Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
14 C 328/2021-20
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Szkanderovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 16 330 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 930 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 930 Kč od 11. 1. 2008 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 6 400 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 16 935,93 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 16 330 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 16 330 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně a zákonného úroku z prodlení z částky 16 330 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 930 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 930 Kč od 11. 1. 2008 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 6 400 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 16 935,93 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 16 330 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 16 330 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 % ročně a zákonného úroku z prodlení z částky 16 330 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 20. 8. 2021 domáhala u zdejšího soudu po žalované zaplacení částky celkem ve výši 16 330 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o půjčce.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žalobkyně, právní zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili, žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili.
4. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to výpisu z obchodního rejstříku, smlouvy o půjčce, smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postupovaných pohledávek (příslušné strany), oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání a předžalobní výzvy vč. dokladu o odeslání.
5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu věci. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, a žalovanou byla dne 31. 8. 2007 uzavřena smlouva o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky obsažené na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit i souhrnný poplatek ve výši 6 400 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 16 400 Kč měla žalovaná uhradit ve 40 týdenních splátkách po 410 Kč s tím, že poslední splátka byla splatná 6. 6. 2008. Žalovaná však půjčku nesplácela řádně a včas, když uhradila pouze částku 70 Kč. Žalovaná částka ve výši 16 330 Kč (bez příslušenství) se pak sestává z dlužné jistiny ve výši 9 957,32 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 6 372,68 Kč.
6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla mj. předmětná pohledávka za žalovanou ze smlouvy o půjčce postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná uvědomena oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, odeslaným 1. 2. 2021. Předžalobní výzva ze dne 29. 7. 2021 je výzvou se základním skutkovým a právním rozborem věci. I přes doručení předžalobní výzvy, která byla odeslána 30. 7. 2021, žalovaná žalovanou částku nezaplatila.
7. Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci. Soud v prvé řadě vycházel ze smlouvy o půjčce. Aktivní legitimace žalobkyně je dovozována ze smlouvy o postoupení pohledávek, její přílohy (str. 103 seznamu postupovaných pohledávek) a z oznámení o postoupení pohledávky. Soud dále připomíná, že žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila, v průběhu řízení nezpochybňovala věrohodnost ani pravdivost předložených listinných důkazů ani vyčíslenou pohledávku.
8. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
9. Dle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
10. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
11. Podle § 517 odst. 1 věty první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.
12. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
13. V projednávaném případě posoudil soud žalobu po právní stránce ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla ke zdejšímu soudu podána důvodně, nikoliv však v celém rozsahu. V souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku aplikoval soud na projednávanou věc právní úpravu občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 31. 8. 2007 smlouvu o půjčce ve smyslu §§ 657 – 658 občanského zákoníku , na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, a dle níž se žalovaná měla zavázat k vrácení částky 16 400 Kč, z toho 10 000 Kč jako samotné půjčky a 6 400 Kč jako souhrnného poplatku. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o souhrnném poplatku za poskytnutí finančních prostředků a dospěl k závěru, že tento neměl jinou funkci než funkci odměny za půjčené peněžní prostředky, kdy tak svou podstatou reálně představoval sjednané úroky z půjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o půjčce uzavírala jako podnikatel, předmětem jejího podnikání v době uzavření smlouvy bylo mj. poskytování úvěru a půjček z vlastních zdrojů, a je tak zřejmé, že byla založena za účelem zisku. Úrok ve výši 6 400 Kč, jako odměna za poskytnutí půjčky ve výši 10 000 Kč, představuje 64 % celé jistiny půjčky, pročež lze učinit závěr, že se jedná o úrok nepřiměřeně vysoký, několikanásobně překračující průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Z toho důvodu je nutno posoudit takto sjednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako právní jednání, resp. právní úkon, který porušuje princip dobrých mravů podstatným způsobem, a to až do té míry, že každá osoba průměrně rozumná by rozpor dotčeného právního úkonu s dobrými mravy bez pochybností a snadno rozpoznala. Předmětné ujednání o úroku – souhrnném poplatku – se tak příčí dobrým mravům, a proto je podle § 39 občanského zákoníku absolutně neplatné, pročež právní předchůdkyni žalobkyně právo na úhradu souhrnného poplatku nevzniklo. Žalovaná je však nadále povinna splnit své zbylé závazky ze smlouvy o půjčce uplatňované touto žalobou, tedy uhradit zbývající část jistiny ve výši 9 930 Kč, jakož i zákonné úroky z prodlení, a to od 11. 1. 2008, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou, do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu z důvodů shora uvedených soud žalobě nevyhověl a výrokem II. žalobu zamítl.
14. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci soud nepřistoupil ke kapitalizaci veškerého příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, jelikož z výroku rozhodnutí vyplývá, že úspěšnější byla v tomto případě žalovaná, která by tak měla právo na úhradu části nákladů řízení; dle obsahu spisu však žalované žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li žalovaná povinnosti jí uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.