Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 131/2021-36
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 4 254,10 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 254,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 294,79 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 254,10 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku ve výši 577,50 Kč a s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 4 254,10 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 893,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 254,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 294,79 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 254,10 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku ve výši 577,50 Kč a s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 4 254,10 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 893,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 4 254,10 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru na sporožirovém účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně – právnická osoba – uzavřela s žalovanou dne datum smlouva o účtu a dne datum smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala hradit úrok z úvěru ve výši 18,9 % ročně. Z důvodu prodlení s úhradou splátek byl dluh z úvěru zesplatněn k datum. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala schopnost žalované úvěr splácet zhodnocením informací získaných od žalované ohledně jejích rodinných, majetkových, pracovních poměrech. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni smlouvou z
datum. Žalovaná ničeho nezaplatila, přestože jí byla zaslána výzva k úhradě před podáním žaloby.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se nedostavila. K jednání soudu se nedostavila ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Soud na základě listin obsažených ve spise učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. právnická osoba (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne datum s žalovanou rámcovou smlouvu o finančních službách, kterou se zavázala vést pro žalovanou bankovní účet č. bankovní účet. Mezi stranami rámcové smlouvy byla následně dne
datum uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 4 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splatit nejpozději do 1 roku ode dne čerpání. Dále byla sjednána úroková sazba ve výši 18,90 % ročně. Úvěr byl poskytnout formou možnosti přečerpání zůstatku na bankovním účtu č. bankovní účet. V čl. 3 smlouvy byla sjednána možnost okamžitého zesplatnění úvěru v případě porušení podmínek smlouvy. Podle čl. 3 v případě nezaplacení dluhu v prodlení, může banka požadovat okamžité splacení úvěru v plné výši. Součástí smlouvy o účtu jsou rovněž Všeobecné obchodní podmínky (VOP) a Sazebník poplatků. Žalovaná vyčerpala úvěr až do výše 4 254,10 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni a přípisem ze dne datum bylo toto postoupení oznámeno žalované. Poslední výzvou před podáním žaloby ze dne datum bylo žalované oznámeno zesplatnění úvěru a tato byla vyzvána k úhradě částky 4 325,70 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 5 232,26 Kč nejpozději do datum.
4. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná požadovala kontokorentní úvěr ve výši 2 000 Kč a uvedla, že je svobodná a zaměstnána u společnosti právnická osoba, a to od datum s průměrným měsíčním příjmem ve výši 12 037 Kč. Výdaje žalovaná uvedla ve výši 1 000 Kč na nájem. Z výpisů z bankovního účtu žalované č. bankovní účet za období od datum do datum vyplývá, že příjmy a výdaje žalované v průběhu každého měsíce byly téměř shodné, přičemž kromě mzdy byl několikrát připsán příjem od společnosti právnická osoba a počátkem roku byl bankovní účet exekučně postižen.
5. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 7. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ2016“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ2016 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ2016 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
6. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
7. Na základě závěru o skutkovém stavu a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k dále uvedenému. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ2016, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při předmětném právním jednání nevystupoval jako podnikatel. Podmínkou platnosti smlouvy je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na webová adresa či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www. webová adresa, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně žalobkyně snažila ověřit schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, ale ke svým tvrzením nenavrhla žádný důkaz. Žalobkyně svá tvrzení, že k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovanou byly její právní předchůdkyní využity i další zdroje soudu nijak neprokázala. Současně dle názoru soudu nebylo možné jen na základě výpisu z běžného účtu učinit závěr o možnostech žalované úvěr splácet, neboť této nezbývaly v předchozích měsících ani minimální finanční prostředky, které by mohla ke splácení využít. Mělo tedy být vynaloženo vyšší úsilí k prozkoumání možností žalované, a to jak jejích příjmů, tak zejména výdajů, když tvrzený nájem ve výši 1 000 Kč je dosti nepravděpodobný. Tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, připravila se o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 , odst. 3 o.s.ř. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalované ohledně jejích příjmů i výdajů.
8. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ2016. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ2016 je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C číslo, jakož i na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/20 . Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
9. Žalobkyně tedy soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky v celkové výši 4 254,10 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena úvěrová smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu. Žalovaná byla proto povinna právní předchůdkyni žalobkyně vydat to, oč se obohatila, resp. ve smyslu ZoSÚ2016 vrátit poskytnutou jistinu poníženou o uhrazenou částku. Podle zesplatňujícího dopisu měla žalovaná plnit do datum a soud dospěl k závěru, že žalovaná se dne následujícího dostala do prodlení. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v zákonné výši 10 % ročně (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ) z dosud nevrácené jistiny za dobu od datum do zaplacení, přičemž za období do datum byl úrok z prodlení kapitalizován ve výši 294,79 Kč.
10. Ohledně požadovaného úroku (částečně kapitalizovaného na částku 577,50 Kč) musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
11. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala (včetně v žalobě kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení a úroků a úroků z prodlení kapitalizovaných k datum) částky 6 126,77 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 4 895,04 Kč, tj. z 80 %. Žalovaná tedy naopak byla úspěšná co do zamítnuté částky (z 20 %). Převážně úspěšnou tedy byla žalobkyně, které náleží poměrná část náhrady nákladů řízení v rozsahu 60 % Náklady řízení žalobkyně činí 1 489 Kč. Skládají se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 154,10 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a) , d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 893,40 Kč (60 %) k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.