Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 190/2021-39

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kadlecovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 19 844 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 19 844 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 265,90 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 943,14 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 14 375,23 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 21,27% ročně z částky 14 375,23 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 19 844 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 265,90 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 943,14 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 14 375,23 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 21,27% ročně z částky 14 375,23 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 19 844 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba anonymizována tři slova, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 14. 12. 2017 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dle zákona o spotřebitelském úvěru, když zhodnotila požadované a získané informace od žalovaného. Tento byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Uvedené informace pak byly zaznamenány do karty zákazníka. Nad to žalobkyně uvedla, že skutečnosti uvedené v kartě zákazníka žalovaný stvrdil podpisem ve smlouvě o půjčce, když v čl. 7 této smlouvy je uvedeno, že žalovaný prohlašuje, že tyto informace jsou dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Následně byly uvedené údaje vloženy do informačního systému, který obsahuje tzv. skóringový model zahrnující kritéria vycházející ze statistických dat a vyhodnoceny tak, že žalovanému uvedená půjčka může být poskytnuta. Na základě výše uvedené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za půjčené peněžní prostředky úrok ve výši 5440 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,27 % ročně sjednanou v čl. 1 smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 6 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 16 640 Kč. Žalovaný se veškeré výše uvedené částky zavázal uhradit v 78 týdenních splátkách po 776 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13.6.2019. Žalovaný uhradil do postoupení pohledávky celkem částku 40 636Kč, dále pak ničeho. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.1.2021, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně uvedla, že žalovaný na postoupenou pohledávku ničeho neuhradil. Žalobkyně se tak domáhá uhrazení dlužné jistiny ve výši 14375,23 Kč, a dlužných úhrad za služby ve výši 5 468,77Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 265,90 Kč za období od 14.6.2019 (uplynutí týdenní lhůty ode dne splatnosti dluhu) do 15.1.2021 (postoupení pohledávky) z částky 14 375,23 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 14 375,23 Kč za období od 16.1.2021 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 943,14Kč počítaného z dlužné jistiny 14 375,23 Kč od 14.6.2019 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 15.1.2021 a úrokem ve výši 21,27% ročně z částky 14 375,23 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný byl předžalobně upomenut, ničeho však neuhradil.

2. Soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 11. 10. 2021, č.j. -17, nechť soudu mj. uvede, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně ve svém doplnění žaloby ze dne 27.10.2021 uvedla stejné skutečnosti jako v již podané žalobě, nad to rozvedla informace, které sám žalovaný poskytl v kartě zákazníka, a poukázala na nízkou výši půjčky. Také uvedla, že nemá k dispozici kopie dokladů žalovaného, neboť je uchazeči o půjčku předkládají pouze při sjednávání úvěru, což je dostatečné. Na základě uvedených skutečností tedy právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je úvěruschopný.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalovaný se k jednání před soudem bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán, když předvolání mu bylo zasíláno na adresu, kterou soud ověřil provedením lustrace CEO a žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, soud ve smyslu ustanovení , (dále jen „ “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

5. Z provedených listinných důkazů dále uvedených soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti bylo zjištěno, že žalovaný podepsal s právní předchůdkyní žalobkyně u označenou číslo dne 14. 12. 2017, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 32 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se současně zavázal zaplatit úrok 5 440 Kč, administrativní poplatek 6 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso 16 640 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni v 78 týdenních splátkách po 776 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly smluvní podmínky.

7. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je ženatý, je vlastníkem bytu, jeho měsícní příjem činí 25 000 Kč a měsíční výdaje 13 300 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 2. 2021 vč. podacího lístku má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 12. 2. 2021, když jeho odeslání má soud za prokázané z podacího lístku ze dne 15. 2. 2021.

9. Z výzvy k plnění ze dne 13. 5. 2021 a podacího lístku ze dne 14. 5. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podání žaloby vyzván ke splněné své povinnosti.

10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů, vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 32 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy neposuzovala řádně úvěruschopnost žalovaného. Následně došlo k postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 15. 2. 2021. Současně byl vyzván k úhradě dlužné částky, a to do 10 dní ode dne doručení výzvy. Žalovaný na výše uvedený dluh uhradil celkem 40 636 Kč.

11. Při právním posouzení soud vycházel z , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

12. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. Podle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ Směrnice“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

14. Podle čl. 23 Směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

15. „ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48 ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době - rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18“

16. Citované rozhodnutí tedy jednoznačně deklaruje povinnost soudu zabývat se ex offo, i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel (poskytovatel) posoudil náležitě, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací úvěruschopnost spotřebitele, a pokud této povinnosti nedostál, povinnost soudu dovodit z tohoto porušení (z úřední povinnosti) následek stanovený vnitrostátním právem, tj. absolutní neplatnost smlouvy.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

19. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

20. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2)“

21. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (odst. 1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (odst. 2) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. (odst. 3)“

22. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba byla podána nedůvodně. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, avšak tuto skutečnost nedostatečně doložila. Ve smlouvě je uvedeno, že zákazník (žalovaný) potvrzuje, že úvěrující (právní předchůdkyně žalobkyně) před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila jeho schopnost splácet úvěr, a to i na základě informací získaných od žalovaného, které jsou obsahem karty zákazníka a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Žalovaný dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Žalobkyně soudu netvrdila ani nepodložila důkazy, zda a jakým způsobem se zabývala schopností žalovaného spotřebitelský úvěr řádně splácet. Soud má za to, že se právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně zabývala příjmy a výdaji žalovaného ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a tedy žalobkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet úvěr, a proto je úvěrová smlouva neplatná podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

23. S ohledem na to, že bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému při podpisu smlouvy částku 32 000 Kč na základě neplatné smlouvy o úvěru (smlouvy o spotřebitelském úvěru), došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, které je povinen vydat podle § 2991 odst. 1 o.z.. Žalobkyně je oprávněna požadovat po žalovaném výše uvedenou částku, když předmětná pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni ve smyslu § 1879 a násl. o.z. Žalobkyně má nárok pouze na vydání poskytnuté částky jakožto bezdůvodného obohacení, nikoliv dalších částek jako jsou předmětné poplatky, úroky a již splacená část dluhu. Žalovaný na předmětnou smlouvu uhradil dle tvrzení žalobkyně částku 40 636 Kč, tzn. že částku 32 000 Kč v plném rozsahu splatil. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu zamítl (výrok pod bodem I. tohoto rozsudku).

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla se svojí žalobou v celém rozsahu neúspěšná, když žaloba byla zamítnuta a žalovaný by tak měl nárok na náhradu nákladů řízení, avšak žádné mu v souvislosti s tímto řízením nevznikly (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.