Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1595/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky – Obvodního soudu pro Prahu 10, proti povinnému JUDr. V. S., pro 500,- Kč, prodejem movitých věcí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2005, č.j. , -19, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 30. 3. 2004, č.j. -3 (jímž obvodní soud nařídil podle svého usnesení ze dne 9. 5. 1995, sp. zn. , výkon rozhodnutí), jakož i je opravující usnesení ze dne 12. 7. 2005, č.j. -14. Odvolací soud dospěl k závěru, že předpoklady pro nařízení výkonu rozhodnutí byly splněny; námitky povinného, že snad soudní poplatek již zaplatil, případně že jeho povinnost zaplatit poplatek zanikla tím, že v nalézacím řízení nebylo žádnému účastníku přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, a že v opravném usnesení soud vycházel z nesprávných skutkových zjištění, shledal odvolací soud nedůvodnými.

V dovolání povinný namítá, že řízení je postiženo vadou, která vedla k nesprávnému posouzení věci a chybnému rozhodnutí. V řízení vedeném u obvodního soudu pod sp. zn. , jakož i v řízeních o opravných prostředcích došlo ke spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele, v důsledku čehož byla jeho žaloba nezákonně zamítnuta. Zásadní právní význam přikládá řešení otázky, zda na základě chybného rozhodnutí soudu lze v exekučním řízení vymáhat soudní poplatek za zamítnutý opravný prostředek. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

Oprávněná se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud věc projednal podle , ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. , dále jen „“).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout jen pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, kterému nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu sice přednesl, nicméně jejich hodnocením k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů, a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), totiž v dané věci nejde, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování rozhodných otázek uplatnil právní názory nestandardní, případně vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

Námitkami, že v řízeních předcházejících vydání exekučního titulu soudy postupovaly chybně, rozhodující soudci se dopustili trestného činu a rozhodli v rozporu s hmotným právem, zpochybňuje dovolatel věcnou správnost k výkonu navrženého rozhodnutí a zákonnost řízení předcházejícího jeho vydání. Těmito okolnostmi se však v řízení o výkon rozhodnutí již nelze zabývat. Obsahem exekučního titulu je soud ve vykonávacím řízení vázán a je povinen z něho vycházet (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2000 pod č. 4); okolnost, že řízení předcházející vydání exekučního titulu bylo postiženo vadou, nezakládá současně vadu řízení o výkon takového titulu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 7, ročník 2004 pod č. 62).

Pro úplnost lze uvést, že na povinnost zaplatit soudní poplatek z odvolání neměla v době nalézacího řízení žádný vliv okolnost, že odvoláním napadené rozhodnutí bylo následně potvrzeno. Ustanovením , o soudních poplatcích, ve znění do 31. 12. 2000, byl odvolatel zvýhodněn pouze tím, že nezaplacení soudního poplatku za odvolání nebránilo provedení odvolacího řízení; ze žádného ustanovení tohoto zákona však nebylo možno dovodit, že by potvrzením napadeného rozhodnutí povinnost zaplatit soudní poplatek za odvolání zanikla (nehledě na to, že zánik vymáhané pohledávky před zahájením vykonávacího řízení lze relevantně uplatnit nikoli v odvolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, nýbrž až návrhem na jeho zastavení podle ).

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je odmítl (, věta první, ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , větu první, a , neboť povinný na jejich náhradu právo nemá a oprávněné náklady v této fázi řízení (podle obsahu spisu) nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. listopadu 2006

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu