným k poštovní přepravě dne datum, v němž žalovanou rovněž vyzvala k úhradě dluhu do 10 dnů od obdržení dopisu. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě jejího dluhu do datum.
4. Dle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listin y. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo ze dne datum o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999 číslo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007 , dostupný na adrese webová adresa).
5. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
7. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § číslo odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z., když žalovaná získala majetkový prospěch na úkor právní předchůdkyně žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají z listin y označené jako„ Smlouva o úvěru“. Tento dokument neobsahuje podpis žalované, pouze prostor pro připojení podpisu, není na něm ani žádný specifický identifikátor (např. potvrzená e-mailová komunikace včetně uznávaného elektronického podpisu) a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v těchto otázkách. Žalobkyně tudíž neprokázala, že znění smlouvy předložené soudu bylo platně akceptováno ze strany žalované. Na základě výše uvedeného v kontextu citovaných zákonných ustanovení proto dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Postup vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně k uzavření výše uvedené smlouvy totiž připouští možnost, aby za žalovanou právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (vygenerovaný kód či registrace na internetových stránkách) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalované a jí skutečně projevené vůle. Nadto má soud za to, že žalobkyně nedodržela ani požadavky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a řádně neprověřila úvěruschopnost žalované.
9. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně v souladu s ustanovením § 1879 o. z. platně postoupila své pohledávky včetně pohledávky za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 2 800 Kč. V řízení přitom nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by tyto poskytnuté peněžní prostředky žalovaná žalobkyni nebo její právní předchůdkyni vrátila, přestože k tomu byla upomínkou vyzvána. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a ve smyslu ustanovení § číslo odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z. ve spojení s § 1880 odst. 1 o. z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Soud tak rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni prokazatelně poskytnutou částku ve výši 2 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle předžalobní výzvy měla žalovaná plnit do datum, jelikož ze strany žalobkyně nebyla tvrzena a prokázána jakákoliv jiná výzva k vydání poskytnutého plnění, dospěl soud k závěru, že žalovaná se dne následujícího dostala do prodlení. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 9,75 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ) z dosud nevrácené částky bezdůvodného obohacení za dobu od datum do zaplacení. Lhůta k plnění byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvody. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně částky 1 394 Kč představující smluvní pokutu, úroků z prodlení a úroku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků) částky 4 623,32 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 2 800 Kč, tj. z 60 %. Žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky v celkové výši 1 823,32 Kč, tj. z 40 %. jméno úspěchu žalobkyně tudíž dosáhla 20 % a v tomto rozsahu jí byla přiznána náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a) , d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Po zohlednění míry úspěchu soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení z nezkrácené výše 1 489 Kč částku 297,80 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.