Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 904/2005

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením – odkazuje na ustanovení (dále jen „o. s. ř“) – vyhověl návrhu žalobkyně, aby do řízení na její místo vstoupila společnost F. T., (dále jen „společnost“).

V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud uvedl, že v průběhu odvolacího řízení žalobkyně podáním ze dne 1. června 2004 oznámila, že indosamentem převedla směnku znějící na směnečnou sumu 9,477.527,- Kč na společnost a navrhla její vstup do řízení ve smyslu ustanovení 107a ; společnost se vstupem do řízení vyslovila souhlas.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Dovolatel má za to, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci – tedy uplatňuje dovolací důvod dle a napadá správnost právního posouzení věci – uplatňuje tedy rovněž dovolací důvod dle

Dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně posoudil otázku převodu směnky, když dle jeho názoru v řízení nebylo prokázáno, že se nastupující žalobkyně stala vlastnicí žalované směnky a dále namítá, že soud o procesním nástupnictví rozhodl na základě jednoho vadného procesního podání uskutečněného dvěma osobami, což dovozuje ze skutečnosti, že do podání ze dne 1. června 2004 byly začleněny dva projevy vůle – návrh dosavadní žalobkyně a souhlas společnosti.

Proto dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání je přípustné podle ustanovení

Nejvyšší soud již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 31/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého předmětem řízení o návrhu ve smyslu ustanovení není posouzení, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno, nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí či nikoli, popřípadě zda podle označené právní skutečnosti bylo převedeno (přešlo) na jiného, když takové posouzení se týká již posouzení věci samé.

Odvolacímu soudu tak nelze důvodně vytýkat, že se nevypořádal s tím, zda k postoupení pohledávky došlo platně, když touto otázkou – jak je uvedeno výše – se soud při zkoumání procesního nástupnictví ve smyslu ustanovení nezabývá.

Důvodná není ani námitka vytýkající soudu, že rozhodoval na základě podání, které obsahovalo projevy vůle obou účastníků. Podle ustanovení a 2 mohou účastníci provádět své úkony jakoukoli formou, pokud zákon pro některé úkony nepředepisuje určitou formu; soud posuzuje každý úkon podle jeho obsahu. Z uvedeného plyne, že není podstatné, zda každý z účastníků učinil úkon, který mu přísluší, samostatně, nebo zda je spojili do jediného podání, podstatné je pouze, zda z jejich úkonu plyne návrh žalobkyně na vstup společnosti do řízení a její souhlas s tímto vstupem, což bylo v projednávané věci splněno.

Jelikož se dovolateli prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu správnost právního posouzení věci odvolacím soudem zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení věty první zamítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. listopadu 2006

JUDr. Ivana Š t e n g l o v á , v. r.

předsedkyně senátu