Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 485/2006

NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

U S N E S E N Í

Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. září 2005, č.j. -157, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením - odkazuje na ustanovení , a , ve znění účinném do 31. prosince 2000 (dále jen „ “) - odmítl jako opožděné odvolání první žalované proti rozsudku ze dne 7. dubna 2000, č.j. -74, jímž Krajský obchodní soud v Brně ponechal vůči této žalované v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 29. listopadu 1999, č.j. -31 a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

V odůvodnění rozhodnutí odvolací soud zejména uvedl, že rozhodnutí soudu prvního stupně bylo první žalované doručeno „náhradním způsobem“ podle ustanovení   dne 16. října 2000. Patnáctidenní lhůta k podání odvolání uplynula dne 31. října 2000, přičemž první žalovaná podala odvolání až dne 3. listopadu 2000.

Proti usnesení odvolacího soudu podala první žalovaná dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení a namítajíc existenci dovolacích důvodů podle ustanovení , c) a d) , tj.  že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování a spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatelka zdůrazňuje, že v době, kdy bylo doručováno rozhodnutí soudu prvního stupně, se v místě trvalého bydliště, ani na adrese B., S. 6 nezdržovala, neboť od 10. října 2000 do 18. října 2000 čerpala v zaměstnání náhradní volno a „pobývala“ u svých rodičů J. a M. L. ve Z. Rozsudek si vyzvedla na poště ihned po návratu do B. 19. října 2000 a odvolání podala 3. listopadu 2000, tj. posledního dne lhůty k jeho podání. Považujíc právní závěr o doručení rozsudku soudu prvního stupně „náhradním způsobem“ ( ) dne 16. října 2000 za nesprávný, dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu  zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Podle části dvanácté, hlavy I., bodu 17., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů (jak tomu bylo i v této věci vzhledem k ustanovení části dvanácté, hlavy I., bodu 15., ) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném do 31. prosince 2000).

Dovolání je přípustné podle ustanovení  a je i důvodné.

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. K vadám uvedeným v , a pokud je dovolání přípustné, i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání uplatněny.

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že odvolací soud založil svůj závěr o opožděnosti odvolání na „zjištění“ učiněném z doručenky (viz č.l. 77 p. v.). Přitom ponechal bez povšimnutí tvrzení odvolatelky, podle něhož „rozsudek převzala 19. října 2000“ (viz odvolání č.l. 80), nijak se nevypořádal s právním názorem soudu prvního stupně o včasnosti odvolání vyjádřeným v předkládací zprávě (č.l. 150) a nevyvodil ani odpovídající důsledky z toho, že v  době od 1. července do 31. prosince 2000 neměla doručenka povahu veřejné y (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. září 2003, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2003, pod číslem 191).

Řízení před odvolacím soudem je tak postiženo vadou, k jejíž existenci u přípustného dovolání Nejvyšší soud přihlíží z úřední povinnosti; proto  rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 1, 2 a 4 o. s. ř).

V další fázi řízení odvolací soud nepřehlédne, že zpochybnila-li první žalovaná údaje uvedené v soukromé ě, je věcí soudu prokázat, že k doručení písemnosti způsobem předjímaným v ustanovení skutečně došlo (srov. opět důvody výše zmíněného usnesení Nejvyššího soudu ze dne  24. září 2003, sp. zn. ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( věta druhá ).

V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů dovolacího řízení ( věta třetí ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. října 2006

JUDr. Petr Gemmel, v.r.

předseda senátu